Jak vypadá sociální práce v Athénách východních Čech

Chrudim je historické východočeské město, nacházející se asi deset kilometrů jižně od Pardubic. Leží ještě v polabské nížině, i když kopce Železných hor i Žďárských vrchů jsou na dohled. Ve městě žije asi 24 000 obyvatel s minimem občanů cizí národnosti. I procento občanů romské národnosti je oproti mnoha jiným městům malé. Díky poměrně velkému množství pracovních příležitostí je nezaměstnanost pod celostátním průměrem, i když ani zde není zanedbatelná.

Začátky

V polovině 90. let minulého století se začala sociální práce na úřadech výrazně měnit. Přibyla do ní totiž do té doby neznámá prevence. Tehdy vznikala oddělení sociální prevence na okresních úřadech a dá se říci, že se jí nikdo jiný nevěnoval. Okresní úřady tak musely obsáhnout dosti širokou oblast. V Chrudimi, kde mimochodem vzniklo první oddělení sociální prevence v republice, se už tehdy zrodila myšlenka na to, převést část práce na nějaké neziskové organizace. Problém byl pouze v tom, že žádné neexistovaly. Okresní úřad proto podporoval vznik první z nich a v zanedbaném městském domě v historickém centru tak vznikl klub Agora a v něm občanské sdružení Šance pro tebe. Po překonání porodních bolestí se nová organizace úspěšně zapojila do sociální práce s mládeží a to byl zárodek budoucí sociální sítě ve městě. Postupně začaly přibývat další organizace a tím mohlo docházet k určité dělbě práce.

V roce 2002 zanikly okresní úřady a celá sociální agenda přecházela na úřady městské, což zcela logicky znamenalo částečné zbrzdění slibně rozjetého budování sociální sítě. Městským úřadům nějaký čas trvalo, než dokázaly zpracovat velmi výraznou změnu, a chvíli to skutečně drhlo. Někde více, někde méně. Chrudim rozhodně patřila k těm městům, kde se odbor sociálních věcí vzpamatoval poměrně rychle a navázal na práci okresního úřadu.

Chrudim je obcí s rozšířenou působností (ORP), v jejím správním obvodě je 86 obcí, z toho 5 obcí II. typu. Po přechodu agendy nepojistných dávek na úřady práce od počátku roku 2012 se odbor sociálních věcí městského úřadu člení na dvě oddělení – oddělení sociálně-právní ochrany dětí a oddělení sociální prevence a pomoci.

Rozdělení kompetencí

Jedna věc byla podpořit vznik nových organizací, pomoci jim s rozjezdem, a dalším, neméně důležitým krokem bylo tyto organizace spolu propojit. Jednotlivé organizace o sobě musely vědět a musely se doplňovat, nikoli si konkurovat. Zpočátku to bylo řešeno jen občasnými setkáními, později se rozjel systém komunitního plánování. Šlo především o to, aby sociální odbor městského úřadu a každá jednotlivá nezisková organizace měly podrobný náhled do náplní a poslání ostatních organizací, mohly si navzájem přeposílat klienty a dávat jim doporučení. V podstatě gró spočívalo v tom, aby mohl jakýkoli klient zajít do kterékoli chrudimské neziskové organizace nebo na úřad a tam, pokud nespadal do jejich cílové skupiny, ho dokázali nasměrovat k nejbližší pomoci.

Komunitní plánování

V oblasti sociálních služeb začalo město Chrudim využívat metodu komunitního plánování v roce 2005. Na počátku se plánování účastnily tři nestátní neziskové organizace (NNO) – Šance pro Tebe, Rytmus a Centrum J. J. Pestalozziho, později se přidalo Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje. Díky vzájemné spolupráci všech zainteresovaných stran má Chrudim v současnosti přes dvě desítky organizací, které svou činností pokrývají téměř celé spektrum sociálních služeb.

Smyslem komunitního plánování je zasíťovat dané území, v našem případě město Chrudim, veškerou škálou sociálních služeb pro všechny obyvatele. Díky naplňování tohoto smyslu nám narostl počet neziskových organizací, některé organizace vznikly přímo v místě, jiné rozšířily své působiště a postupem času vznikla detašovaná pracoviště či terénní programy organizací sídlících jinde.

Oproti původnímu nastavení komunitního plánování jsme díky praktickým zkušenostem upravili systém komunikace a spolupráce s NNO tak, že se osobně setkáváme jen v případě, že se vyskytne závažný problém, jinak jsou NNO schopny komunikovat mezi sebou a udržovat síť sociálních služeb stabilní. V případě některých organizací, které mají obsáhlou a problematickou cílovou skupinu (např. vázanou na orgán sociálně-právní ochrany dětí), dochází k pravidelnému setkávání mezi pracovníky neziskových organizací a sociálními pracovníky MěÚ Chrudim. Při těchto setkáních se vyměňují informace a rozdělují úkoly. Díky tomu může být práce s klienty efektivnější.

