Chránit práva dětí a podporovat jejich bezpečné zapojování se do rozhodovacích procesů, které se jich bezprostředně dotýkají – takový je záměr Sociálně aktivizačního programu pro rodiny s dětmi organizace Ratolest Brno. Ta díky finanční podpoře z Norských fondů realizuje projekt „O dětech s dětmi“. Ratolest Brno dává dětem šanci vyrůstat ve fungujících rodinách a mladým lidem dostat se ze šikmé plochy. Základem práce je prevence, s úspěchem řeší příčiny problémů i jejich následky.
Brněnská organizace Ratolest Brno realizuje široké spektrum činností. Poskytuje preventivní sociální služby – Nízkoprahový klub Pavlač, který pracuje s dětmi a mládeží v sociálně vyloučené lokalitě. Nízkoprahový klub Likusák, jenž se zaměřuje zejména na děti z brněnských sídlišť, které se z různých důvodů dostaly do problémů. Sociálně aktivizační program pro rodiny s dětmi, který pomáhá rodinám v tíživé životní situaci, kvůli které hrozí odebrání dítěte z domova do ústavní péče. Preventivní programy, určené pro mladé lidi, již se pohybují na hraně zákona nebo již spáchali trestný čin. Neméně významnou součástí Ratolesti je i Dobrovolnické centrum – zajišťující dobrovolníky brněnským organizacím, které poskytují sociální služby. Dále k organizaci patří také charitativní projekt Galerie Ratolest.
Organizace, která vyrůstala na principech dobrovolnictví a jež na podzim oslaví 20 let svého působení, se během let rozrostla do této podoby, o velikosti 25 zaměstnanců.
Vytvářet spolu s rodinami příznivé prostředí pro růst a vývoj dětí je smyslem činnosti Sociálně aktivizačního programu pro rodiny s dětmi (zkráceně SAP). Spolupráce mezi SAPem a rodinami může vzejít dvěma způsoby. Rodiče potýkající se s řešením problémů, kterých je často více najednou (např. nevědí si rady s výchovou dětí, mají problém si najít práci, trpí nedostatkem finančních prostředků, potýkají se s dluhy, nemocí nebo špatnou bytovou situací), mají možnost se na sociální pracovnice služby SAP sami obrátit. Druhým způsobem, jak SAP může započít spolupráci s rodinou, je situace, kdy je služba rodinám doporučena ze strany dalších úřadů a institucí (nejčastěji se jedná o orgány sociálně-právní ochrany dětí – tzv. OSPOD, školní psychology, pedagogicko-psychologické poradny, střediska výchovné péče, dětské domovy a jiné). „V Sociálně aktivizačním programu pracujeme s rodiči na tom, aby se opět dokázali postavit na vlastní nohy, rodina aby zůstala pohromadě a děti mohly vyrůstat v bezpečném prostředí. Úzce spolupracujeme se sociálními pracovníky odborů sociálně právní ochrany dětí v brněnských městských částech,“ říká vedoucí SAP Sandra Šmídová, DiS.
Příchod novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí v roce 2013 s sebou přinesl i častější realizaci tzv. případových konferencí jako nástroje řešení zájmů dětí a celé rodiny. K případovým konferencím byly ze strany OSPOD stále častěji zvány i pracovnice SAP jako další zapojené subjekty.
Tento způsob práce začal ve větší míře využívat potenciál multidisciplinárního týmu a v mnoha případech rodin se ukázal být, z pohledu pracovnic SAP, velmi efektivní, a to zejména při aktivizaci samotné rodiny. Ta si v dostatečně ošetřeném prostoru, za pomoci zainteresovaných členů ze svého okolí, nadefinuje vlastní plán pro návrat do běžného života. Rozplánují se jednotlivé kroky a úlohy konkrétních zapojených osob. Rodina má zpětnou vazbu k tomu, jak se plán naplňuje, a pocit uspokojení z toho, že je schopná se za pomoci širšího okolí dostat ze svých problémů.
Na tom, aby byl efektivní a smysluplný, je potřeba spolupráce všech členů rodiny, kterých se bude plán týkat, protože jedině tak bude práce na něm mít význam. Každý člen rodiny, který se na tvorbě plánu podílí a přináší do něj podněty, si k němu vytváří určitý vztah a bere ho za svůj vlastní. V opačném případě se stává, že plán nebývá účinný. Nejde jej vytvořit a předat rodině jako nalinkovaný jízdní řád, podle kterého má dále fungovat. Důležité je zjišťovat potřeby a možnosti všech členů rodiny pro dosažení co největší efektivity, samozřejmě i dětí. „Na základě dlouholeté praxe při práci s dětmi a jejich rodinami v obtížné životní situaci vnímáme, že do záležitostí týkajících se dětí by měly mít možnost promlouvat i ony samy a mít tak možnost ovlivnit další vývoj událostí v rodině,“ uvádí dále Sandra Šmídová.
Ze zkušeností pracovnic Sociálně aktivizačního programu vyplývá zejména to, že při práci s rodinou, formou případových konferencí, chybí důkladnější příprava účastníků na samotný průběh a zejména příprava dětí, která by měla probíhat velmi citlivým způsobem. „Je na místě podporovat a motivovat dítě k vyjádření vlastních potřeb a zájmů, adekvátně k jeho věku a mentálním schopnostem. Je třeba hledat takové mechanismy a nástroje, které posílí sebedůvěru a sebehodnocení dítěte, aby bylo schopno při jednání o vlastní budoucnosti i budoucnosti jeho rodiny komunikovat své pocity, jak před svou rodinou, tak skupinou jiných lidí,“ podotýká Sandra Šmídová.
Sociálně aktivizační program Ratolesti Brno začal od ledna pracovat na posilování informovanosti dětí a jejich rodin v oblasti dětských práv. Jde především o oblast práv participačních, tedy těch, která dávají dětem možnost účasti na rozhodovacích procesech, mezi které případové konference patří. SAP s dětmi a jejich rodinami pracuje jak individuální, tak skupinovou formou, probíhají poradenské rozhovory, nácviky modelových situací, doprovody rodin s dětmi do dalších institucí. Sociálněaktivizační program má možnost nabídnout kvalitní přípravu případové konference, organizační zajištění, odborného průvodce procesem případové konference a také využívá spolupráce s psychologem.
Úlohou psychologa je pomoc s citlivou přípravou dětí a jejich rodin na samotný průběh případové konference, který může být emočně vypjatý. Pracovnice SAP se stávají průvodci rodin na cestě při řešení jejich obtížné životní situace, která mívá negativní dopad na děti.
Díky projektu O dětech s dětmi, který Ratolest Brno realizuje od ledna 2015, tak bude mít Sociálně aktivizační program větší možnost se zaměřit na přípravu rodiny před případovou konferencí s ohledem na zájmy dětí, ošetřit průběh a poskytnout následnou podporu při naplňování plánu, na jehož tvorbě se rodina společně dohodla. Projekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
