byrokracie

V předloženém článku se snažíme upozornit na skutečné důvody často kritizovaného neosobního a neprofesionálního chování státních úředníků / sociálních pracovníků v průběhu jejich jednání s konkrétními uživateli služeb. Tvrdíme, že příčiny těchto jednání bychom měli hledat v náročnosti pracovního prostředí, ve kterém pracují, jakož i v komplexnosti, nejednoznačnosti a mnohdy i konfliktnosti vnějšího institucionálního prostředí zaměstnávajících organizací, které ovlivňují jejich rozhodování. Naším cílem je pokud možno co nejkomplexněji vystihnout povahu moderních státních organizací v oblasti sociální politiky a práce, jakož i vysvětlit postavení a roli sociálních pracovníků v průběhu samotného procesu poskytování služeb. Zobrazit text

Již dlouhá léta volají čeští odborníci a zainteresované subjekty po reformě systému náhradní výchovné péče. Největší vlna kritiky se snáší na ústavní formy péče. Zatím však proběhlo jen několik dílčích (byť důležitých) úprav, jež by nabízely žádoucí alternativy. Zobrazit text

Požadavek inovativnosti sociální práce je v ní samotné imanentně přítomen. Nelze od sebe přesněji oddělit inovační zdroje vycházející z její sebereflexe a vnitřního vývoje od rámců, do kterých ji začleňuje společnost. Mezi těmito dvěma hierarchicky odlišnými fenomény může docházet k napětí, zvláště pak v časech „silných“ společenských procesů a situací. Stať reflektuje
sociální práci především jako nezbytnou instituci moderní společnosti, kde výpověď o ní je zároveň výpovědí o celé společnosti a jejím sociálním systému. Zobrazit text