Jan Váně, František Kalvas: Homelessness: probes to excluded environments, Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň, 2021
Lidí bez domova stále přibývá, v roce 2019 uvedl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, že je v České republice 23 830 osob bez domova, z toho 2600 dětí a statisíce lidí jsou bezdomovectvím ohrožení. Tato čísla však nejsou konečná. Kvůli pandemii COVID-19 přišlo mnoho lidí o zaměstnání či o partnera, a v souvislosti s tím nejeden člověk přišel o střechu nad hlavou. Je však důležité podotknout, že fenomén bezdomovectví není problémem pouze jednoho města či státu, ale je fenoménem celosvětovým a zároveň celospolečenským (MPSV 2019).
Právě na výzkum fenoménu bezdomovectví reaguje publikace Homelessness: Probes to excluded environments autorů Jana Váněho a Františka Kalvase. Základem publikace jsou empirické studie realizované v letech 2013–2018. Studie vznikly na základě narůstajícího počtu lidí bez domova ve městě Plzeň a o jejich vyhotovení požádal přímo Obor sociálních věcí sociologa. Současně s autory se na vyhotovení empirických studií podílel výzkumný tým ze Západočeské univerzity v Plzni. Jejich cílem bylo získat pro město relevantní údaje týkající se bezdomovectví.
Publikace je rozdělena do osmi kapitol (včetně úvodu a závěru), které jsou řazeny chronologicky podle provedených empirických výzkumů. Ve všech kapitolách postupují autoři publikace následovně: nejdříve specifikují problém, dále popisují metodické zpracování, cíle, a především výsledky těchto výzkumů. Na základě dobře uchopené struktury každé kapitoly, je kniha vhodná nejen pro akademiky, ale rovněž pro širší společnost, které může přiblížit zkoumanou problematiku.
Po metodologické stránce je publikace zpracována kvantitativní a kvalitativní metodou sběru dat. Technikou sběru dat byly dotazníky s významnými prvky zúčastněného pozorování fokusových skupin. Zúčastněné pozorování je vzhledem k proniknutí do dané problematiky důležité, aby autoři získali potřebnou důvěru respondentů, a tak mohli získat data pro daný typ výzkumu. Dle mého názoru autoři zvolili vhodnou metodu zkoumání, a to na základě širšího uchopení tématu a velikosti reprezentativního vzorku. Pro následné zpracování kardinálních otázek v kapitolách 5 a 7 zvolili autoři kvalitativní metodu etnografie, narativních rozhovorů, polostrukturovaných rozhovorů či zúčastněného pozorování, což vedlo ke konkretizaci odpovědí na dané výzkumné otázky.
Úvod této cizojazyčné publikace, tedy Introduction je teoretickou konceptualizací fenoménu bezdomovectví. Nalezneme zde vymezení pojmu lidé bez domova, a to jak z pohledu české legislativy, tak z pohledu sociálních služeb, jež jsou lidem bez domova poskytovány. Nedílnou součástí úvodu je klasifikace lidí bez domova dle typologie ETHOS, která vymezuje pojetí domova (FEANTSA, 2017). Veškeré dokumenty, které autor uvádí jsou součástí přílohové části publikace. Vysvětlení této typologie bezdomovectví je stěžejní částí představované monografie, proto je rovněž k nalezení v přílohové části knihy (Váně, 2021).
Vyčerpávající přehled fenoménu bezdomovectví spojený s tématikou ekonomické analýzy, podává druhá kapitola publikace nazvaná The phenomenon of homelessness. Kapitola je založena na významném výzkumu z let 2013–2014, který byl proveden na základě zúčastněného pozorování. Cílem této kapitoly je představit výzkumnou zprávu o problematice manifestního bezdomovectví (s. 43). Výzkum je zaměřen na cílovou skupinu zjevných bezdomovců. Otázky byly směřovány na počet bezdomovců, strategie přežití, znalost poskytovaných sociálních služeb a další. Na jejím konci jsou představeny nálezy ze sociálního prostředí zkoumané cílové skupiny.
Třetí kapitola publikace Latent homelessness, představuje výzkum z let 2014–2015. Ten byl zaměřen na skrytou formu bezdomovectví. Záměrem výzkumu bylo nejprve tyto lidi lokalizovat a prozkoumat jejich životní situaci, aby byla pomoc účinná. Vzhledem k tomu, že tito lidé často mění své bydliště a distancují se od zjevných lidí bez domova, byl výzkum směřován zejména na jejich ekonomickou situaci v souvislosti se sociálními potřebami. Získaná data měla zajistit nastavení dlouhodobých záměrů práce se sociálně potřebnými skupinami ze strany města Plzeň. Jak je popsáno v závěru, autoři se těmito dlouhodobými závěry budou zabývat v následujících letech.
