3/2020

By:
On:
In: 3/2020, o čem se mluví, Online články

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravilo novelu zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.), k níž nyní probíhá připomínkové řízení. Novela vyvolala u odborné veřejnosti řadu otazníků. Koncepčně totiž neřeší potřebné změny stávajícího systému sociálních služeb. Ty by i podle mezinárodních závazků, které Česká republika v minulosti učinila, měly směřovat k podpoře lidí v jejich přirozeném prostředí formou terénní a ambulantní péče. Utlumování činnosti ústavních zařízení a zakotvování mechanismů, které by bránily vzniku nových ústavů či dalšímu rozvoji těch stávajících. Proti faktickému zastavení procesu deinstitucionalizace dokonce vznikl otevřený dopis se sumářem právních argumentů adresovaný ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Dopis aZobrazit text

By:
On:
In: 3/2020, Inspirace pro praxi, Online články

Neformálně pečující jsou často podporovanou skupinou, které se věnuje řada organizací. Nejčastější pomoc je formou kurzů, seminářů či jinými skupinovými aktivitami. Tím, že naše organizace poskytuje služby v domácím prostředí, rozhodla jsem se i tímto směrem nabízet pomoc a podporu pečujícím, a zúročit tak 21 let zkušeností. Chtěla bych se s Vámi níže podělit o některé své dovednosti při poskytování podpory pečujícím osobám a také přiblížit roli rodinného průvodce.Zobrazit text

By:
On:
In: 3/2020, Inspirace pro praxi, Online články

Úvod Cieľom príspevku je poukázať na momentálny stav harm reduction služieb na Slovensku a konkrétnejšie priblížiť špecifiká pomoci cieľovým skupinám ľudí užívajúcich drogy a ľudí pracujúcich v pouličnom sexbiznise najmä v oblasti zdravia a poskytovania zdravotnej starostlivosti. Príspevok tiež popisuje praktickú rovinu práce s klientmi a klientkami v rámci sociálnej asistencie.Zobrazit text

By:
On:
In: 3/2020, o čem se mluví, Online články

Lze v poradenství pro těžce nemocné, umírající a jejich rodiny pracovat s pojmy krása, respekt a užitek? Jako poradkyně, která vychází z teorie konstruktivistické-systemické, mohu směle říci, že ano. Už dlouhé roky mne tato teorie a s ní spojená klinická praxe podporuje v rozhovorech blízkých křehké hranici života a smrti – orientovat se nejen na užitečnost jako cíl terapie, ale také na respekt jako základní postoj terapeuta a na krásu jako tvořivý princip intervencí. Naprosto věřit klientovi, že i v situaci velkého strachu o život blízkého či obrovského vyčerpání při péči o něj najde své zdroje. Tím, že primárně v rozhovoru nepracujeme s psychopatologií, vnímám jako velkou úlevu, kdy neneseme tíhu za klienta,Zobrazit text

By:
On:
In: 3/2020, Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

Článek představuje profesi „nemocniční kaplan-ka“ v České republice a její stav z pohledu sociokulturního, systémového, praktického a ideového. Nabízí zahraniční inspirace pro teoretické zarámování kaplanského působení na zdravotně sociálním pomezí a české zkušenosti z kaplanského působení v praxi. Spolupráci nemocničních kaplanů se sociálními pracovníky považuje autorská trojice článku za nezbytnou. I když zatím naráží na limity dané sebevymezením sociálních pracovníků i kaplanů v jednotlivých nemocnicích a dovednostmi týmové spolupráce na jedné či druhé straně.Zobrazit text

By:
On:
In: 3/2020, o čem se mluví, Online články

Alena Rohlíková, zdravotně-sociální pracovnice* v Chrudimské nemocnici, působí v oboru „teprve“ od roku 2016. Přesto byla letos nominována a oceněna cenou MPSV Gratias, sociální pracovník roku 2020, v oblasti sociální práce ve zdravotnických zařízeních. V rozhovoru, který přinášíme, se dělí o své různorodé pracovní zkušenosti se sociální prací v nemocnici, vč. tématu perinatální paliativní péče, které do Chrudimské nemocnice vstoupilo díky ní. * Zdravotně-sociální pracovník je specifická profese, která spadá mezi nelékařská zdravotnická povolání (dle zák. č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních). Na rozdíl od sociálního pracovníka pracuje ve zdravotnickém zařízení samostatně (bez odborného dohledu) a má přístup do zdravotnické dokumentace. Studium tohoto oboruZobrazit text

