3

Případ s dobrým koncem V červenci 2017 nás oslovil pan Novák, kterému se vrátila maminka (72 let) domů z nemocnice po amputaci levé dolní končetiny. Paní Nováková bydlí sama v panelákové garsonce ve 3. patře bez výtahu. Syn bydlí s rodinou ve městě vzdáleném 50 km od bydliště maminky. Paní Nováková se odmítla k synovi přestěhovat, chtěla zůstat doma. Syn takto dojížděl 14 dní každý den ráno a večer, aby mamince pomohl. Už je z dojíždění a péče o maminku vyčerpaný. První setkání proběhlo v kanceláři koordinátorky pečovatelské služby. Synovi bylo vysvětleno fungování pečovatelské služby, včetně možnosti zajistit nepojistné dávky pro maminku – příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu a průkaz ZTP/P.Zobrazit text

Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, 14. 9. 2020 – Mezinárodní vědecká konference Hradecké dny sociální práce se letos uskuteční online. Aktuální situace způsobená děním okolo koronaviru přinutila organizátory hledat náhradní řešení, kterým nakonec bude vstup do virtuálního světa. Sedmnáctý ročník je symbolicky naplánován na 17. září 2020. Záštitu nad konferencí, stejně jako v minulých letech, převzala ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová.   Kvůli současné situaci, kdy jsou v souvislosti s onemocněním COVID-19 každým dnem přijímána nová opatření, budou Hradecké dny sociální práce letos výjimečně probíhat online. „Po pečlivém zvážení aktuální situace jsme se rozhodli, že sedmnáctý ročník přeci jenom uspořádáme. S ohledem na současnou situaci u násZobrazit text

Hlavnímu městu se v březnu a dubnu 2020, ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, podařilo zajistit střechu nad hlavou a tím také možnost vykonávat nařízenou karanténu asi pěti stovkám lidí bez přístřeší. K řešení situace ubytovaných, ale také pro zefektivnění práce s dalšími, kteří zůstávají na ulici, Praha testuje inovativní způsob jak posílit terénní sociální práci – individuální rozpočty. Na začátku povinné karantény se terénní sociální práci zúžilo pole působnosti, úřady práce měly omezený provoz, lidé bez přístřeší přišli o zdroje stejně jako o záchytné sítě. Bylo přitom zřejmé, že sociální práci by bylo naopak potřeba zásadním způsobem posílit. Radnice se proto spojila s Nadačním fondem Avast, který mělZobrazit text

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež – NZDM Klub R – Mosty, z.s.: Rozhodli jsme se otevřít zvláštní místnost v NZDM, abychom sladili nařízené přerušení služby klasického NZDM a reálnou potřebu našich klientů, ohrožených dětí a mládeže, mít bezpečný prostor pro sebe alespoň na omezený čas, několik dní v týdnu. Podle opatření a nařízení Vlády ČR jsou služby nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM) uzavřeny a nelze tedy dětem zajistit přímý podpůrný servis. Kluby se mají podle současného plánu ambulantně otevřít 25. května. V pondělí 27. dubna 2020 byla rozhodnutím MPSV dovolena tzv. distanční forma poskytování služby, NZDM tedy oficiálně mohou nabízet svou terénní formu prostřednictvím telefonníchZobrazit text

Každý svůj pracovní den nebo dokonce den co den pomáháte rodinám, aby jejich děti měly hezký život. Nejednou přemýšlíte o tom, že byste jim rádi pomohli více. Jenže vás svazují možnosti i čas. Pomoc prostřednictvím darů Patrona dětí je však velmi široká, jednoduchá a překvapivě rychlá. A to se hodí zejména v dnešní době, kdy mnoho rodin s nezletilými dětmi zasáhla koronavirová krize. A právě o tom a o mnohém dalším jsme si povídali s výkonnou ředitelkou projektu Patron dětí, Mgr. Editou Mrkousovou. Máte nějaký speciální program pomoci pro rodiny, které se dostaly do těžké finanční situaci v důsledku pandemie koronaviru? Ano, nabízíme mimořádnou pomoc rodinám s nezletilými dětmi, kteréZobrazit text

