Téma migrace a uprchlictví je aktuálně velmi diskutované téma, které rezonuje v české společnosti a rozděluje ji na dva protichůdné tábory. V médiích se šíří různé dezinformace o cizincích, kteří přicházejí do České republiky a jsou prezentováni jako hrozba. Uprchlíci jsou širokou veřejností vnímáni jako vlna, která se na nás nezadržitelně valí ze všech stran. Ale již se nemluví o tom, že v České republice desítky let žijí a tvrdě pracují statisíce cizinců včetně několika tisícovek uprchlíků, kteří se velmi úspěšně integrovali. Nemluví se o konkrétních případech a příbězích lidí, kteří k nám přišli, aby hledali nový domov a nový začátek. Cílem tohoto článku je seznámení s praktickou zkušeností sociálních pracovníků s držiteli MO, s jejich integrací v ČR a především ukázat, že protimigrační nálady v českém prostředí jsou přehnané a značně si protiřečí s reálnou skutečností.
Průběh integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou v ČR
Všechny osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana, ať už ve formě azylu či doplňkové ochrany, mohou začít s první fází integrace v ČR v tzv. Integračních azylových střediscích Ministerstva vnitra ČR (IAS), která provozuje Správa uprchlických zařízení (SUZ). V současnosti svému účelu slouží celkem 4 zařízení, v Havířově, v Ústí nad Labem-Předlicích, v Jaroměři-Josefově a Brně-Židenicích. Držitelé MO se soustřeďují zejména na výuku a osvojení českého jazyka, na hledání trvalého bydlení v soukromí, mimo IAS, a také na nalezení zaměstnání.
Státní integrační program
Aktuální státní integrační program (SIP) již navazuje na asistenci z předešlých let, která je poskytována osobám s udělenou mezinárodní ochranou v České republice.
V uplynulých letech se SIP zaměřoval na pomoc se zajištěním bydlení, a to ve dvou variantách.
Jednou z možností bylo získání nájmu v městském bytě, a to na dobu určitou s možností prodloužení nájemní smlouvy. Problémem této varianty však byl nedostatek těchto bytů a ztráta možnosti finanční podpory při stěhování během platnosti nájemní smlouvy, což byl problém zejména při stěhování za prací či zvětšení rodiny.
Druhá varianta umožňovala, aby si držitelé mezinárodní ochrany nalezli vlastní pronájem a Ministerstvo vnitra ČR jim prostřednictvím měst přispívalo na nájem, a to na přesně dané období. Problémem varianty 2 byla časová prodleva mezi podáním žádosti o příspěvek a jeho reálným obdržením, která byla i pět měsíců. Během této doby museli držitelé MO nájem standardně majitelům platit a dostávali se tak do složité životní situace, kdy si na bydlení museli leckdy půjčovat.
Na základě zkušeností tedy vznikl nový systém, jehož cílem je negativní aspekty předcházejícího systému eliminovat a integraci zaměřit více na individuální potřeby držitelů MO.
Nový SIP, který je platný od 1. 1. 2016, je určen osobám, které obdržely mezinárodní ochranu v ČR v roce 2015, 2016 a letech následujících. Týká se osob, které získaly v ČR mezinárodní ochranu a požádaly o zařazení do tohoto programu. Účast v programu je dobrovolná. Hlavním cílem tohoto programu je úspěšné začlenění držitelů MO do českého prostředí, podpora zejména při hledání bydlení v soukromí, asistence v oblasti zaměstnání, vzdělání a výuky českého jazyka.
Státní integrační program je zakotven v zákoně č. 325/1999 Sb., o azylu, §§ 68 až 70. SIP 2016 byl schválen usnesením vlády ČR dne 20. 11. 2015 a účinnosti nabyl dne 1. 1. 2016.
Fungování a oblasti podpory SIP
V roce 2016 integraci držitelů MO v ČR zajišťovala Charita ČR, jako tzv. Generální poskytovatel integračních služeb (GPIS). Tato funkce spočívá zejména v koordinaci již zmíněných služeb na celorepublikové úrovni a spolupráce se zainteresovanými stranami, jako jsou ministerstva, obce, nestátní neziskové organizace, církve, soukromé subjekty, dobrovolníci a jiné.
Klíčovou pozici v oblasti fungování integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou zastávají tzv. subdodavatelé, tedy organizace a subjekty, které se přímo podílí na práci s držiteli MO a poskytují konkrétní řešení jejich situace v procesu začlenění do české společnosti.
Integrační služby jsou poskytovány po dobu až 12 měsíců v oblastech, které jsou nepostradatelné k úspěšnému začlenění do české společnosti. Jednou z hlavních oblastí je oblast nalezení bydlení v soukromí, v obcích. Asistence v oblasti bydlení se soustřeďuje zejména na pomoc s vyhledáváním bydlení a nalezení vhodného a stabilního bydlení pro jednotlivce či rodinu. Ve většině případů se jedná o nájemní bydlení. Podpora je v tomto konkrétním případě zajišťována formou finančního příspěvku.
Druhou oblastí, která je aktivně podporována ze strany SIP, je oblast zaměstnání a vzdělání. Osobám s udělenou MO je poskytnuta asistence v konkrétních situacích, které souvisí s jejich integrací na český trh práce. Je jim poskytována podpora při jednání na úřadech práce, či jiných institucích, které se zabývají zaměstnaností. Klientům SIP je dále nabízena pomoc s vyhledáváním pracovního uplatnění a orientace v nabídkách práce. V oblasti vzdělání hraje významnou roli zejména podpora v procesu uznávání vzdělání a kvalifikace ze země původu, tzv. nostrifikace. Rodinám s dětmi je poskytována pomoc při hledání školního či předškolního zařízení a zájmových kroužků pro děti. Nedílnou součást integrace tvoří oblast zdraví. Osoby s udělenou MO mají stejný přístup ke zdravotní péči jako občané ČR. V rámci SIP je těmto osobám poskytnuta asistence při registraci na zdravotní pojišťovně či pomoc s vyhledáním lékaře či specialisty. Klienti SIP mají možnost v průběhu integračního procesu využít služeb tlumočníka při jednání na úřadech či jiných institucích.
