Mezinárodní přehled podpory neformálního (rodinného) pečovatelství

Jana Horová, Sylva Bártlová, Hana Hajduchová, Lenka Motlová, Marie Trešlová, Helena Záškodná, Iva Brabcová

PhDr. Jana Horová vystudovala obor Zdravotně sociální a geriatrická péče na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni a Sociální práce na Vysoké škole zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě. V současné době se v rámci doktorského studia zabývá problematikou kvality a bezpečí zdravotnické praxe.

Doc. PhDr. Sylva Bártlová, Ph.D., vystudovala Filosofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, obor sociologie-historie. Zabývá se sociologickou problematikou medicíny a zdravotnictví, výzkumem v ošetřovatelství a managementem zdravotnických služeb. Ve vědeckovýzkumné činnosti se zaměřuje na problematiku postavení sestry v současné společnosti, její postavení v multidisciplinárním týmu, na problematiku komunitní péče a zvyšovaní bezpečnosti ošetřovatelské péče. Od roku 2007 pracuje na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Je šéfredaktorkou odborného a vědeckého časopisu Kontakt, zaměřeného na ošetřovatelství a sociální vědy ve zdraví.

Mgr. Hana Hajduchová, Ph.D., na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vystudovala magisterský obor Rehabilitační péče o postižené děti, dospělé a staré osoby. Dále pak na stejné fakultě pokračovala ve studijním programu Specializace ve zdravotnictví, v oboru Prevence, náprava a terapie zdravotní a sociální problematiky dětí a mládeže, který ukončila v roce 2005. Od roku 2004 pracuje na téže fakultě jako odborná asistentka. Jejím profesním zaměřením je mimo jiné problematika ošetřovatelské péče v psychiatrii a geriatrii. Je registrovanou všeobecnou sestrou.

Mgr. Lenka Motlová, Ph.D., vystudovala obor Rehabilitační péče o postižené děti, dospělé a seniory na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Od roku 2003 působí jako odborná asistentka v oblasti sociální práce na téže fakultě. Dlouhodobě se zabývá především zdravotní a sociální péčí o seniory se zaměřením na aktivizační činnosti a terapie (canisterapie, arteterapie, trénování paměti, aj.).

Doc. PhDr. Marie Trešlová, Ph.D., působí na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. 12 let pracovala jako všeobecná sestra a již 20 let se věnuje výuce ve studijních programech Ošetřovatelství komunikaci, didaktice a ošetřovatelství v kardiochirurgii. Zapojuje se do projektů, které směřují ke zkvalitnění péče jak v primární, tak nemocniční péči.

Doc. PhDr. Helena Záškodná, CSc., vystudovala psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, působí na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zaměřuje se na sociální psychologii a psychopatologii.

Doc. Ing. Iva Brabcová, Ph.D., vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakultu managementu v Jindřichově Hradci, obor management-ekonomie, habilitovala v oboru Ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, v rámci doktorského studia se na téže fakultě věnovala sociálním determinantům zdraví migrantů v České republice a v současnosti je její zájem zacílen na

Abstrakt

CÍLE: Přehledová studie přináší stěžejní závěry výzkumných studií zabývajících se podporou neformální péče za posledních 5 let (2016‒2020) v celosvětovém kontextu. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Koncept neformální péče není v České republice dostatečně popsán a specifikován. Nicméně demografické trendy vývoje obyvatel poukazují na důležitost systémové podpory neformálního (rodinného) pečovatelství. METODY: Na základě formulace klinické otázky metodou PICo byla stanovena klíčová slova a rešeršní zdroje byly vyhledány v plnotextových elektronických databázích Cinahl, Ebsco, ProQuest STM+ Hospital Colection – Medline a v citačních databázích PubMed a Scopus. VÝSLEDKY: Do konečného přehledu bylo zařazeno 18 relevantních výzkumných studií. Devět studií použilo kvalitativní design výzkumu, čtyři využily kvantitativní výzkumné metody a pět studií zařadilo smíšený výzkum. Detekovány byly oblasti možné podpory: emoční a psychická, fyzická a edukační, ve které se naskýtá velký prostor a výzva v souvislosti s rozvojem komunikačních technologií a zvyšující se IT gramotnosti populace. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Potřeba podpory neformálních pečujících je vnímána jako nedostatečná. Jde o oblast sociální práce, která má velký podpůrný potenciál a měla by být legislativně začleněna do systému sociálních služeb.

Klíčová slova

neformální péče, podpora, osoba závislá na péči, rodinný pečující

s. 20-43