Sdružení Práh je organizace, která v Brně funguje od roku 1999. Poskytuje pomoc a podporu lidem s dlouhodobým duševním onemocněním z Brna a okolí. Nabízí 6 registrovaných sociálních služeb. Provozuje centrum denních služeb, poskytuje chráněné bydlení, podporu samostatného bydlení, nabízí sociální rehabilitaci či odborné sociální poradenství. Zájemci mohou také využít služby sociálněterapeutických dílen, včetně tréninkové kavárny Café Práh.
V zákoně o sociálních službách jsou činnosti sociální rehabilitace definovány poměrně široce, což v oblasti péče o duševní zdraví vedlo k rozvoji různorodého spektra forem naplňování jejího obsahu. Některé služby v jejím rámci rozvíjely ambulantní činnosti zaměřené na kolektivní činnosti, např. vyrábění drobných předmětů, různé výtvarné techniky, čímž spíše směřovaly k vyplňování volného času klientů, zatímco jiné se zaměřovaly na individuální podporu klientů formou case managementu nebo psychosociální rehabilitace. V naší službě jsme kombinovali jak individuální podporu prostřednictvím metody psychosociální rehabilitace, tak i skupinovou práci jako trénink sociálních dovedností nebo kognitivních funkcí. K části naší cílové skupiny se však („však“ to vystihuje lépe než „tak“) služba vůbec nedostala. Řada klientů nebyla schopna do Prahu dojít či si nedovedli představit, co jim Práh může nabídnout. Někteří lidé s duševní nemocí neměli potřebu využívat služby, protože je nechápali jako podporu pro zlepšení svojí životní situace. Službu tedy využívali klienti motivovanější pro aktivní spolupráci nebo s většími dovednostmi. To se však částečně změnilo rozšířením sociální rehabilitace o case management v roce 2013.
Obohacení služby o prvky case managementu a asertivního přístupu vedlo k lepšímu zprostředkování návazných služeb a k rozvoji spolupráce s málo motivovanými klienty a klienty s nedostatečným náhledem na využívání potřebné podpory.
Když jsme my samy na vzniklou pozici case managera nastupovaly, bylo nutné, abychom si zjistily, kdo vlastně case manager je. Inspirovaly jsme se v odborných publikacích, ve kterých je case manager charakterizován jako člověk, který koordinuje péči kolem klienta, zajišťuje návaznost služeb, jejich komplexnost, a to vše na základě individuálních potřeb klientů. Dnes to takto automaticky nejen prezentujeme, ale hlavně cítíme.
Služba se utvářela postupně podle toho, jaké zkušenosti nabýval celý náš tým v praxi a s jakými potřebami klientů se setkával, což nám přišlo jako něco správného a přirozeného. Naším záměrem bylo vyjít vstříc klientům, kteří o služby nemají zájem, ale paradoxně je nejvíce potřebují. Našimi klienty mohou být lidé s různým stupněm vzdělání, pocházející z rozdílných sociálních poměrů. Tito lidé mohou pracovat, studovat, být v invalidním důchodě. Mohou to být lidé s chronickým průběhem onemocnění nebo i s první atakou nemoci. Někteří z nich mají na své onemocnění náhled a chtějí pracovat na svém zotavení z nemoci, ale řadě z nich náhled chybí.
Rozšíření nabídky sdružení
Služba sociální rehabilitace také rozšířila pole působnosti do celého Jihomoravského kraje. Nyní jsme schopni více podporovat klienty s duální poruchou, což chápeme jako kombinaci psychického onemocnění a problematického užívání návykových látek nebo hazardu. V rámci našeho týmu se jeden pracovník hlouběji zabývá touto problematikou a také spolupracujeme s organizací Podané ruce, se kterou sdílíme péči o některé klienty. Částečně pracujeme i s lidmi s poruchou osobnosti.
Jak se k nám všichni tito lidé dostanou
Soustřeďujeme se na asertivní vyhledávání. Část našich klientů jsou právě i lidé, kteří nemají náhled na své onemocnění, naše služby nevyhledávají, nechtějí spolupracovat s psychiatrem či jiným odborníkem. Jejich rodina často trpí projevy jejich onemocnění. Někdy se tak našimi „klienty“ stávají celé rodiny nebo příbuzní nemocného. Ve většině případů je v životní historii nemocného hospitalizace na psychiatrii (nebo kontakt s ambulantním psychiatrem), a rodinní příslušníci tedy diagnostikované onemocnění svého příbuzného znají. U těchto osob souvisí zhoršení psychického stavu téměř vždy s vysazením psychofarmak. Také se stává, že nás kontaktuje někdo z rodiny s tím, že jejich příbuzný se zvláštně chová a mají podezření na duševní onemocnění. Domlouváme se na návštěvu v místě bydliště. Vyjíždíme tedy i za lidmi, kde vycházíme jen z popisu chování daného člověka. Asertivní kontakt nemusí být napoprvé úspěšný. Klienti odmítnou komunikovat nebo se zavřou v pokoji či jsou naštvaní. Přesto klienta navštívíme znovu a většinou se postupně podaří kontakt navázat.
