Postoje sociálních pracovníků k odlišnosti příbuzenských a nepříbuzenských pěstounů

Karolína Tovaryšová, Karel Řezáč

Bc. Karolína Tovaryšová je absolventkou dvouoboru Sociální práce a sociální pedagogiky bakalářského studijního programu Sociální politiky a sociální práce na Fakultě sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně. V současnosti studuje navazující magisterské studium na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity obor Rozvoj a řízení v sociálních službách. Zároveň od září 2021 pracuje v organizaci pověřené doprovázením pěstounských rodin. Zajímá se o problematiku pěstounské péče, na jejíž téma publikovala svou bakalářskou práci, a chce výzkum v této oblasti realizovat i v práci diplomové.

Mgr. Karel Řezáč, Ph.D., působí jako odborný asistent na Katedře sociologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Dlouhodobě se věnuje oblasti náhradní rodinné péče, otázkám profesionálního výkonu sociální práce a deinstitucionalizace. Od roku 2014 pracoval 7 let jako sociální pracovník náhradní rodinné péče v organizaci pověřené doprovázením pěstounských rodin. Nadále lektoruje vzdělávací semináře pro pěstouny.

Abstrakt
CÍLE: Cílem práce je zjistit, jaké jsou postoje sociálních pracovníků pracujících v systému náhradní rodinné péče k odlišnostem příbuzenské a nepříbuzenské pěstounské péče. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Text vychází z teoretických východisek formulovaných na základě současné legislativy sociálně-právní ochrany dětí a dosavadních empirických a teoretických poznatků o systému náhradní péče o děti, včetně detailního zaměření na aspekt příbuzenství. Dále jsou v textu vymezeny také pojmy sociální pracovník a postoj. METODY: Výzkum byl realizován prostřednictvím kvalitativní výzkumné strategie, za využití přístupu kombinujícího zakotvenou teorii a analytickou indukci. VÝSLEDKY: Výsledkem výzkumu je formulace postojů výzkumného souboru sociálních pracovníků zdůrazňující potřebu změny stávajícího systému náhradní rodinné péče, který nevhodným způsobem reflektuje odlišnosti příbuzenské a nepříbuzenské pěstounské péče. Dále bylo identifikováno ambivalentní emoční prožívání a názory na existující odlišnosti a konkrétní označení výhod a nevýhod příbuzenské pěstounské péče. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Závěry upozorňují na potřebnost změny stávajícího systému a praxe sociálních pracovníků náhradní rodinné péče a nabízejí potenciální východiska pro inspiraci k tomu, jakým způsobem tuto změnu realizovat.

Klíčová slova
pěstounská péče, pěstouni, příbuzenská péče, ohrožené dítě, sociální pracovník, postoje

s. 40-58