V letošním roce slaví 30 let existence sociální služba raná péče. Jedním z poskytovatelů, který je tu od začátku, je Společnost pro ranou péči.
Jak může být raná péče propojena se zdravotním systémem? Z této spolupráce mají profit především rodiny s dětmi, které vychovávají děti s ohroženým vývojem a u kterých je předpoklad, že budou mít určitá zdravotní omezení nebo postižení. Tyto rodiny hned od začátku mají kromě lékařů i člověka (poradce rané péče), který je s nimi i v okamžiku, kdy se dozvídají zdravotní diagnózy, a také následně, kdy se pro dítě hledá vhodné předškolní a školní zařízení.
Podle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. je „raná péče terénní služba, popřípadě doplněná ambulantní formou služby, poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby“. Web Společnosti pro ranou péči doplňuje: „Cílem rané péče je předcházet postižení, eliminovat nebo zmírnit jeho důsledky a poskytnout rodině, dítěti i společnosti předpoklady sociální integrace. Služby rané péče mají být poskytovány od zjištění rizika nebo postižení do přijetí dítěte vzdělávací institucí tak, aby zvyšovaly vývojovou úroveň dítěte v oblastech, které jsou ohroženy faktory biologickými, sociálními a psychologickými“. Raná péče je rodinám poskytována bezplatně, aby byla dostupná pro všechny rodiče. Ale je zapotřebí projevení zájmu o tuto službu, která je dobrovolná. To vede k tomu, že rodiny budou spolupracovat, protože odborníky na své dítě jsou především ony. Snahou je, aby rodiny nebyly závislé na službách rané péče, ale naopak po edukaci ranou péčí byly samostatné a měly všechny potřebné informace.
V České republice je raná péče poskytována specializačně, tj. podle cílových skupin. Předchází tedy speciálnímu školství, které je zaměřené na různé pedie podle druhu postižení. V České republice je necelých 50 poskytovatelů rané péče a tím, že je služba terénního charakteru, tak jsou pokryty všechny kraje a všechny cílové skupiny.
Aby mohla raná péče efektivně fungovat, je potřeba, aby se o ní rodiče dozvěděli včas. Je důležitá spolupráce, návaznost a propojenost se zdravotnictvím. To se v současné době pro dítě a rodiny ukazuje jako nejdůležitější. Po několikaletém jednání jsme v Českých Budějovicích našli vhodný způsob, jak rodinám předat informace o existenci rané péče co nejdříve po narození extrémně nezralého novorozence. S bývalým primářem MUDr. Milanem Hanzlem z Neonatologického odd. Nemocnice České Budějovice jsme hledali cesty, jak předat rodičům informace včas a beze strachu o budoucí vývoj dítěte. A zároveň nezahltit sociální systém, pokud by o ranou péči požádali všichni rodiče. Úlohou zdravotníků je tedy dobře vytipovat rodiny, kterým jsou informace o rané péči předány. K tomuto účelu byla pověřena klíčová pracovnice oddělení. Informace dostávají rodiče, kteří mají miminko, které prodělalo intrakraniální krvácení (jakéhokoliv stupně – někdy děti s krvácením do mozku II. stupně mají větší následky, než novorozenci se III. stupněm – záleží na mnoha faktorech), asfyxii (nedostatek kyslíku), potíže v gastroenterální oblasti (týkající se žaludku a střeva), smyslovými vadami a syndromy.
Rodiče, které tato nabídka osloví, kontaktují ranou péči jako zájemci o službu. Podpora rodiny a dítěte může následně probíhat již při pobytu v nemocnici. Poradkyně rané péče dochází pravidelně na oddělení a informuje rodiče o službě, poskytuje krizovou intervenci, podporu rodiny a náměty, jak stimulovat miminko již v nemocnici a po návratu domů. Domlouvá možnou konkrétní spolupráci ve prospěch dítěte po stránce podpory psychomotorické, psychologické a sociální. Funguje zpětná vazba s klíčovým pracovníkem oddělení a ranou péčí. Stejné propojení zdravotní a sociální péče existuje v Německu a Rakousku, rodiče však dostávají automaticky kontakt na ranou péči. V ČR však lékaři nejsou povinni o rané péči informovat.