Vzhledem k tomu, že se nám podařilo nastavit spolupráci s neziskovými organizacemi ve městě Chrudim, rozšířily se služby do nejbližších okolních obcí v rámci ORP a problematických lokalit.

Dnes je v Chrudimi aktivních 28 převážně neziskových organizací. V oblasti bydlení tak mají klienti k dispozici noclehárnu pro muže a ženy s denním centrem, funguje zde městská ubytovna i několik komerčních ubytoven a rodiče s dětmi či jedinci, kteří se ocitli v krizi, mohou využít služeb azylového domu. Poměrně širokou nabídku služeb mají organizace pro rodiny s dětmi a mládež, funguje zde středisko výchovné péče, nízkoprahová zařízení, sociálně-aktivizační služby, terénní programy a další. Pro zdravotně postižené a seniory můžeme nabídnout půjčovnu kompenzačních pomůcek, domácí ošetřovatelskou a zdravotní péči, pečovatelskou službu, osobní asistenci, denní stacionáře. Potřebných služeb se dostane i lidem s mentálním postižením, duševním onemocněním, dotčeným výkonem trestu odnětí svobody, závislým na návykových látkách.

Přestože běžně nebývá pravidlem dobrá spolupráce mezi sociálními pracovníky na obcích a úřadech práce, v Chrudimi je naopak pro nás spolupráce s úřadem práce přínosná. Pravidelně se s pracovnicemi setkáváme a navzájem se informujeme, což se pozitivně odráží na řešení situací našich společných klientů.

Nároky na sociálního pracovníka

Tak jako se vše mění a vyvíjí, i sociální práce se dostává do jiných dimenzí, než tomu bylo v minulosti. Doba přináší nové nároky, požadavky a povinnosti, ovšem ne každý se dokáže přizpůsobit, ne každý stačí tempu. Tím vznikají sociální problémy, které jsou pro mnoho z nás nové a na které společnost nebyla připravena. Není to tak dlouho, co termín „nezaměstnanost“ byl veřejnosti znám pouze ze stranického tisku, který nám popisoval hrůzy západního světa. Ne, že by u nás nebyly i dříve alkoholismus, narkomanie, gamblerství, domácí násilí, zadluženost, bezdomovectví, ale vše bylo v míře daleko menší a většina běžných občanů se s tím nikdy přímo nesetkala. S rozvojem divokého kapitalismu a konzumního šílenství se ale rozjely i výše zmíněné patologické jevy. Ten, kdo nemá práci, se snáze dostane do dluhů, je potom agresivnější a má blíže k „řešení“ problémů alkoholem, drogami, spíše půjde zkoušet štěstí k automatům, a na sociální dno je to jen kousíček. Toto vše klade nové nároky i na sociální pracovníky. Ti se musí s novou problematikou seznamovat, musí jí porozumět, stále sledovat „nové trendy“ v sociální patologii a rychle se přizpůsobovat. Dnešní sociální pracovník již nemůže být klasický úředník, sedící za přepážkou a komisně vyřizující žádosti občana v nouzi, musí s klientem pracovat, chápat ho, komunikovat s ním jako rovný s rovným a vytvořit si s ním profesionální vztah. Jen tak může s klientem nalézt řešení, které mu pomůže v jeho nepříjemné situaci. Pozor, sociální pracovník, i přes navázání vztahu s klientem si potřebuje zachovat profesionální odstup a motivovat ho ke změně a samostatnosti. Je to jako v tom přísloví, že hladovému nejlíp pomůžeš tak, když mu dáš prut a naučíš ho chytat ryby, ne tím, že mu dáš koš ryb.

Bez toho to nejde

Úspěch práce celého oddělení spočívá především v koordinaci, informovanosti, vzájemné podpoře a zastupitelnosti. To vyžaduje vysoce profesionální přístup, ale také absenci nějaké lidské nevraživosti a nepřátelství.

Dosavadní systém sociální práce v Chrudimi by nebyl možný bez podpory vedení města. Starosta i místostarostové se aktivně zajímají o naši práci a díky jejich pozitivnímu přístupu má město Chrudim širokou nabídku sociálních služeb pro své občany.

Kolektiv pracovníků
Oddělení sociální prevence a pomoci
Městského úřadu Chrudim