Sociální služba raná péče je v mnoha směrech specifická. Svým charakterem se pohybuje na rozmezí několika oborů, a přestože jednoznačně akcentuje svůj sociální rozměr, od samého počátku její existence se znalosti z přidružených oborů speciální pedagogiky, psychologie, medicíny staly nedílnou součástí kompetencí pracovníků v rané péči. Na ranou péči je tedy nutné nahlížet jako na interdisciplinární obor s vysokými nároky na celoživotní vzdělávání pracovníků.
Dalším specifikem je ukotvení služby v roce 1990, tedy hluboce před vznikem legislativního rámce vymezeného zákonem o sociálních službách z roku 2006. Služba vznikla z potřeby praxe, kdy rodiny dětí s postižením v raném věku neměly vedle zdravotního systému žádnou možnost podpory, odborného a sociálního poradenství, a především psychosociální podpory. Školský systém pracoval s dítětem nejdříve od předškolního věku a z velké části se zaměřoval především na dítě samotné, ne už tak na jeho rodinu. Z prvotní dobrovolnické činnosti tehdejších studentek speciální pedagogiky se postupně vyvinula služba raná péče a v 90. letech vznikla Společnost pro ranou péči jako organizace, která službu profesionalizovala. Již tyto roky se pojí s mezinárodní spoluprací. V porevolučních letech byla velká vůle měnit přístup společnosti k opomíjeným skupinám lidí, do nichž patřily i děti s postižením, ale navázání kontaktu se zahraničím, především s Německem, kde raná péče byla etablována již více jak 10 let, umožnilo přenos trendů, poučení se ze slepých uliček při budování systému podpory a čerpání metodické podpory.
Společnost pro ranou péči se zaměřovala především na podporu rodin dětí se závažným zrakovým postižením. Vedle evropských kontaktů spolupracovala i s Perkins School for the Blind [1] ze Spojených států amerických. Pracovníci, kteří měli možnost využít odborných stáží a stipendií, přinášeli zpět nejen metodické, ale i systémové impulsy. Postupně se budovala služba zaměřená na celou rodinu a přirozené prostředí komunity, v níž rodina žila, služba, která se etablovala z nutnosti praxe jako multioborová a vysoce odborná. V době vzniku zákona o sociálních službách měla již raná péče i díky zahraniční spolupráci při samém počátku vzniku služby vybudovaná pravidla poskytování, kritéria kvality i hodnotový a etický rámec, a to v souladu s evropskými standardy.
Mezinárodní spolupráce se tak stala nedílnou součástí udržování kvality služby ve Společnosti pro ranou péči. Prostřednictvím pořádání odborných konferencí se kontakt s přeshraničními odborníky otevíral i pro další poskytovatele rané péče, nejen v oblasti zrakového postižení, ale i dalších odborností.
Tato tradice pokračuje až do současnosti. V roce 2019 proběhla v Olomouci mezinárodní konference pracovníků v rané péči, které se účastnili také odborníci z Rakouska, a pro rok 2021 je plánována celosvětová Konference rané péče Eurlyaid, [2] kde se evropskému odbornému publiku představí kolegové z Austrálie, Spojených států amerických a řady evropských zemí, například z Německa, Rakouska, Švédska, Holandska, Británie, Ruska, Ukrajiny, Slovenska, Portugalska a dalších.
Současné evropské aktivity v oblasti rané péče zastřešuje Evropská asociace rané péče Eurlyaid. [3] Eurlyaid sdružuje nejen poskytovatele rané péče, ale i další odborníky z oblasti včasné podpory rodin dětí s postižením v raném věku a v neposlední řadě samotné rodiče. Asociace je nositelem takzvaného evropského modelu rané péče, šíří povědomí o potřebách a právech rodin dětí s postižením v Evropě i za jejími hranicemi, školí, předává zkušenosti, pomáhá budovat národní systémy rané péče, vždy s ohledem na lokální podmínky, lobuje u vlád a podporuje podmínky zajištění efektivní podpory v jednotlivých státech. Společnost pro ranou péči je aktivním členem asociace Eurlyaid a ředitelka pražské pobočky Společnosti pro ranou péči PhDr. Jitka Barlová, Ph.D., je zástupcem České republiky v radě Eurlyaid od roku 2018. Její zvolení bylo především uznáním kvality systému poskytování rané péče v České republice.