Dlouhodobě spolupracujeme s lůžkovými zdravotnickými zařízeními v Brně. Spojení sociálních a zdravotnických služeb velmi vítáme a vnímáme jako krok na cestě k reformě české psychiatrie. O naše služby má zájem psychiatrické oddělení Vojenské nemocnice, Psychiatrická nemocnice Brno, ale nejúžeji je navázána spolupráce s Psychiatrickou klinikou Fakultní nemocnice Brno. Snažíme se zajistit návaznou službu po propuštění alespoň u části hospitalizovaných pacientů. Od roku 2013 působíme přímo na oddělení PK FN Brno. Dvakrát v týdnu se účastníme velké komunity na odděleních 22 a 23. Zde jsme představeni a pacienti se mohou rovnou hlásit, zda mají zájem o pohovor s námi. Po komunitách následuje pohovor s lékaři, kteří nám vytipovávají pacienty, u kterých si myslí, že by bylo vhodné, kdyby navázali spolupráci s naším sdružením. Tyto klienty pak oslovujeme přímo na oddělení a představujeme jim naše služby. Služby představujeme buď obecně, nebo na základě informací od lékařů již přicházíme s konkrétní nabídkou. Lékaři nám podávají základní informace. Pro předání podrobnějších informací je potřeba písemného souhlasu pacienta. Návaznou službu, která může pacienta podporovat po propuštění z hospitalizace, chápeme jako něco klíčového. Pokud člověka doprovázíme v této kritické době, můžeme spolu s ním předcházet relapsu onemocnění a opakovanému návratu na hospitalizaci. Můžeme ho podpořit v tom, aby pokračoval v léčbě, navštěvoval psychiatra a řešil svou sociální situaci.
Našimi klienty jsou však stále i lidé, kteří nás vyhledají sami a mají o naše služby zájem. Vyhledají nás sami či za pomoci rodiny.
Co s klienty děláme
Naše práce spočívá jak v dlouhodobé spolupráci s klientem, tak i v poskytování odborného sociálního poradenství, vyhledávání informací pro klienta nebo jeho navazování na jiné organizace.
S klienty, se kterými spolupracujeme dlouhodobě, se potkáváme na pravidelných schůzkách. Ty probíhají většinou jednou za 14 dní. V případě zhoršeného zdravotního stavu je frekvence schůzek častější. Potkáváme se s klienty především v terénu, schůzky mohou být v kavárně či přímo v místě bydliště, případně v prostorách naší organizace.
Obsahem našich schůzek může být monitoring psychického stavu klienta. Bavíme se o tom, jak se klienti cítí, jaký je aktuální psychický stav a co dělat pro to, aby se cítili lépe. Mapujeme strategie, jak si mohou pomoci sami, jak rozpoznat a zvládat stres. Častou zakázkou je mapování varovných příznaků a tvorba protikrizového plánu ve snaze zabránit relapsu onemocnění. Kromě psychického stavu, který je díky cílové skupině častým tématem, probíráme i běžné fungování. Tématem může být péče o domácnost, o sebe, práce, vzdělání, vztahy s rodinou, hledání životního partnera, volný čas, finanční problematika. Není to však jen o rozhovoru a radě, ale i o doprovázení. Doprovázet nebo provázet klienta v naší práci není jen metaforou, ale realitou. Naše klienty doprovázíme k lékařům, na úřady, do adiktologických služeb a do jiných institucí. Můžeme je doprovázet i v situacích, kdy je potřeba řešit něco s rodinou, zaměstnavatelem, lékařem, opatrovníkem a dalšími fyzickými osobami či institucemi.
Podporujeme naše klienty, aby využívali psychiatrické služby. Sami často kontaktujeme (na základě souhlasu klienta) ambulantní psychiatry, abychom mohli lékaři podat informace, které povedou ke kvalitnějšímu a komplexnějšímu náhledu na pacienta a jeho onemocnění.
S částí klientů jsme v kontaktu omezenou dobu. Jsou to lidé, kteří potřebují řešit něco konkrétního. Mohou to být mladí lidé, kteří vypadli důsledkem onemocnění z vysoké školy a chtějí se vrátit zpět. Někteří nemocní nevědí, kde vyhledat volnočasové aktivity, a potřebují v tom pomoc. Jsou to také lidé, kteří chtějí pomoci při podání žádosti o invalidní důchod nebo vyřídit něco na úřadech. Těmto lidem zjišťujeme potřebné informace, směrujeme je na konkrétní organizace či osoby, radíme, jak postupovat a na koho se obrátit. Jednorázově tyto klienty doprovázíme.
Naše práce je náročná, zodpovědná a důležitá. Rádi bychom byli sociální službou, která reaguje na potřeby svých klientů. Někdy to však stojí hodně lidského úsilí a je potřeba nadšení pro tuto práci.