Spolupráce zdravotníků a sociálních pracovníků je velmi důležitá i proto, že po narození dítěte s již diagnostikovanými zdravotními problémy vzniká tým odborníků okolo dítěte, v němž poradce rané péče může být koordinátorem různých odborných přístupů a průvodcem pro rodinu v náročné a nečekané situaci.
Proč by tento systém včasného informování měla realizovat další neonatologická oddělení v ČR? Včasná stimulace dítěte je zaměřená na správný vývoj mozku, takzvané síťování, které je klíčové pro další příjem informací. Vzhledem k plasticitě mozku je podpora nezbytná zvláště v prvních měsících života. Výrazně tím minimalizujeme následky obtížného životního startu nebo postižení dítěte. S tím souvisí nabízení vhodných vjemů jako prevence vzniku následných komplikací u novorozenců s nízkou porodní váhou.
V České republice je zdravotní péče o předčasně narozené děti na velmi vysoké úrovni
a lékaři jsou schopni dnes zachránit děti už ve 22. nebo 23. týdnu těhotenství, tedy na samé hranici životaschopnosti. Spoluprací s Neonatologickým odd. v ČB se nám podařilo, že v rodinách extrémně nedonošených novorozenců můžeme poskytovat ranou péči často ještě před řádným termínem porodu, kdyby se narodilo donošené.
Podle klasifikace nedonošenosti, je předčasně narozeným dítětem označované to, které se narodilo před ukončeným 37. tt. Podle dosaženého týdne těhotenství v okamžiku porodu dělíme předčasně narozené děti na lehce nedonošené (34. – 36. tt.), středně nedonošené (32. – 33. tt.), těžce nedonošené (28. – 31. tt) a extrémně nedonošené (27. tt a méně). Dále je možné novorozence rozdělit podle porodní hmotnosti, tj. s nízkou porodní hmotností (1500 – 2499 g), velmi nízkou porodní hmotností (1000 – 1499 g), extrémně nízkou porodní hmotnostní (999 g a méně), z této skupiny se ještě zvlášť oddělují děti s hmotností pod 750 g.
Před spoluprací s Neonatologickým oddělením v Českých Budějovicích nás rodiny kontaktovaly často až ve věku 8 až 12 měsíců jejich dětí, někdy však i mnohem později. V té době již bylo u dítěte zjevné psychomotorické opoždění ve vývoji či dítě mělo stanovenou diagnózu a rodiče hledali další možnosti, jak ho rozvíjet. Došlo však k časové ztrátě minimálně několika měsíců. Rodiče nás také upozorňovali, že potřebovali kontakt na ranou péči mnohem dříve.
Společnost pro ranou péči z velké části poskytuje ranou péči rodinám dětí se zrakovým a kombinovaným postižením. „V prvních měsících života se dítě učí poznávat svět a právě zrak se v této době stává jeho hlavním pomocníkem. Schopnost vidět (vnímat zrakem) je výsledkem učení a praxe. Po narození se děti postupně učí vidět, podobně jako se učí mluvit nebo chodit. Pokud nemá dítě dostatek zrakových podnětů a zkušeností, pak nezíská potřebné informace o okolním světě, nemůže se učit nápodobou, netvoří si zrakové představy a je omezeno v sociálním kontaktu.“ Protože zrakem člověk vnímá 80 % informací ze svého okolí, proto pro rozvoj používáme metodu stimulace zraku. O té samotné bude Společnost pro ranou péči informovat v některém z příštích článků uveřejněných v časopise Sociální práce.
