Lubomír Mlčoch
Medailon autorů:
Prof. Ing. Lubomír Mlčoch, CSc., působí na Institutu ekonomických studií, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Dlouhodobě se věnuje institucionální ekonomii, komparativním ekonomickým systémům a křesťanskému sociálnímu učení. Vede kurz „Etika a ekonomie.“
Anotace:
Ekonomie hlavního proudu založená na principu sebe-zájmu se postupně vyvinula v sobectví a oportunismus, někdy dokonce v oslavu hrabivosti nebo v doktrínu amorálnosti korporace. Imperiální ekonomie má ambici vládnout nad všemi oblastmi lidských aktivit. Tento vývoj vyústil v dichotomický sociální řád a v krizi západní kultury. Na druhé straně, psychologické školy v ekonomii a věda o štěstí odhalily paradoxy neosobní racionality, jako je eroze důvěry ve společnosti a akumulace bohatství v ekonomice bez radosti. Autor odkazuje k nové italské škole občanské ekonomiky a ekonomiky společenství, duchovně spojené s Hnutím Fokoláre a reprezentované profesory Zamagnim a Brunim. Hlubší psychologie v ekonomické motivaci vrací ekonomii zpět k „morálním citům“, vnitřním hodnotám a k etice ctností. Nezištné, nesobecké chování je zapotřebí nejen v sociální práci, ale i ve vztazích na trhu. Makroekonomické a sociální politiky mají podporovat „veřejné štěstí“ a dobra vztahů mezi lidmi spíše než permanentní růst HDP a iracionální spotřebu. Odkazy k několika případům sociálních experimentů žité nezištnosti představují naději, že příběhy nesobeckého jednání mohou znamenat více než jakousi pohádku pro dospělé.
Klíčová slova:
psychologie v ekonomii, sebezájem, nezištnost, vícerozměrný trh, občanská ekonomika, veřejné štěstí, sociální politika
s. 58–72
