Inovace vzdělávání v sociální práci

Úvod

Na konci září 2021 byl ukončen projekt Inovace vyššího odborného vzdělávání. Obsahoval řadu aktivit, které svým významem přesáhly prostor vyšších odborných škol. V profesním terciárním vzdělávání i v oblasti dalšího vzdělávání v sociální práci přinesl velmi inovativní až revoluční návrhy. V následujícím textu bude projekt stručně představen, nicméně hlavní důraz bude zaměřen na výstupy projektu – na inovaci standardu vzdělávání s použitím kompetenčního rámce, výukové opory, metodiku hodnocení a na návrh systematické proměny dalšího vzdělávání sociálních pracovnic a sociálních pracovníků. 

Projekt Inovace vyššího odborného vzdělávání

Projekt Inovace vyššího odborného vzdělávání byl pod gescí MŠMT zahájen v dubnu 2018 a ukončen byl k 30. 9. 2021. Byl rozdělen do pěti pedagogických oblastí, přičemž hlavním řešitelem pedagogicko-sociální oblasti byla Svatojánská kolej – vyšší odborná škola pedagogická a finančními partnery byly Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická a Caritas – vyšší odborná škola sociální Olomouc, která byla hlavním řešitelem inovací pro obor Sociální práce.

Od samého začátku byl projekt pojatý jako příležitost pro zmapování aktuálního stavu v terciárním školství i terénu, vytvoření inovativních konceptů, nástrojů a metod práce, tvorbu výukových materiálů, otestování funkčnosti navržených řešení. Stěžejní myšlenkou byla komplexnost a vzájemná propojenost. V rozsahu tohoto příspěvku není možné popsat výstupy všech aktivit, byť by jistě byly zajímavé – např. inovace v oblasti odborné praxe, ve výuce cizích jazyků, v oblasti dalšího vzdělávání pedagogů, či celého sektoru VOŠ. Pozornost tak bude věnována těm oblastem, které přináší nejvíce změn a mají úzkou návaznost na výkon profese sociálního pracovníka.

Kompetenční rámec – inovace minimálního standardu vzdělávání

Jednou z podmínek projektu bylo vytvoření vzdělávacího standardu. Vzhledem k tomu, že v sociální práci minimální standard (dále jen MS) vzdělávání existuje, řešitelé se rozhodli jej obohatit o kompetenční rozměr, tedy přístup, kdy je vzdělávání vázáno na kompetence (znalosti, dovednosti, postoje) spojené s výkonem dané profese. Chtěli tak překonat fragmentaci vzdělávání zaměřené na splnění požadavků dílčích předmětů a navrhnout vzdělávací koncept, který povede k osvojení odborných kompetencí sociálního pracovníka.

To zahrnovalo nejenom rozšířit stávající standardy o perspektivu kompetencí, ale v návaznosti na ně vytvořit také e-learningové materiály, systém hodnocení, navrhnout a popsat metody výuky, navrhnout systém dalšího vzdělávání pedagogů, atd. Sekundárně měl tento inovační krok podpořit komplexnější způsob uvažování u učitelů a studentů o tom, co (se) učí a že všechny jejich aktivity vedou k jednomu cíli: k profesionálnímu sociálnímu pracovníkovi, který je vybaven potřebnými kompetencemi, a kde jednotlivé předměty nejsou cílem jejich snažení, ale pouze prostředkem k tomu stát se profesionálem. Toto nové pojetí pak s sebou nutně nese i změny při promýšlení cest a způsobů výuky, hodnocení, témat a dalších aktivit. Pro inspiraci byl použitý britský Rámec odborných kompetencí pro profesionální výkon sociální práce dle BASW (2018) a americký dokument upravující soustavu odborných kompetencí sociálního pracovníka definovaných CSWE (2015). Z českého minimálního standardu byly vybrány nejdůležitější kompetence, které byly následně kontextualizovány z pohledu jednotlivých disciplín minimálního standardu, jinými slovy bylo formulováno, co by student měl vědět a umět z daného předmětu, aby projevoval danou kompetenci. Následně byly formulovány konkrétní cíle učení tzn. odpovědi na otázku: „Co se musí student v mém předmětu naučit, aby ovládal danou kompetenci?“. A konečně posledním navazujícím krokem bylo doplnění vhodných výukových nástrojů, metod a technik, které k těmto cílům učení vedou (Ochmannová, 2020). Způsob aplikace kompetenčního rámce je uveden v následující tabulce:

1.) Oborové kompetence → 2.) Kontextualizované oborové kompetence v daném předmětu → 3.) Cíle učení →4.) Výukové nástroje, metody, techniky
Vybrané nejdůležitější kompetence z Rámce kompetencí BASW zástupci disciplíny
Otázka: „Které kompetence z uvedených považujete z hlediska Vašeho předmětu za nejdůležitější?“
Kompetence vztažené na kontext daného předmětu
Otázka: „Co by student měl vědět a umět z daného předmětu, aby projevoval danou kompetenci?“  
Konkretizace ověřitelných cílových znalostí, dovedností, postojů
Otázka: „Co se musí student v mém předmětu naučit, aby ovládal danou kompetenci“?  
Stanovení vhodných nástrojů, metod, technik, které vedou k cílům učení
Otázka: „Které výukové nástroje, metody, techniky jsou vhodné pro dosažení stanovených cílů učení?“
Tabulka: Inovace MS

