občanská participace

Sociální integraci rodin s dětmi s disabilitou je nutné vnímat jak z hlediska vytváření rovných šancí ze strany společnosti, tak i z hlediska individuálního přístupu, tj. zda rodina využívá stávající zdroje společnosti a prostředky občanské pariticipace pro zlepšení jejího sociálního fungování.
V souvislosti s mapováním aktivního občanství znevýhodněných rodin autorky textu předpokládaly, že pro zajištění dostupnosti veřejných služeb rodiče preferují jednání se zastupiteli obcí. S využitím deskriptivní statistiky je možno konstatovat, že přibližně dvě třetiny pečujících rodičů by situaci takto neřešily, stejně jako by většinově nevyužily ani jiné nabídnuté možnosti, např. jednání s nestátní neziskovou organizací nebo krajským úřadem, medializaci problému či oslovení ombudsmana.
Výzkumné šetření bylo zaměřeno i na ochotu spoluúčasti na financování sociálních služeb a kompenzačních pomůcek. Na základě provedeného testu na shodu relativních četností je zřejmé, že participace na financování kompenzačních pomůcek je vyšší než na sociálních službách. Prostřednictvím testu na shodu relativních četností a korespondenční analýzy se podařilo prokázat, že dvě třetiny respondentů nejsou ochotny se podílet na financování sociálních služeb ani na financování kompenzačních pomůcek. V souladu se získanými daty tak chtějí autorky textu zdůraznit, že pasívní postoj rodin se znevýhodněnými dětmi může snížit efektivitu mnohých integračních opatření.Zobrazit text