Čtvrtá kapitola Mapping Needs, Satisfaction, and Expectations, and Predicting Developments in the Area of Social Services in Pilsen má za cíl zmapovat sociální situaci lidí bez domova na území města Plzeň. V první řadě zde nalezneme sociální strukturu lidí bez domova, ekonomickou situaci, či rodinné zázemí (graficky je zmapování zobrazeno v přílohové části monografie). Následně autoři mapují situaci ve městě v souvislosti se sociálními službami, které jsou lidem bez domova poskytovány. Zde bylo poukázáno na to, že většina služeb, které jsou ve městě Plzeň poskytovány, jsou zároveň i často, nejméně dvakrát týdně využívány každým jedním dotázaným člověkem bez domova. Tyto služby mají zároveň vysokou úroveň hodnocení. Neméně podstatný je výzkum zaměřený sociální potřeby lidí bez domova. Zde je jasně poukázáno na to, se nejvíce bojí o své zdraví, tedy nejvíce potřebují zdravotní služby. Dle mého názoru kapitola naplnila svůj cíl, tedy zmapovala sociální situaci. Využití tohoto výzkumu může být i dlouhodobé, a to zejména s přesahem na nynější situaci po pandemii COVID-19 a současné válce Ruska a Ukrajiny, kdy se lidé kvůli narůstajícím nákladům na život dostávají často do obtížné životní situace a není výjimkou, že přichází o své domovy.
Pokračováním předchozí kapitoly je následující pátá kapitola, která je nazvána When respondents are asked about what reasons led to their homelessness, what do they mean when they choose the category „other“ as their response? neboli Co myslí lidé bez domova tím, když na otázku ohledně příčiny bezdomovectví vybírají možnost „jiná“. Výzkum tohoto tématu byl proveden v roce 2018 a umožňuje nahlédnutí na vnímání sociálního problému s přihlédnutím k etnografickým postupům výzkumu, který měl zjistit a pochopit názory respondenta. Metoda etnografie byla použita z důvodu přesnějšího uchopení potřeb a postojů respondentů.
Šestá kapitola nabízí vhled do výzkumu, který byl zpracován paralelně s výzkumem z roku 2018. Tento výzkum byl zpracován kvalitativní metodou sběru dat, při němž byla použita technika zúčastněného pozorování, narativních rozhovorů s lidmi bez domova a polostrukturované rozhovory s obyvateli ubytoven pro lidi bez domova. Ten ověřoval spuštění pilotního projektu Housing First, který byl zaměřený na sociální bydlení v Plzni. Právě projekt Housing First by lidem bez domova mohl pomoci zajistit nový start do života. Tento přístup vychází z přesvědčení, že lidé potřebují základní potřeby, jako je jídlo a bydlení, a teprve poté se věnují méně důležitým záležitostem, jako je získání zaměstnání, správné sestavení rozpočtu nebo řešení problémů s užíváním návykových látek (Housing First 2022). Důležité je rovněž zmínit, že tento výzkum byl směřován na skupinu nejpotřebnějších lidí bez domova. V praxi se však ukázalo, že i tzv. nejpotřebnější (aniž by byla jasná shoda na tom, kdo to je a jak je rozlišit) musí projít výběrovým řízením, které zkomplikovalo původní praxi (zásluhovost). Tato úskalí však dle mého názoru nebyla natolik zásadní, aby zasáhla do tak fundovaného projektu, který je dodnes v městě Plzeň i v jiných okolních městech jako například v Českých Budějovicích úspěšný (Josefová 2021).
Sedmá kapitola s názvem Does Higher Deprivation Increase Religiosity? je výsledkem předešlých výzkumů, zejména výzkumu popsaného ve čtvrté kapitole. Kardinální otázkou posledního výzkumu, který byl proveden pomocí případových studií, je, zda deprivace, tedy dlouhodobá citová frustrace, může přispívat ke zvýšení religiozity sociálně vyloučené skupiny lidí bez domova. V této části čtenář nalezne rozpracovaný koncept bezdomovectví v souvislosti s religiozitou.