Od června 2018 působí na Fakultě sociálních studií OU v Ostravě konzultanti z praxe. Jde o skupinu lidí se zkušeností obtížné životní situace (například bezdomovectví, závislosti, zdravotního handicapu, stáří a chudoby, duševního onemocnění a další), kteří mají dostatek odvahy a otevřenosti o této své zkušenosti diskutovat se studenty sociální práce a zdravotně-sociální péče. Konzultanti z praxe vznikli jako iniciativa jedné akademičky a několika Ph.D. studentů ve snaze o inovaci výuky a po zkušenosti s podobnou iniciativou na univerzitě ve Velké Británii. Prostředí českého a britského vzdělávání v sociální práci jsou však velmi odlišná. V Británii je zapojení lidí se znevýhodněním ukotveno v legislativě, a tím pádem je finančně podporováno.Zobrazit text

Tento příspěvek chce na konkrétním příkladu ukázat vznik a průběh posttraumatického rozvoje u osoby, která prošla traumatem, konkrétně u uprchlíků, kteří si v České republice podali žádost o mezinárodní ochranu. S touto cílovou skupinou pracuji v rámci sociálního poradenství, které Organizace pro pomoc uprchlíkům celorepublikově poskytuje.  Objasním termín uprchlík i poměrně málo známý termín posttraumatický rozvoj. Uvedu příklady traumatických událostí, které zažívá cílová skupina uprchlíků, vysvětlím, jaký vliv to může mít nejen na jejich zdraví, ale také na jejich adaptaci v nové zemi a obecně na jejich budoucí život. Důraz kladu na to, jak mohou pomáhající profese pomoci ovlivnit vznik posttraumatického rozvoje. Na kazuistice ukážuZobrazit text

Případ, který se podařil Do našeho zdravotnického zařízení byly současně přijaty dvě pacientky: na kožní oddělení 86-ti letá paní Marie, která je opatrovnicí své neteře, 64-ti leté paní Ivany, která má omezenou způsobilost k právním úkonům. K sociální intervenci byly obě klientky hlášeny ošetřující lékařkou a vedoucí sestrou po třech dnech hospitalizace. Důvodem k hospitalizaci paní Marie byl akutní zdravotní stav, provázený zmateností a dezorientací, z toho důvodu nebylo možné navázat s ní adekvátní komunikaci. Paní Ivana byla přijata na interní oddělení jako causus socialis z důvodu hospitalizace své opatrovnice. Ani s paní Ivanou nebylo možné adekvátně komunikovat, vzhledem ke svému mentálnímu postižení byla schopnaZobrazit text

Případ, který se vyvíjel podle předpokladů Družka Vítka zatelefonovala na doporučení lékaře v nemocnici do mobilního hospice, vlastně nevěděla, co od nás může chtít, jen věděla, že chce mít svého druha doma a ne v nemocnici. Vítkovi bylo 45 let, s onkologickou diagnózou se léčil již delší čas, pobíral invalidní důchod III. stupně, nyní byla léčba ukončena. Vítek se svou družkou Klárou žil 22 let, měli spolu dvě děti ve věku 15 a 6 let, Klára měla z předchozího vztahu 20ti letého syna, který se svými dvěma dětmi (3 a 1,5 roku) a těhotnou ženou žil ve společné domácnosti. V bytě 2+1 tedy žili 4Zobrazit text

Kazuistika zachycuje příběh mladé ženy Markéty, která měla velmi těžké dětství. Se svými třemi sourozenci byla odebrána matce za těžké týrání, umístěna do dětského domova a po osmi letech byla své matce i se sourozenci vrácena zpět. Matka ji naučila ve 12 letech krást a veškeré překážky v životě řešit násilím. Markéta vystřídala po návratu z dětského domu několik základních škol. Nevyučila se a má jen základní vzdělání. S partnerem, se kterým má dvě děti, žila přibližně pět let. Zažila domácí násilí, drogy a opět vydělávání pomocí krádeží. Markétě v prosinci 2013 byly odebrány děti z důvodu trestné činnosti a následného nástupu do výkonu trestu odnětí svobody. DětiZobrazit text