Čeština jako klíčový prvek integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou
Osoby, kterým byla udělena mezinárodní ochrana v ČR, a to formou azylu či doplňkové ochrany, mají nárok na bezplatný kurz českého jazyka s 400hodinovou dotací výuky. Tento kurz je realizován soukromou vzdělávací organizací, která vyhrála výběrové řízení pořádané Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy a má skupinový či individuální charakter.
V roce 2016 však systém téměř nefungoval. Zhruba 70 % klientů Organizace pro pomoc uprchlíkům nebyl kurz vůbec nabídnut, ačkoliv na něj měli nárok. To významně ztížilo jejich možnosti integrace v ČR, protože na znalost českého jazyka jsou vázané další integrační aktivity – především možnost najít si pracovní uplatnění a navázat sociální kontakt s majoritou.
Systém pak musel být suplován dobrovolníky či zapojením soukromých subjektů. Tato řešení jsou však krátkodobá a nemohou nahradit nefunkční systém. Nedostatečná znalost českého jazyka tak stále zůstává největší bariérou úspěšné integrace držitelů MO v České republice.
Závěrečná shrnutí státního integračního programu za rok 2016
V loňském roce bylo zpracováno celkem 151 integračních plánů pro celkový počet 319 osob na území celé ČR. První integrační plány byly schváleny již 8. 3. 2016 a poslední k datu 4. 11. 2016. Celkem se na zpracování integračních plánů a poskytování služeb a asistence držitelům MO podílelo 36 sociálních pracovníků subdodavatelů.
Ze zkušeností z minulého roku vyplývá, že nejvýznamnějším pozitivním faktorem státního integračního programu je zejména úzká spolupráce mezi klienty SIP a sociálními pracovníky organizací a jejich individuální přístup ke každé podpořené osobě. Hlavní motivací při realizaci tohoto projektu je aktivizace nově příchozích a prevence jejich vyloučení z majoritní společnosti, což se díky nasazení sociálních pracovníků a jejich přístupu daří. Tato oboustranná spolupráce vede k vytvoření pocitu sounáležitosti, což je pro nově příchozí velmi důležité. Za výbornou můžeme také považovat spolupráci zainteresovaných stran, a to zejména Generálního poskytovatele integračních služeb a subdodavatelů.
Co se týká negativních stránek, za nejvýraznější lze považovat rozsáhlou a zdlouhavou administrativu, která celý projekt doprovází a v mnoha případech vede ke zpoždění poskytování integračních služeb potřebným osobám.
To, že celý projekt mohl úspěšně fungovat a plnit cíle, které si předsevzal, je zásluha zejména všech sociálních pracovníků nejen OPU, ale všech zainteresovaných nestátních neziskových organizací a jiných subjektů, a obzvlášť pracovníků GPIS. Bez jejich osobního nasazení, často na úkor osobního života a volného času, by nebylo možné tento projekt úspěšně realizovat. Bohužel tato snaha nebyla adekvátně finančně ohodnocena. Finanční nastavení, jak pro Generálního poskytovatele integračních služeb, tak pro subdodavatele, je podhodnocené. Mimo jiné i to je jeden z důvodů, proč v roce 2017 nebude integrační služby již dále zajišťovat Charita ČR. Nový Generální poskytovatel integračních služeb pro letošní rok je Ministerstvo vnitra ČR, konkrétně Správa uprchlických zařízení (SUZ), příspěvková organizace MV ČR. Jedná se o trochu paradoxní situaci, jelikož integrační služby bude poskytovat resort, který je sám o sobě do značné míry represivní.
Teprve zkušenost za letošní rok ukáže, zda se jednalo o správnou volbu, či zda role GPIS měla být převedena na úplně jiný resort, např. Ministerstvo práce a sociálních věcí, a zajistit tak oddělení represivní a integrační oblasti migrační politiky.
Statistika MVČR za rok 2016
|
MĚSÍC
|
ROZHODNUTÍ CELKEM
|
Z TOHO
|
POČET ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ K POSLEDNÍMU DNI MĚSÍCE
| |||
|
|
|
Azyl udělen
|
Doplňková ochrana udělena
|
Negativní rozhodnutí*
|
Řízení zastaveno
|
|
|
leden
|
113
|
9
|
24
|
45
|
35
|
654
|
|
březen
|
171
|
55
|
31
|
43
|
42
|
681
|
|
duben
|
140
|
31
|
18
|
46
|
45
|
693
|
|
květen
|
138
|
–
|
39
|
64
|
35
|
655
|
|
červen
|
156
|
9
|
35
|
68
|
44
|
602
|
|
červenec
|
105
|
1
|
45
|
40
|
19
|
598
|
|
srpen
|
81
|
2
|
18
|
28
|
33
|
643
|
|
září
|
105
|
2
|
21
|
46
|
36
|
681
|
|
říjen
|
89
|
10
|
12
|
29
|
38
|
743
|
|
listopad
|
112
|
–
|
22
|
39
|
51
|
748
|
|
prosinec
|
84
|
2
|
12
|
51
|
19
|
773
|
|
CELKEM
|
1 409 148
|
302
|
531
|
428
|
773
|
Další statistiky týkající se mezinárodní ochrany je možno nalézt na internetových stránkách MVČR.
