Veronika Benešová, Edita Šmidmajerová
Medailon autorů:
Mgr. Veronika Benešová, Ph.D., je odbornou asistentkou Ústavu sociálních a speciálně-pedagogických věd na ZSF JU. Věnuje se supervizím a koučinku. Nyní absolvuje výcvik systemické supervize. Oblast dalšího zkoumání se týká genderové problematiky, sociálních patologií a sociologie. Postgraduální studium věnovala otázce homosexuálně orientovaných osob. Spolupracuje s homosexuálně orientovanou komunitou po celé České republice a vybranými organizacemi v Anglii, na Slovensku, v Rakousku a Německu. Od roku 2004 uděleno osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu – R.N. dosud.
Mgr. Edita Šmidmajerová pracuje jako sociální pracovnice. Studovala na ZSF JU obor rehabilitační – psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory. Svou diplomovou práci zaměřila na problematiku syndromu vyhoření a na supervizi. Je odbornou referentkou oddělení sociálně-právní ochrany.
Anotace:
CÍLE: Text se zaměřuje na syndrom vyhoření jako účinný nástroj v prevenci syndromu vyhoření, včetně orientace na rizikové skupiny lidí, které nejčastěji syndrom vyhoření postihuje. TEORETICKÁ VÝCHODISKA : Každý pracovník, především pak pracovník v pomáhajících profesích by měl být informován o stresu a o procesu vyhoření, aby se naučil rozeznat příznaky psychického vyčerpání a účinně se tomuto syndromu bránil včasným preventivním opatřením, v našem případě supervizí. METODY: Pro zodpovězení otázky byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie (dotazování, analýza dokumentů) s cílem porozumět lidskému chování z hlediska dané problematiky. Konkrétně tedy byl použit stratifikovaný záměrný výběr. Využita byla technika polostrukturovaného rozhovoru a sekundární analýza dat. Poté následovalo kódování dat a vyhodnocení. VÝSLEDKY: Z provedeného výzkumu vyplynulo, že všichni sociální pracovníci se snaží předcházet vzniku syndromu vyhoření. Ať už ti, u kterých se syndrom objevil, ale také ti, kteří se se syndromem vyhoření ještě nesetkali. Využití supervize přijímají jako účinný nástroj pro podporu a prevenci syndromu vyhoření. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Závěry práce přispívají současné diskusi o nutnosti a vlivu supervize u sociálních pracovníků. Nejčastější metody a techniky prevence příznaků syndromu vyhoření, které terénní sociální pracovníci využívají.
Klíčová slova:
systemická supervize, syndrom vyhoření, prevence, sociální pracovník
s. 63–71
