4/2014

Sociální spravedlnost

Článek se zabývá dvěma přístupy – reflektivní praxí a etikou ctností. Snaží se poukázat na to, že je možné obohatit sociální práci o nové rozměry díky souvislosti s etickou tradicí. Nejprve je popsáno, co je to reflektivní praxe, co přináší pro praxi sociální práce a jakým způsobem je možné reflexi provádět. Následuje popis etiky ctností. V závěru je pak poukázáno na podobnost obou přístupů, které za použití obdobných nástrojů mohou vést k rozvoji jak odbornosti, tak i lidskosti sociálního pracovníka.Zobrazit text

Článek nazvaný „Sociální spravedlnost a lidská práva v sociální nauce církve“ se zabývá obsahem konceptů spravedlnost a sociální spravedlnost, předkládá a analyzuje jejich užití, definice a možné interpretace v dokumentech sociálního učení církve i v širším kontextu křesťanského sociálního myšlení. Pojem sociální spravedlnosti dále uvádí do kontextu klíčových principů sociálního učení církve a následně zejména do vztahu k debatě o konceptu lidských práv a jejich vztahu k sociální práci.Zobrazit text

Článek se zaměřuje na obsahové vymezení obecného pojmu sociální spravedlnost a na konkretizaci jeho významu pro sociální práci a sociální politiku. Vychází přitom z pozic sociálního učení církve, potažmo křesťanské sociální etiky, kde lze spatřovat i genezi tohoto pojmu. Tyto pozice jsou doplněny o postoje Johna Rawlse a Armartyi Sena. Reflexe konkrétních významů sociální spravedlnosti pro sociální práci a sociální politiku se odvíjí především od otevřených otázek ve formulacích etických kodexů sociálních pracovníků.Zobrazit text

Ekonomie hlavního proudu založená na principu sebe-zájmu se postupně vyvinula v sobectví a oportunismus, někdy dokonce v oslavu hrabivosti nebo v doktrínu amorálnosti korporace. Imperiální ekonomie má ambici vládnout nad všemi oblastmi lidských aktivit. Tento vývoj vyústil v dichotomický sociální řád a v krizi západní kultury.
Na druhé straně, psychologické školy v ekonomii a věda o štěstí odhalily paradoxy neosobní racionality, jako je eroze důvěry ve společnosti a akumulace bohatství v ekonomice bez radosti.
Autor odkazuje k nové italské škole občanské ekonomiky a ekonomiky společenství, duchovně spojené s Hnutím Fokoláre a reprezentované profesory Zamagnim a Brunim. Hlubší psychologie v ekonomické motivaci vrací ekonomii zpět k „morálním citům“, vnitřním hodnotám a k etice ctností. Nezištné, nesobecké chování je zapotřebí nejen v sociální práci, ale i ve vztazích na trhu. Makroekonomické a sociální politiky mají podporovat „veřejné štěstí“ a dobra vztahů mezi lidmi spíše než permanentní růst HDP a iracionální spotřebu. Odkazy k několika případům sociálních experimentů žité nezištnosti představují naději, že příběhy nesobeckého jednání mohou znamenat více než jakousi pohádku pro dospělé.Zobrazit text

Ve středu křesťanské tradice, nově zdůrazňované papežem Františkem, stojí „absolutní priorita ,vycházet ze sebe vstříc bratřím a sestrám‘“ (EG 179), která zjevně implikuje „ortopraxi“ spravedlnosti. Článek analyzuje užití pojmu „sociální spravedlnosti“ v katolickém sociální učení od Rerum novarum po Evangelii gaudium a podává přehled nejvýznamnějších výzev, před nimiž dnes stojí sociální stát. Dále předkládá teorii sociální spravedlnosti prostřednictvím jejích různých stupňů – od nutnosti zajistit každému sociokulturní minimum přes kontributivní spravedlnost a rovnost příležitostí až k otázce výkonu a principu diference, jenž vychází z teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Zvláštní pozornost je věnována globální spravedlnosti.Zobrazit text

Článek zkoumá dva různé významy slova „sociální“ ve spojení „sociální spravedlnost“ a hledá systematické pojítko mezi nimi, které by mohlo být inspirativní pro praxi sociální práce. Existují dvě hlavní překážky pro chápání jednoty slova sociální: jednak postkomunistická nedůvěra vůči sociální spravedlnosti, jednak liberální nedůvěra vůči státu. Hledaná jednota pak spočívá v uvážlivém přístupu k modernímu sociálnímu státu a zároveň v přiměřené emocionální reakci na různé druhy sociální nespravedlnosti, přičemž obojí nachází svůj společný nejhlubší zdroj v ctnosti lásky a přátelství.Zobrazit text