V poslední osmé kapitole s názvem Conclusion autoři shrnují předešlé kapitoly. Zde čtenář najde vysvětlení, proč některé kapitoly (2, 3, 4) postrádají závěry výzkumu. Vysvětlení autorů je, že data získaná z těchto kapitol slouží k zmapování současné situace a je tedy možné je brát jako doporučení pro konkrétní případy. Naproti tomu v kapitolách 5, 6 a 7 jde o konkrétní výzkumy, tedy autoři se zabývají konkrétními tématy a možnými problémy souvisejícími se zkoumaným tématem, jako je například úroveň deprivace v kontextu s religiozitou či potřebnost a uplatnění projektu Housing first.
Za povšimnutí stojí, že ačkoli se výzkumné studie obsažené v publikaci týkají českého prostředí, je psána anglickým jazykem. Na to Váně odpovídá následovně: „Publikaci jsem přeložil do anglického jazyka, aby mezinárodní publikum mohlo sledovat výsledky naší práce.“ Dle mého názoru je tento překlad přínosný, jelikož téma lidí bez domova není typické pouze pro české prostředí, ale je tématem celosvětovým.
Recenzované kolektivní monografii nechybí teoretické úvahy dotvářející jedinečnou komplexnost tohoto díla, jehož velkou předností je pečlivé propojení vědecké deskripce a explanace s odpovídající metodologií.
Právě díky svému komplexnímu zpracování považuji knihu za velmi přínosnou nejen pro akademickou obec, ale rovněž pro sociální pracovníky a jiné pomáhající profese, které se zabývají problematikou bezdomovectví, či přímo s touto cílovou skupinou pracují, a to jak v pobytových, tak v terénních sociálních službách. Akademickým přínosem mohou být nejenom kvalitně zpracovaná teoretická východiska zkoumané oblasti, ale také velmi dobře zpracovaná empirická data. Výsledky výzkumů jsou přehledně uspořádány a precizně formulovány tak, že podávají skutečně velmi plastický obraz o fenoménu bezdomovectví.
Pro sociální pracovníky může být kniha přínosná právě na základě zúčastněného pozorování reprezentativního vzorku dané cílové skupiny, kde je popsáno sociální prostředí lidí bez domova, jejich sociální potřeby, nepříznivá sociální situace, jejich sociální fungování a odpovědi na otázky religiozity. Na základě výzkumných dat mohou sociální pracovníci zahrnout získané poznatky do své praxe.
Publikace může sloužit taktéž jako inspirace pro další státy či města, které chtějí hlouběji zmapovat situaci sociálně vyloučených skupin na svém území. Neméně zajímavá může být publikace pro zprostředkovatele ubytovacích služeb, jelikož nahlíží na lidi bez domova, nejen na základě sociálního fungování, ale rovněž skrz sociální prostředí, v němž lidé bez domova pobývají. Za povšimnutí rovněž stojí, že výzkumy byly zpracovány před pandemií COVID-19, tedy kolektivní monografie může pomoci při řešení otázek, které jsou v dnešní době viditelné pro větší spektrum lidí. Mezi tyto otázky můžeme zařadit například ekonomickou situaci, která se netýká pouze osob bez domova, či otázku deprese a religiozity.
Hana Donéeová
Použitá literatura a zdroje:
FEANTSA. 2017. ETHOS – Evropská typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení v prostředí ČR [online]. [24. 5. 2022]. Dostupné z: https://www.feantsa.org/download/cz___8621229557703714801.pdf
Housing First, 2022. National Alliance to End Homelessness [online]. Washington: National Alliance to End Homelessness. [31. 10. 2022]. Dostupné z: https://endhomelessness.org/resource/housing-first/
JOSEFOVÁ, H., 2021. Bydlení především neboli Housing First je princip, k němuž se hlásí i Plzeň [online]. Plzeň: Statutární město Plzeň [31. 10. 2022]. Dostupné z: https://www.plzen.eu/o-meste/aktuality/aktuality-z-mesta/bydleni-predevsim-neboli-housing-first-je-princip-k-nemuz-se-hlasi-i-plzen.aspx
MPSV. 2019. Kolik žije v ČR bezdomovců? Výzkumný ústav práce a
sociálních věcí představil závěry rozsáhlého průzkumu [online]. Praha: MPSV. [29. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/511219/17_10_2019+TZ+-+VUPSV+scitani+bezdomovcu.pdf/53094fde-dde1-33da-bdef-6f2660e23450
VÁNĚ, J., KALVAS, F. 2021. Homelessness: probes to excluded environments. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni.
