Humanitární pracovníci ze šesti českých neziskových organizací si připomněli Světový humanitární den vyhlášený OSN na 19. srpna. Ve světle varovných informací z roku 2013 o dramatickém nárůstu počtu bezpečnostních incidentů, jejichž oběťmi jsou i humanitární pracovníci, hovořili o vlastních zkušenostech z aktuálních krizových oblastí, jako je Jižní Súdán, Sýrie nebo Ukrajina. Počet zabitých, unesených a zraněných humanitárních pracovníků vystoupal v roce 2013 na 460. Oproti roku 2012 tak stoupl o 183 lidí a za posledních deset let se počet téměř zčtyřnásobil. Podle statistik Aid Worker Security Database stouply zejména útoky s použitím výbušnin, fyzického napadení a únosy humanitárních pracovníků. Více než polovina incidentů se přitom odehrála na cestách během jejich přesunů.
Desítky lidí z českých organizací ADRA, Český červený kříž, Člověk v tísni, Diakonie ČCE, Charita Česká republika a Lékaři bez hranic pomáhají doma i v zahraničí. Pomoc přinášely v nedávné době či stále pomáhají například lidem ze Sýrie uvnitř země či v okolních státech, dále v Jižním Súdánu, Středoafrické republice, na Filipínách, po povodních v ČR nebo na Balkáně.
„Ať už v Sýrii, ve Středoafrické republice nebo v Jižním Súdánu jsme svědky stále intenzivnějších humanitárních krizí, které se mimo jiné vyznačují vzrůstajícím počtem útoků na humanitární pracovníky a zdravotnická zařízení. To má jeden hlavní důsledek: k lidem, kteří zoufale čekají na pomoc, se jí často dostane jen minimum,“ uvedl Pavel Gruber, ředitel Lékařů bez hranic v ČR.
Marek Štys z organizace Člověk v tísni popsal pomoc v Sýrii a na Ukrajině: „Válka v Sýrii už není pouze občanská a její konec je v nedohlednu. Zároveň s tím se válka po patnácti letech vrátila do Evropy, kde konflikt na východní Ukrajině generuje desítky tisíc uprchlíků. Pokud se situace nevyřeší do zimy, může dojít k rozsáhlé humanitární krizi.“
„Poskytování a především doručení humanitární pomoci v jihosúdánském státě Východní Equatorie značně komplikují nepokoje, nestabilní bezpečnostní situace i počasí. V případě reálného nebezpečí přepadení a tedy i pravděpodobného odcizení materiálu, vhodnou trasu předem pečlivě plánujeme,“ popisuje situaci v Jižním Súdánu Lenka Huberová z Charity ČR.
Humanitární pomoc může být riskantní i v zemích, kde válečný konflikt skončil. Krizový koordinátor Josef Koláček z organizace ADRA komentuje situaci na Balkáně po letošních povodních: „V Bosně a Hercegovině jsou stále mnohá území zaminovaná. Teď se přes ně převalila stoletá povodeň a miny odplavila. Mapa minových polí se změnila, ale nikdo neví jak. Humanitární pracovníci nesměli nic podcenit. Byli jsme upozorněni, že se musíme v terénu pohybovat opatrně,“ říká.
Richard Smejkal, zástupce Českého červeného kříže, uvedl: „Rád bych poukázal i na další rovinu, kterou například humanitární pomoc poskytovaná na Balkáně stejně jako Ukrajině přináší. Pro naše pracovníky a dobrovolníky znamená mj. cenné zkušenosti, které jistě využijeme při poskytování humanitární pomoci v budoucnu ať už ČR, nebo v zahraničí.“
„Nejen dnes je důležité si připomínat, jak nenahraditelnou práci ve velmi složitých podmínkách humanitární pracovníci a nejen ti čeští odvádějí a jaká rizika při tom dobrovolně podstupují,“ říká Michaela Stachová z Diakonie ČCE.
19. srpna 2003 zahynul v Bagdádu zvláštní představitel generálního tajemníka OSN v Iráku Sergio Vieira de Mello a 21 jeho kolegů. Proto je tento den vyhlášený Světovým humanitárním dnem a je určen humanitárním pracovníkům, kteří se stále častěji stávají terčem útoků. Každý rok vzdáváme poctu všem, kdo při své práci přišli o život, a vyjadřujeme respekt těm, jež v rizikových oblastech pomáhají druhým.
Zdroj: humanitarnipomoc.cz