Kontinuálnost péče rodičů novorozenců, kteří odcházejí z neonatologického oddělení, je zajištěna kromě sledování ve vývojové ambulanci i propojeností medicínské a sociální péče. Právě podpora celé rodiny v tomto okamžiku je velmi důležitá, včetně stimulace dítěte vhodnými hračkami a pomůckami, které si rodina může od Společnosti zapůjčit. Rodina se stává klientem rané péče, získá svého poradce, který je s nimi v úzkém kontaktu a v domácím prostředí probíhají jednou za měsíc osobní konzultace. Rodina se rovněž může zúčastnit odborných seminářů, pobytů pro rodiny i svépomocných skupin rodičů. Má k dispozici psychologa i instruktora stimulace zraku a další odborníky na základě potřeb rodiny.
Příběh dobré praxe (rodina je v péči od svého propuštění z Neonatologického oddělení, kdy se obrátila na ranou péči, doteď – jsou to už tři roky): slova maminky
„Jsem maminka dvojčátek Adámka a Barunky, která se narodila ve 26. týdnu těhotenství. Když mi bylo doporučeno, abych po propuštění z neonatologie kontaktovala ranou péči, nejdříve jsem váhala. Myslela jsem, že tuto péči využívají pouze děti s nějakým silným postižením, nebo hendikepem. A každá maminka vždy věří, že její děti jsou zdravé a žádnou speciální péči nepotřebují.
Ale zároveň jsem chtěla, aby moje děti byly pod kontrolou. Přece jen byly extrémně nedonošené a určitá rizika tam byla. Ať už jen drobnosti, jako jsou například brýle. Spolupráce s ranou péčí splňuje mé očekávání. Vyhovuje mi, že se schůzky konají u nás doma, kde jsou děti klidné a hezky spolupracují. Nemusíme se oblékat a nikam jezdit. Schůzky je možné domlouvat tak, aby to časově vyhovovalo dětem i mně. Velice oceňuji, že již od samého začátku s námi spolupracuje jedna poradkyně a nejezdí za námi vždy někdo jiný. Já i děti jsme si tak za dobu dvou let mohli s poradkyní vytvořit určitý bližší vztah, což by v druhém případě nebylo možné. Děti jsou vždy nadšené z nových hraček, které nám z rané péče půjčí, hračky jsou motivační, naučné, trénují oči i jemnou motoriku. Poradkyně z rané péče, která za námi dojíždí, se mi vždy milým způsobem snažila poradit, jak děti motivovat k pasení koníčků, otáčení nebo jak trénovat zrak speciálními hračkami. Díky rané péči jsme dokázali včas diagnostikovat oční vady obou dětí a Barunka už v roce dostala své první brýle. Jsem si jistá, že bez spolupráce s ranou péčí, by nám trvalo určitě mnohem déle, než bychom oční vadu odhalili. Protože například Adámek se jevil jako naprosto v pořádku, co se očí týče, ale nakonec se ukázalo, že má na každém oku 8 dioptrií. Poradkyně z rané péče s námi dokonce byla i při vyšetření u očního lékaře, což bylo velice milé. Ze spolupráce mám příjemný pocit, děti spokojené a mně se vždy dostane spousta informací a postřehů. Například, jak žádat o příspěvek na péči, nebo jak zažádat o asistenta do školky pro Barunku, která má dětskou mozkovou obrnu.“
Velmi si ceníme spolupráce s Neonatologickým oddělením v Českých Budějovicích. Jsme rádi, že se podařilo vytvořit podmínky, které napomáhají informovat rodiče předčasně narozených dětí včas a tím jim zabezpečit vhodnou následnou podporu. Rodiče dostávají odbornou pomoc bezplatně, a proto doufáme, že i nadále bude raná péče ze strany státu finančně podporována a budou se navyšovat její kapacity.
Petra Samcová,
pracovnice Společnosti pro ranou péči
Zdroje:
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách [online]. Poslední aktualizace 2016 [cit. 2. 5. 2020]. Dostupné na: http://zakony-online.cz
Společnost pro ranou péči [online]. Poslední aktualizace 2020 [cit. 2. 5. 2020]. Dostupné na http://www.ranapece.cz
Tkaczyk, J. Šance dětem [online]. Poslední aktualizace 2019 [cit. 5. 5. 2020]. Dostupné na http://www.sancedetem.cz