Koordinátor osobní asistence

Smysl existence pracovní pozice

Cílem služby je prostřednictvím úkonů osobní asistence podporovat uživatele při setrvání v jeho přirozeném prostředí, podpořit jejich soběstačnost a pomoci zajistit životní potřeby. V rámci služby osobní asistence má uživatel nárok také na bezplatné základní sociální poradenství. Služba je poskytována terénní formou přirozeném prostředí klientů, 24 hodin denně, po celý rok.

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeb

Služba je určena všem občanům bez omezení věku, kteří mají omezenou schopnost samostatně realizovat běžné každodenní úkony. Jedná se o osoby se zdravotním postižením (mentálním postižením, kombinovaným postižením, tělesným postižením) a seniory. Část klientů nemá plnou svéprávnost a jejich opatrovníky jsou rodinní příslušníci, případně veřejní opatrovníci.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

  • Úmluva o právech osob se zdravotním postižením OSN (2006)
  • Občanský zákoník (Z 89/2012)
  • Zákoník práce (Z 262/2006)
  • Zákon o zaměstnanosti (Z 435/2004)
  • Zákon o sociálních službách (Z 108/2006)

Organizační rámce

Nestátní nezisková organizace.

Popis jednotlivých pracovních činností

Osobní asistenti poskytují uživatelům pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu (pomoc a podpora při podávání jídla a pití, pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík) pomoc při osobní hygieně (pomoc při úkonech osobní hygieny, pomoc při použití WC) pomoc při zajištění stravy (pomoc při přípravě jídla a pití) pomoc při zajištění chodu domácnosti (pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí, nákupy a běžné pochůzky) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti (pomoc a podpora rodině v péči o dítě, pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování, pomoc s nácvikem a upevňováním motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností), zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (doprovázení do školského zařízení a zpět, doprovázení do zaměstnání a zpět, doprovázení k lékaři a zpět, doprovázení na zájmové a volnočasové aktivity a zpět, doprovázení na instituce poskytující veřejné služby a úřady a zpět) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (pomoc při vyřizování běžných záležitostí a při komunikaci s úřady a institucemi).

Koordinátor zjišťuje potřeby klientů v kontaktu s nimi a s jejich rodinami, formuluje a uzavírá smlouvu o poskytování služby, plánuje asistenci pro jednotlivé klienty formou individuálních plánů, úkoluje jednotlivé asistenty, případně koordinuje jejich činnost. V případě nedostatku asistentů stanovuje priority v poskytování služeb podle nezbytnosti. V případě potřeby koordinátor zastoupí asistenta v přímé péči. Při změně situace klienta koordinátor znovu hodnotí jeho potřeby a modifikuje individuální plán asistence i smlouvu o poskytování služby.

  • Organizace porad, supervizí.
  • Instruování a zacvičování nových asistentů.
  • Organizace vzdělávání asistentů.
  • Dokumentace průběhu služby.

Okruh spolupracujících subjektů

  • Zdravotnická zařízení a ordinace.
  • Úřad práce.
  • Okresní správy sociálního zabezpečení.
  • Služby sociální rehabilitace.

Typy výsledků

Formalizované: Naplnění plánu péče.
Faktické: Uživatel díky službě má kvalitnější život, lepší sociální uplatnění.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, VŠ.
Potřebné znalosti: Legislativa (viz výše). Znalost problematiky života s postižením a principů práce s lidmi s postižením.
Potřebné specifické dovednosti: Dovednost posoudit situaci klienta, plánovat péči, hodnotit průběh péče.
Měkké dovednosti: Organizační schopnosti.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Respekt ke klientovým přáním. Podpora klientovy samostatnosti, autonomie.
Využívané teorie, přístupy a metody: Úkolově orientovaný přístup. Teorie potřeb/capabilities. Přístup zaměřený na uschopňování. Teorie komunikace.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Počet úspěšně realizovaných plánů péče. Počet chyb v realizaci plánů péče.
Kvalitativní kritéria: Hodnocení úspěšnosti ze strany klientů, rodinných příslušníků, asistentů.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Asistent neplní úkoly definované plánem asistence. Asistent vyžaduje často změny v rozvrhu práce. Fluktuace asistentů. Nedostatečné finanční ohodnocení práce asistentů. Klient je pod vlivem návykových látek a alkoholu. Klient odmítá spolupráci, případně nerespektuje pravidla slušného chování a je agresivní. Rodinní příslušníci odmítají spolupracovat (týká se nezletilých klientů a klientů s omezenou svéprávností).
Kritické a velmi náročné situace: Zhoršení zdravotního stavu klienta takovým způsobem, že služba už jeho potřeby nemůže kvalitně zajistit. Úmrtí klienta.

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.