Jitka Navrátilová
Medailon autorů:
Mgr. Jitka Navrátilová, Ph.D., vystudovala obor Sociologie, sociální politika a sociální práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 1995. Doktorské studium na Katedře sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity dokončila v roce 2010. V současné době pracuje jako odborná asistentka na Katedře sociální politiky a sociální práce tamtéž. Specializuje se na práci s ohroženou rodinou, se zaměřením na podporu well-beingu dětí a rodin. Zabývá se také využitím rozvojových technik, jako je koučink, supervize a leadership v sociální práci.
Anotace:
CÍL: Tato studie si klade za cíl přinést implikace pro posouzení dětského blaha, jehož vymezení a měření přináší v praxi řadu nejasností, a to i přesto, že zabezpečení dětského blaha má legislativní oporu. V textu odpovídám na otázku: „Jaké implikace pro posouzení dětského well-beingu přináší sociálním pracovníkům využívání capability přístupu?“ TEORIE: Při posouzení dětského wellbeingu vycházím z capability přístupu formulovaného Amartyou Senem (1992, 1993, 1999) a později rozpracovaného Marthou Nussbaumovou (1999, 2000, 2007). Předložený text reflektuje měnící se kontext dětského well-beigu (Ben-Arieh, 2009) v konfrontaci s měnícím se dětstvím (Corsaro, 2005; Ariès, 1962; Qvortrup, 1999), které výrazně vstupují do debat o posouzení dětského well-beingu a jeho měření. METODY: Tato studie je prezentována jako teoretická studie. VÝSLEDKY: Capability přístup se svým silným důrazem na participaci dítěte při posouzení well-beingu a se svou citlivostí k osobním, kulturním, sociálním a politickým vlivům se ukázal jako přístup, jehož aplikací můžeme získat reálnější obraz nejenom toho, jak děti prospívají v přítomnosti, ale pomáhá odhalit i jejich budoucí well-being. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Na základě nových poznatků o dětech a dětství v kontextu postmoderních podmínek je patrné, že především Nussbaumové dimenzionální přístup ke capabilitám může sociálním pracovníkům sloužit jako vhodný nástroj pro posouzení kvality života a prospívání dětí.
Klíčová slova:
capability approach, well-being dětí, posouzení
s. 65–77
