4/2014

Sociální spravedlnost

By:
On:

Článek se zabývá dvěma přístupy – reflektivní praxí a etikou ctností. Snaží se poukázat na to, že je možné obohatit sociální práci o nové rozměry díky souvislosti s etickou tradicí. Nejprve je popsáno, co je to reflektivní praxe, co přináší pro praxi sociální práce a jakým způsobem je možné reflexi provádět. Následuje popis etiky ctností. V závěru je pak poukázáno na podobnost obou přístupů, které za použití obdobných nástrojů mohou vést k rozvoji jak odbornosti, tak i lidskosti sociálního pracovníka.Zobrazit text

By:
On:

Článek nazvaný „Sociální spravedlnost a lidská práva v sociální nauce církve“ se zabývá obsahem konceptů spravedlnost a sociální spravedlnost, předkládá a analyzuje jejich užití, definice a možné interpretace v dokumentech sociálního učení církve i v širším kontextu křesťanského sociálního myšlení. Pojem sociální spravedlnosti dále uvádí do kontextu klíčových principů sociálního učení církve a následně zejména do vztahu k debatě o konceptu lidských práv a jejich vztahu k sociální práci.Zobrazit text

By:
On:

Článek se zaměřuje na obsahové vymezení obecného pojmu sociální spravedlnost a na konkretizaci jeho významu pro sociální práci a sociální politiku. Vychází přitom z pozic sociálního učení církve, potažmo křesťanské sociální etiky, kde lze spatřovat i genezi tohoto pojmu. Tyto pozice jsou doplněny o postoje Johna Rawlse a Armartyi Sena. Reflexe konkrétních významů sociální spravedlnosti pro sociální práci a sociální politiku se odvíjí především od otevřených otázek ve formulacích etických kodexů sociálních pracovníků.Zobrazit text

By:
On:

Ekonomie hlavního proudu založená na principu sebe-zájmu se postupně vyvinula v sobectví a oportunismus, někdy dokonce v oslavu hrabivosti nebo v doktrínu amorálnosti korporace. Imperiální ekonomie má ambici vládnout nad všemi oblastmi lidských aktivit. Tento vývoj vyústil v dichotomický sociální řád a v krizi západní kultury.
Na druhé straně, psychologické školy v ekonomii a věda o štěstí odhalily paradoxy neosobní racionality, jako je eroze důvěry ve společnosti a akumulace bohatství v ekonomice bez radosti.
Autor odkazuje k nové italské škole občanské ekonomiky a ekonomiky společenství, duchovně spojené s Hnutím Fokoláre a reprezentované profesory Zamagnim a Brunim. Hlubší psychologie v ekonomické motivaci vrací ekonomii zpět k „morálním citům“, vnitřním hodnotám a k etice ctností. Nezištné, nesobecké chování je zapotřebí nejen v sociální práci, ale i ve vztazích na trhu. Makroekonomické a sociální politiky mají podporovat „veřejné štěstí“ a dobra vztahů mezi lidmi spíše než permanentní růst HDP a iracionální spotřebu. Odkazy k několika případům sociálních experimentů žité nezištnosti představují naději, že příběhy nesobeckého jednání mohou znamenat více než jakousi pohádku pro dospělé.Zobrazit text

By:
On:

Ve středu křesťanské tradice, nově zdůrazňované papežem Františkem, stojí „absolutní priorita ,vycházet ze sebe vstříc bratřím a sestrám‘“ (EG 179), která zjevně implikuje „ortopraxi“ spravedlnosti. Článek analyzuje užití pojmu „sociální spravedlnosti“ v katolickém sociální učení od Rerum novarum po Evangelii gaudium a podává přehled nejvýznamnějších výzev, před nimiž dnes stojí sociální stát. Dále předkládá teorii sociální spravedlnosti prostřednictvím jejích různých stupňů – od nutnosti zajistit každému sociokulturní minimum přes kontributivní spravedlnost a rovnost příležitostí až k otázce výkonu a principu diference, jenž vychází z teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Zvláštní pozornost je věnována globální spravedlnosti.Zobrazit text

By:
On:

Článek zkoumá dva různé významy slova „sociální“ ve spojení „sociální spravedlnost“ a hledá systematické pojítko mezi nimi, které by mohlo být inspirativní pro praxi sociální práce. Existují dvě hlavní překážky pro chápání jednoty slova sociální: jednak postkomunistická nedůvěra vůči sociální spravedlnosti, jednak liberální nedůvěra vůči státu. Hledaná jednota pak spočívá v uvážlivém přístupu k modernímu sociálnímu státu a zároveň v přiměřené emocionální reakci na různé druhy sociální nespravedlnosti, přičemž obojí nachází svůj společný nejhlubší zdroj v ctnosti lásky a přátelství.Zobrazit text