uživatel

Jedním z možných postupů vytváření plánů rozvoje sociálních služeb na lokální úrovni je využití komunitního plánování jako specifické metody sociální práce. Nezbytnou součástí procesu komunitního plánování je analýza potřeb jednotlivých skupin uživatelů v dané lokalitě, pro niž je plán rozvoje sociálních služeb zpracováván. Zjišťování potřeb lze provádět s využitím různých metod a technik sběru dat a jejich vzájemných kombinací. Významnou charakteristikou komunitního plánování jako metody sociální práce je potenciál vytvářet prostor pro participaci veřejnosti a zejména zástupců cílových skupin uživatelů při jednání a rozhodování o podobě lokálního systému sociálních služeb. Zapojení uživatele do procesu může přitom nabývat různých podob a intenzity. V textu jsou pojednány možnosti a postupy participace uživatelů v rámci analýzy potřeb.Zobrazit text

Cenným zdrojem informací o situaci, potřebách a možnostech podpory skupinám osob se specifickými potřebami, jejichž situaci mohou ulehčit nebo k jejímuž řešení mohou přispět sociální služby podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, jsou krajské střednědobé plány rozvoje sociálních služeb. Ty obsahují informace převážně platné pouze pro území příslušného kraje, určité informace však mají obecnější platnost. Dokonce ani v případě regionálních charakteristik není informace o skupinách osob sledovaných v krajských plánech cenná pouze pro území příslušného kraje, respektive pro pracovníky, kteří se na území tohoto kraje situaci příslušné skupiny osob věnují. Je proto důležité vyhodnotit, jakým způsobem je situace různých skupin osob se specifickými potřebami nahlížena i v jiných krajích. Příspěvek se nejprve věnuje souvislostem týkajícím se střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb, komunitního plánování a problematice vymezení cílových skupin všeobecně. Dále se zaměřuje na pojem sociální vyloučení, jeho extrémní formy a diskutuje okruh cílových skupin zakoušejících extrémní sociální vyloučení. Následně se soustřeďuje na způsob vymezení těchto cílových skupin osob v krajských střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb.Zobrazit text

V textu je diskutována otázka role klienta při vytváření zakázky sociální práce. Východiskem je předpoklad, že uplatnění na klienta orientovaného přístupu otevírá klientům možnost vyslovit své požadavky na způsob, obsah a rozsah poskytované pomoci a tím spoluformovat zaměření sociální práce a činnost sociálních pracovníků. Metoda komunitního plánování je zde představena jako platforma pro vyjádření klientů a jejich participaci na procesu rozhodování o alokaci zdrojů a způsobu jejich rozdělování v souvislosti s poskytováním pomoci. V textu jsou prezentovány příklady komunitního plánování, kde různé formy participace klienta přispěly (nebo mohly přispět) k formulaci specifické zakázky sociální práce.Zobrazit text

Komunitní plánování je jednou z metod sociální práce. Základním východiskem této metody je participace aktérů zainteresovaných na sociální intervenci, především přímý podíl uživatelů služeb sociální práce na procesu rozhodování. V první části textu je diskutována participace jako klíčové východisko této metody a jsou popsány její možné varianty. Ve druhé části jsou popsána některá rizika participace Romů jako specifické skupiny uživatelů sociálních služeb, v následující části textu je pak diskutována otázka participace Romů – uživatelů sociální služby na procesu komunitního plánování ve vybrané lokalitě.Zobrazit text