6/2023 – Sociální práce a duševní zdraví

On:
In: Nezařazené

Anotace

Výskumy realizované rôznymi inštitúciami či odborníkmi preukazujú, že problematika duševného zdravia populácie je neustále významnou témou naprieč klientskymi skupinami sociálnej práce. Podčiarkla to i nedávna situácia s celosvetovou pandémiou COVID-19 a s ňou spojený nárast výskytu úzkostných či depresívnych symptómov. Tento problém sa však netýka len klientov s diagnostikovanými duševnými ochoreniami, no pridávajú sa k nim i ďalšie, pre tento problém menej typické klientske skupiny. Jednou z najohrozenejších skupín sa v tomto smere javia mladí ľudia. Nedávny výskum realizovaný medzi vysokoškolákmi (Univerzita Komenského, 2020) preukázal, že duševné zdravie sa mierne, alebo výrazne zhoršilo u 72 % študentov, pričom medzi najčastejšie vykazované problémy patria depresie, úzkosť a sociálna úzkosť, psychotické symptómy, či rizikové užívanie alkoholu.

Je však duševné zdravie primárnou témou pre sociálnych pracovníkov? Prax sociálnej práce doma i v zahraničí preukazuje, že s klientmi trpiacimi rôznymi duševnými poruchami sa sociálni pracovníci a pracovníci v sociálnych službách stretávajú na dennej báze. Viac než polovicu prijímateľov sociálnych služieb v pobytových zariadeniach sociálnych služieb pre klientov so zdravotným znevýhodnením tvoria osoby s duševným ochorením, alebo s poruchami správania. Aké stratégie práce je potrebné voliť pri práci s týmito klientmi? Ako z pozície sociálnych pracovníkov a pracovníkov v sociálnych službách zvládať náročnosť tejto profesie? Sú poskytovatelia sociálnej práce a sociálnych služieb dostatočne pripravení na prácu s takýmito klientmi?

V duchu budovania systému klienta sa téma duševného zdravia bezprostredne dotýka i jeho sociálneho okolia. Duševné ochorenie sa môže stať sociálnou stigmou, a to nielen u klientov – pacientov, ale žiaľ u celého sociálneho systému takéhoto klienta. Je potrebné na duševné ochorenie nazerať i  touto prizmou a je prax sociálnej práce pripravená na prácu s rodinou a širším okolím pacientov? Ako rozvíjať stratégie zvládania tejto stigmy u týchto klientskych skupín? V zahraničí rozvinutá klinická sociálna práca má na Slovensku a v Čechách stále rezervy. Napriek sociálnej práci, ktorá je rozvinutá v zdravotníctve, nemôžeme hovoriť o typickej klinickej sociálnej práci tak, ako ju definuje americká Asociácia klinickej sociálnej práce (CSWA). Je však klinická sociálna práca v zmysle zabezpečovania služieb týkajúcich sa duševného zdravia, zlepšenia diagnostiky, prevencie a terapie psychických, emocionálnych porúch a porúch správania u klientov – jednotlivcov, skupín a rodín potrebná i v našej praxi? Je nespochybniteľné, že okrem primárnej starostlivosti bude v najbližšom období narastať potreba integrovanej starostlivosti s výrazným prispením sociálnych pracovníkov. Je na túto potrebu pripravené národné, regionálne, komunitné, či miestne prostredie? Sú na túto potrebu pripravení poskytovatelia sociálnych služieb a sociálni pracovníci? Má klinická sociálna práca potenciál rozvinúť sa tak ako v zahraničnej praxi?

V České republice momentálně probíhá reforma psychiatrické péče, která usiluje o nastolení jiné kvality péče o osoby s duševním onemocněním, o nový, vstřícnější přístup v péči o ně, který se nutně musí odvíjet od celkové změny myšlení zahrnující multidisciplinární spolupráci, regionální síťování, vzdělávání a destigmatizaci osob s dušením onemocněním. Je snahou zajistit dostupnější akutní i ambulantní péči. To mimo jiné znamená vybudování nových služeb, např. tzv. center duševního zdraví. Strategie reformy psychiatrické péče byla schválena na Ministerstvu zdravotnictví ČR již v roce 2013. Implementace započala v roce 2017. Možná, že přichází čas začít hodnotit, co se podařilo, co se daří a co se (ještě) nedaří.

Jak aktuálně vypadají změny v systému péče o osoby s duševním onemocněním? Daří se reálně uvádět tuto filosofii do praxe? A jakou roli v tomto procesu hraje sociální práce, resp. sociální pracovníci? Jsou sociální pracovníci dostatečně připraveni čelit této výzvě? Jsou ve všech ohledech dostatečně kompetentní pracovat s osobami s duševním onemocněním? Není třeba provést úpravu kurikula sociální práce? Kde a jak se v péči o danou cílovou skupinu stírají hranice mezi sociální a zdravotní oblastí? Celkově reforma cílí na komunitu a na to, aby osobám s duševním onemocněním byla poskytována péče v komunitě. Jaká je v tomto ohledu skutečná podpora komunitě? Jaká je dostupnost bydlení pro osoby s duševním onemocněním? Sociální služby pro danou cílovou skupinu jsou nerovnoměrně rozloženy nejen v rámci celé republiky, ale i v rámci jednotlivých krajů. Typickým příkladem je rozdíl v pokrytí a nabídce služeb ve velkých a malých sídlech. Velká města jsou relativně dobře pokryta, operuje tam většinou několik organizací a snadněji se zde realizuje case management, zatímco menší obce často nemají k dispozici ani jednu organizaci. A co fungování komunitních služeb o víkendech? Mají klienti možnost zapojit se do chráněných dílen nebo sociálních podniků? Jak se (ne)pracuje s rodinami osob s duševním onemocněním?

Nezapomínejme však na to nejdůležitější – jak si při tom všem, co se kolem nás a v nás děje, zachovat duševní zdraví. Jak efektivně předcházet duševním poruchám? Je úzkost, deprese, abúzus alkoholu nebo drog už spíše normou? Jak tenká je hranice mezi duševním zdravím a duševní nemocí? A co se stane, když tuto linii překročíme? Je vůbec ještě cesty zpět? A kde jsme na této trajektorii my jako sociální pracovníci? Jak pečujeme o duševní zdraví své, svých blízkých i svých klientů? Co nejvíce sociální pracovníky stresuje a narušuje jejich duševní pohodu, potažmo jejich duševní zdraví?

Témata duševního zdraví a duševního onemocnění přináší mnoho otázek… Hledali jste na ně odpovědi ve svých badatelských záměrech? Zamýšleli jste se nad nimi ve svých akademických úvahách? Pokoušeli jste se s nimi nějak vyrovnat v praxi sociální práce? Sdílejte s námi Vaše závěry, podněty, poznatky.

Těšíme se na Vaše příspěvky.

Vladimír Lichner a Naděžda Špatenková,
editoři čísla

Podobné články: