3/2010

Praktické užití teorie v sociální práci

Autorka představuje sociálně preventivní program Pět P, jeho principy a pravidla. Věnuje se také evaluační metodě POE, vysvětluje její používání. Cílem výzkumu bylo zjistit efektivitu programu Pět P za posledních 5 let fungování. Dotazníky metody POE byly shromážděny ze čtyř měst České republiky a k jejich vyhodnocení bylo užito statistické zpracování. Z výsledků je zřejmé, že největší přínos pro dítě je v oblasti sebedůvěry, schopnosti vyjadřovat pocity, dále v zájmu o nové věci a v dostatku kamarádů. Bylo dokázáno, že vztah dítěte a dobrovolníka je přínosnější, pokud trvá déle než povinnou jednoroční dobu.Zobrazit text

V návaznosti na vznik Pracovní skupiny pro raný vývoj dětí při Českomoravské psychologické společnosti (6/2009) předkládáme příspěvek, který se věnuje možnostem sociální, sociálně zdravotní, psychologické a speciálně-pedagogické péče o děti raného věku a jejich rodiče v České republice. Služby jako raná péče, dobrovolnická pomoc v rodičovství (HoSt Home-Start ČR) či sanace rodiny (Střep – centrum
sanace rodiny) jsou interdisciplinárními programy pomoci rodinám s malými dětmi, které jsou u nás včleněny do systému sociálních služeb. Hlavním cílem příspěvku je poskytnout základní informace o vyjmenovaných službách, zhodnotit jejich dostupnost pro potenciální klienty a poukázat na důležitost interdisciplinárního přístupu v profesionální péči o rodiny s dětmi raného věku, které potřebují nějakou speciální vývojovou péči. Největší prostor věnujeme rané péči, kterou ilustrativně porovnáme s obdobnou službou
ve 4 evropských zemích. Chtěly bychom tak přispět k budoucí lepší koordinaci, kooperaci či prolínání jednotlivých druhů služeb, aby mohla být multidisciplinární péče o rodinu s malými dětmi efektivnější.Zobrazit text

Při přípravě sociálních pracovníků na půdě českých vysokých škol vidíme snahu o spojení tzv. univerzitního vzdělávání s požadavky, které přinesl Boloňský proces, a také snahu vyhovět klasifikačním standardům české Asociace vzdělavatelů v sociální práci. Česká Asociace vzdělavatelů v sociální práci v našem prostředí v rámci vysokoškolské přípravy sociálních pracovníků usiluje o hlubší propojení aspektů univerzitního (akademického) vzdělávání s aspekty profesionálního (odborného)
vzdělávání – tedy zaměřeného na získávání praktických kompetencí směřujících k výkonu profese sociální práce. Situace je ztížená tím, že vysokoškolská příprava v oblasti sociální práce / sociálních služeb byla na více než 40 let přerušená. Za toto období se mnohé změnilo. Je proto přirozené, že vysokoškolská příprava sociálních pracovníků u nás hledá svou nejoptimálnější formu. Z tohoto důvodu byl realizován výzkum2 zaměřený na oblast budování a rozvíjení profesních kompetencí u studentek a studentů bakalářského prezenčního studia sociální práce. Část z výsledků realizovaného výzkumu byla zpracována v této studii.Zobrazit text

Komunitní plánování je jednou z metod sociální práce. Základním východiskem této metody je participace aktérů zainteresovaných na sociální intervenci, především přímý podíl uživatelů služeb sociální práce na procesu rozhodování. V první části textu je diskutována participace jako klíčové východisko této metody a jsou popsány její možné varianty. Ve druhé části jsou popsána některá rizika participace Romů jako specifické skupiny uživatelů sociálních služeb, v následující části textu je pak diskutována otázka participace Romů – uživatelů sociální služby na procesu komunitního plánování ve vybrané lokalitě.Zobrazit text

Příspěvek se zabývá analýzou procesuálních charakteristik komunitního plánování sociálních služeb na úrovni obcí v ČR. Dospívá k závěru, že participativní charakter komunitního plánování, který je v teorii považován za podstatný rys celého procesu, se v reálu daří naplnit jen s obtížemi. Problémy vznikají zejména se zapojením představitelů obcí a s reprezentativností participujících uživatelů služeb. Autor
ukazuje, že nedostatky v participativním charakteru plánování souvisí s institucionálním kontextem, v němž komunitní plánování v ČR probíhá, ať už z hlediska institucí veřejné správy, nebo z hlediska institucí občanské společnosti. Analýza je založena na kvalitativním výzkumu procesů komunitního plánování ve třech obcích ČR, za pomoci rozhovorů s hlavními aktéry a zúčastněného pozorování.Zobrazit text

Pracuji jako sociální pracovnice sociální služby Triangl v rámci občanského sdružení Salinger, která se věnuje sanaci rodiny. Cílem služby je intervenovat v rodinách, kde hrozí umístění dětí do ústavní péče, ale kde jsou zároveň zachovány dobré citové vazby mezi rodiči a dětmi, takovým
způsobem, aby se předešlo jejich umístění. Součástí mé práce jsou rozhodování, která se vážou k více či méně zásadním aktivitám sociální práce a která mohou významně ovlivňovat životy dětí, rodičů a celých rodin či dalších participantů na situaci (např. okolí klientek a klientů, můj vlastní
život, fungování naší organizace či dalších spolupracujících subjektů). Jedno z takových klíčových rozhodování se váže k otázce, zda v konkrétní situaci zasáhnout, či nezasáhnout, což v rámci sanace rodiny může vést až k důsledku odebrání dítěte z rodiny, či naopak jeho ponechání v rodině.
Přestože odebrání dítěte z rodiny iniciuje oddělení sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD),
může tak učinit na základě mnou poskytnutých informací. Dilema, zda některé informace sdělovat OSPOD, či nikoliv, považuji za jedno z nejdůležitějších ve své praxi. Proces samotného rozhodování v tomto dilematu pro mne zůstával nejasný, což mě přivedlo ke specifikaci tématu mého výzkumu.Zobrazit text

Cílem tohoto příspěvku je ukázat na konkrétní kasuistice, jakým způsobem je možné využít etické teorie pro lepší pochopení problematické situace v praxi sociální práce a pro získání více možných náhledů na tuto situaci a její řešení. Při aplikaci etických teorií na daný případ nejprve autorky čtenáře seznamují s kasuistikou, kterou poté postupně rozeberou s využitím tří rozdílných etických teorií: deontologie, utilitarismu a etiky péče.Zobrazit text

Článek se zabývá aplikací teoretických východisek sociální práce v praxi. Poukazuje na některá
specifika sociální práce s romskou komunitou a následně na příkladu sociální práce s romskými
dětmi a mládeží v Salesiánském středisku mládeže – Domě dětí a mládeže České Budějovice reflektuje
způsob využití prezentovaných teoretických východisek v praxi. Na praktických příkladech
popisuje tři oblasti sociální práce: práce s jednotlivcem, rodinou a skupinou, kdy nejdříve popisuje
teoretická východiska a dále pak způsoby jejich uplatnění v praxi. Autoři poukazují také na nutnost
propojení obou složek sociální práce (teoretické a praktické) pro dodržení kvalitního přístupu ke
klientovi a jeho adekvátní podpory a hledají i různé způsoby tohoto propojení. V neposlední řadě
reflektují vybraná specifika sociální práce s romskou menšinou, především terénní sociální práce,
a poukazují na chyby, které mohou nastat jako důsledek neznalosti právě teoretických východisek
pro práci s touto minoritou.Zobrazit text