Tvorba e-learningových opor a MOOC

V návaznosti na výše uvedený kompetenční rámec, resp. inovované standardy vzdělávání, bylo vytvořeno 70 e-learningových opor, které jsou strukturovány do kurzů dle disciplín MS. Nejvíce jsou zastoupeny Teorie a metody sociální práce (21 kurzů) a Sociální politika (20 kurzů). Velmi široký dopad by mohla mít sada deseti interaktivních elektronických kurzů, tzv. MOOC (Massive Open Online Courses), které byly vytvořeny týmy zkušených učitelů a odborníků z praxe na témata jako je např. Sociální práce (dále jen SP) s ohroženými rodinami, SP ve vyloučených lokalitách, SP a oblast dluhové problematiky, Role sociálního pracovníka v sociálním podniku.

Inovované metody hodnocení studentů

Výuka s uplatněním kompetenčního rámce znamená nejenom změnu obsahu, metod a technik učení, ale také hodnocení. Za tím účelem vznikla Metodika, která se věnuje novým metodám hodnocení ve smyslu navrhovaných východisek pro potřebné kvalitativní změny, které jsou založeny na kompetenčním modelu vzdělávání, zavedení formativního hodnocení, významu hodnocení extra-kurikulárních aktivit školy a potenciálu tzv. principů hodnocení (Assessment Policy) na úrovni školy. Tato metodika je provázána s dalšími aspekty vzdělávání, na které jsou zaměřeny inovace. Jedná se např. o profil absolventa a kompetenční pojetí vzdělávání, tvorbu studijních materiálů, odborné praxe, personální i organizační procesy na školách, horizontální spolupráce mezi školami nebo vertikální spolupráce se zaměstnavateli nebo jinými regionálními subjekty. Hodnocení zasahuje také do systémové úrovně v otázkách rozvoje a kvality jednotlivých škol (Ochmannová, Kubíčková, Říkovský).

Návrh rozvoje dalšího vzdělávání v sociální práci

V návaznosti na kompetenční model, na základě důkladné analýzy a zapojení mnoha subjektů (pedagogové VOŠ i VŠ v sociální práci, zástupci profesních asociací, sociálních pracovníků, zaměstnavatelů, MPSV, MŠMT, veřejné správy, vzdělávacích agentur) byl vytvořen návrh systému dalšího vzdělávání v sociální práci. Základní inovační myšlenkou je vytvoření systému profesních stupňů, které by umožňovaly profesní růst sociálních pracovníků, jasně by definovaly úrovně jednotlivých stupňů a poskytovaly variabilitu cest k jejich získání. Návrh také otevírá téma diverzifikace forem dalšího vzdělávání a jejich obsahu. Návrh se dále věnuje aspektům, které by v návaznosti na zavedení výše zmíněných inovací bylo nutné ošetřit – systém kvality, akreditací, financování dalšího vzdělávání apod. V zásadě jde o to, že by podobně, jako tomu bylo v návrhu zákona o sociálních pracovnících, byly definované profesní stupně – sociální pracovník, sociální pracovník specialista a licencovaný sociální pracovník. Těchto stupňů by mohl sociální pracovník dosáhnout prostřednictvím dalšího vzdělávání předepsaného rozsahu a forem, vč. supervidované praxe a zakončeného buď obhajobou závěrečné práce, nebo licenční zkouškou.

Závěr

Minimální standard vzdělávání v sociální práci byl vytvořen v polovině devadesátých let. I když je postupně inovován, domníváme se, že je překonaný. Systém dalšího vzdělávání sociálních pracovníků vychází ze zákona o sociálních službách z roku 2006 a neodpovídá současným potřebám praxe. Projekt IVOV se tak stal vhodnou platformou pro formulaci návrhů, které by mohly přinést zásadní inovace jak do školského terciárního vzdělávání, tak do dalšího vzdělávání sociálních pracovníků. Jakmile budou výstupy projektu zadavatelem schváleny, bude i na stránkách časopisu Sociální práce | Sociálna práca k nim zveřejněn přístup tak, aby je mohli zájemci využívat.

Martin Bednář,
ředitel Caritas – Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Použitá literatura a zdroje

BASW. 2018. Professional Capabilities Framework (PCF) [online]. Birmingham: British Association of Social Workers [22. 10. 2021]. Dostupné z: https://www.basw.co.uk/social-work-training/professional-capabilities-framework-pcf

CSWE. 2015. Educational Policy and Accredaditation standards [online]. Alexandria: Council on Social Work Education [22. 10. 2021]. Dostupné z: https://www.cswe.org/getattachment/Accreditation/Accreditation-Process/2015-EPAS/2015EPAS_Web_FINAL.pdf.aspx

OCHMANNOVÁ, D. Závěrečná zpráva: Inovované Minimální standardy ve vzdělávání v sociální práci. PROJEKT IVOV 2021, CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_041/0008052, Olomouc: 2020, archiv autora, dosud nepublikováno.

OCHMANNOVÁ, D., KUBÍČKOVÁ, E., ŘÍKOVSKÝ, J. Metodika: Inovované metody hodnocení studentů VOŠ v pedagogicko-sociální oblasti. Projekt IVOV 2021 CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_041/0008052. Archiv autora, dosud nepublikováno.