1/2015 (Page 2)

Téma zákona o sociálních pracovnících v posledním roce vyvolává značné emoce a bylo výstižně zpracováno z několika zajímavých perspektiv. Osobně se ztotožňuji s pohledy kolegů Jana Černého či Milana Šveřepy, zvláště pak v rovině analýzy motivů vedoucích ke vzniku profesní komory a zákona jako takového. Osobně se domnívám, že obor sociální práce již zásadním způsobem poškodil zákon o sociálních službách platný od roku 2006, který zatížil do té doby svobodnou a flexibilní profesi mnohdy nesmyslnou administrativou. Z dynamické profese se tak v krátkém čase stala profese lidí lopotících se místo za pomocí potřebným, za naplňováním často absurdních standardů. Když k tomu připočteme chybějící podporu ze strany oborového ministerstva, kde se každý rokZobrazit text

V posledních měsících otřásá sociální prací celá řada kauz. „Sociálka“ je propírána v médiích z různých stran, a to buď proto, že dělá víc, než má, nebo proto, že dělá méně, než má. Na pranýři, že „sociálka“ dělá víc, než má, jsou nyní hlavně kolegyně a kolegové ze sociálně právní ochrany dětí. Zejména neokonzervativci se pěkně nastartovali na norské kauze dětí Michalákových a nyní tepají „sociálku“ za kauzu v Nýrsku, kde se kvůli jejímu údajnému špatnému postupu oběsil otec rodiny podezřelý ze zneužívání svých dcer. „Sociálka“ podle nich prostě odebírá děti z banálních důvodů. Je prezentována jako symbol státního paternalismu, jako symbol nepřijatelného zasahování státu do věcí rodinných. Ve spojitostiZobrazit text

Cílem předkládaného článku je nabídnout vybrané poznatky z dotazníkového šetření o hodnocení subjektivního zdravotního stavu bezdomovců [1]. Šetření se zaměřilo na bezdomovce – uživatele sociálních služeb. Celkem bylo metodou dotazníkového šetření pomocí tazatele, získáno mezi uživateli služeb 900 dotazníků. Mezi dotazovanými bezdomovci bylo přibližně 80 % mužů a 20 % žen, bezdomovci jsou nejčastěji osoby v produktivním věku, z hlediska rodinného stavu se jedná ve většině o osoby svobodné nebo rozvedené, kteří žijí samostatně (osaměle), 30 % dotázaných bezdomovců nemá žádné děti, přibližně polovina bezdomovců dosáhla nejvyššího vzdělání základního nebo vyučen/vyučena.V této oblasti došlo od provedení šetření k určitému posunu. Evidence ukazuje, že procentuální zastoupení žen bez domova je pravděpodobně vyšší,Zobrazit text