Sociální služby pro rodiny s malými dětmi se specifickými potřebami

Eva Pavlíková, Blanka Honzárková

Medailon autorů:

Mgr. Eva Pavlíková, katedra psychologie FSS MU Brno. Vystudovala psychologii na FF UK v Praze. Je doktorandkou na katedře psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zaměřuje se na rané fáze vývoje člověka ve výuce a ve spolupráci s neziskovými organizacemi. K dalším odborným zájmům patří psychologie kreativity.

Bc. Blanka Honzárková, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Praha. Vystudovala obor Veřejná správa na PrF MU Brno. Od roku 1994 pracuje ve státní správě; dříve v oblasti sociálního pojištění a později v sociálním (důchodovém) zabezpečení. Na MPSV pracuje v odboru rodiny a dávkových systémů. Její celoživotní zájem je pomáhat lidem, především v tíživých životních situacích.

Anotace:

V návaznosti na vznik Pracovní skupiny pro raný vývoj dětí při Českomoravské psychologické společnosti (6/2009) předkládáme příspěvek, který se věnuje možnostem sociální, sociálně zdravotní, psychologické a speciálně-pedagogické péče o děti raného věku a jejich rodiče v České republice. Služby jako raná péče, dobrovolnická pomoc v rodičovství (HoSt Home-Start ČR) či sanace rodiny (Střep – centrum sanace rodiny) jsou interdisciplinárními programy pomoci rodinám s malými dětmi, které jsou u nás včleněny do systému sociálních služeb. Hlavním cílem příspěvku je poskytnout základní informace o vyjmenovaných službách, zhodnotit jejich dostupnost pro potenciální klienty a poukázat na důležitost interdisciplinárního přístupu v profesionální péči o rodiny s dětmi raného věku, které potřebují nějakou speciální vývojovou péči. Největší prostor věnujeme rané péči, kterou ilustrativně porovnáme s obdobnou službou
ve 4 evropských zemích. Chtěly bychom tak přispět k budoucí lepší koordinaci, kooperaci či prolínání jednotlivých druhů služeb, aby mohla být multidisciplinární péče o rodinu s malými dětmi efektivnější.

Klíčová slova:

raná péče, dobrovolnictví, HoSt Home – Start, sanace rodiny, multidisciplinární přístup

s. 132–142