By:
On:
In: 3/2020, o čem se mluví, Online články

Eutanázie (ve dvou podobách – asistované suicidium, nebo usmrcení žadatele třetí osobou) je konfliktním tématem. Jinak se jeví zdravým, jinak nemocným. Odlišně ji vnímají mladí a stařía. Různým pohledem na ni hledí ti, kteří mají s umírajícími zkušenost, a ti, kteří ji nemají. Nadto se stala tématem výrazně politickým. Periodicky zaplňuje titulní stránky novin před volbami. Ukazuje se, že podporovatelé a navrhovatelé jejího včlenění do legislativy nejsou vedeni snahou o nalezení nejlepšího možného řešení pro lidi zoufalé, ale spíše se zdá, že jsou motivováni prosadit tento institut jakkoli, tj. momentálně v podmínkách co nejpříhodnějších. To dokládá aktuální situace. Posledním z navrhovatelů legalizace eutanázie je poslankyně za Hnutí ANOZobrazit text

By:
On:
In: 3/2020, Inspirace pro praxi, Online články

Je to už skoro dvacet let, co byla Pavlovi diagnostikovaná paranoidní schizofrenie. V době, kdy přišel do Café Na půl cesty, mu bylo pětačtyřicet a měl za sebou tři hospitalizace v psychiatrické nemocnici. Pavel si potřeboval znovu zvyknout na pracovní režim, který ztratil během hospitalizace, přál si získat náhled na sebe a umět si říct, co potřebuje. V průběhu rehabilitace ho trápil „boj s nechci“, spojený především se vstáváním a s pracovní aktivitou. Oceňoval podporu terapeutek, povzbuzení a důvěru v jeho schopnosti, kterou mu dávaly najevo. Pomohlo mu také to, že dokázal připustit a přijmout, že může mít i „špatnou náladu“ a může si dovolit o ní mluvit. PavelZobrazit text

By:
On:
In: 3/2020, Inspirace pro praxi, Online články

„Bezdomovci nejsou zpravidla žádoucími pacienty klasické zdravotní péče – přišli o většinu dokladů, nepřispívají do zdravotního pojištění, jejich zdravotní stav je špatný, ale ne natolik akutní, aby museli být hospitalizováni.“(Matoušek et al., 2005, s. 322) S problematikou bezdomovectví a péčí o tuto skupinu klientů se setká téměř každý zdravotnický pracovník napříč specializacemi a zdravotnickými zařízeními. Osoba bez domova, jako klient zdravotní péče, má svá specifika a péče o něj vyžaduje ještě větší dávku empatie, porozumění a trpělivosti. Na druhou stranu je nutno, aby zdravotničtí pracovníci měli dostatečné zázemí a podmínky (materiálně technické a personální standardy, supervizi, vzdělání, atp.) při poskytování kvalitní péče o tyto osoby. Jako ideálníZobrazit text

By:
On:
In: 3/2020, o čem se mluví, Online články

Zakladatelky spolku Nevypusť duši Marie Salomonová a Tereza Růžičková studovaly experimentální psychologii ve Velké Británii. Inspirací k založení prvotního projektu jim byl tamější přístup k psychice a otevřenost k tématu duševního zdraví. Obě dámy mají osobní zkušenost s duševním onemocněním a shodují se na tom, že v České republice zcela chybí prevence. Organizace funguje od roku 2015, kdy začala jako informační kampaň, která se vyvinula v organizaci až následně do zapsaného spolku. Společně s multidisciplinárním týmem a velkým počtem dobrovolníků učí lidi, jak pečovat o vlastní duševní zdraví. Šíří důležité kontakty první pomoci, připravují workshopy a propagují osvětu duševního zdraví. Jste nezisková organizace, která se zaměřuje na osvětu duševního zdraví, jaké jsouZobrazit text