Vysoký standard služby je i odrazem dlouhodobé mezinárodní spolupráce. Držíme krok se všemi světovými trendy, podílíme se na výzkumech a vědeckých pracích, přispíváme ke kvalitě rané péče svými vědomostmi a dobrou praxí. Ze země, která se v 90. letech přišla do zahraničí učit, jsme se vyšplhali do pozice, kdy jsme příkladem pro země, které svou síť rané péče teprve budují. Holisticky zaměřený, interdisciplinární přístup k podpoře celé rodiny v jejím přirozeném prostředí prezentujeme na mezinárodních konferencích nejen Evropské asociace Eurlyaid nebo Evropské asociace poskytovatelů sociálních služeb EASPD, ale jsme i aktivními členy ICEVI (The International Council for Education of People with Visual Impairment). [4]
Mezinárodní spolupráce ovšem neprobíhá jen na systémové úrovni jednotlivých států. Zásadní pro kvalitu oboru je přeshraniční spolupráce pracovníků v přímé péči, poradců, kteří jsou opravdovými nositeli a šiřiteli kvality cílící na koncového uživatele, tedy rodinu. Poradci rané péče pravidelně vyrážejí do zahraničí a sdílejí své zkušenosti s kolegy z okolních zemí. Díky kulturní i geografické blízkosti jsou našimi nejčastějšími partnery kolegové z Rakouska a Německa. Především rakouské Štýrsko má propracovaný systém lokálních center rané péče a jejich model terénní sociální služby je tomu českému velmi blízký. V minulém roce proběhla týdenní výměnná stáž, kdy pracovníci Společnosti pro ranou péči navštívili tři centra rané péče ve Štýrsku a navzájem sdíleli své zkušenosti. Rakouští kolegové pak následně navštívili Českou republiku. Z návštěv se vynořilo společné téma vstupních procesů při vstupu rodiny do služby, které je součástí další odborné spolupráce.
Díky podpoře Nadačního fondu Avast vyjelo 12 leaderů rané péče České republiky, většinou vedoucích a ředitelů center rané péče různých poskytovatelů, na zkušenou do Portugalska. Měli možnost dopodrobna poznat zdejší systém podpory rodin, který je v současnosti uznáván jako evropský model dobré praxe. Staví na úzké spolupráci sociálního a školského resortu, psychologie a zdravotnictví. Multidisciplinární týmy složené z různých profesí pracují transdisciplinárně s rodinou v jejím přirozeném prostředí. V popředí stojí rodina jako celek, její přání a potřeby. Portugalsko dokázalo nastavit systémové podmínky pro reálnou transdisciplinární spolupráci multiprofesního týmu. Stáž byla o to zajímavější, že se jedná o zemi, která má své ekonomické a společenské limity, a dokazuje tak, že systémová podpora nevyžaduje vždy automaticky navýšení rozpočtu, ale spíše otevřenost vládních činitelů.
Mezinárodní spolupráce se promítá do všech úrovní poskytování sociální služby raná péče. Je nedílnou součástí rozvoje kvality. V současném světě, který se díky médiím a technologickým prostředkům velmi zmenšil, již neplatí ani výmluvy na náklady na dopravu a cestovné. Zájem o dění za našimi hranicemi je samozřejmostí u všech kvalitních poskytovatelů. Je dobré si uvědomit, že Česká republika patří mezi evropské leadery oboru raná péče, že se přes hranice koukáme nejen kvůli inspiraci druhými, ale že máme sami co nabídnout.
Společnost pro ranou péči nadále zůstává otevřená jakýmkoli formám spolupráce, a to jak na zahraniční, tak na republikové úrovni.
Jitka Barlová,
ředitelka pražské pobočky Společnosti pro ranou péči
Použitá literatura a zdroje
HRADILKOVÁ, T. 2015. Historie rané péče v Čechách [online]. Praha: Společnost pro ranou péči. [16.06.2020]. Dostupné z: https://www.ranapece.cz/historie/
[1] Více na https://www.perkins.org/.
[2] Aktuální informace ke konferenci lze nalézt na http://www.eci2020prague.org/?lng=cz.
[3] Více na https://www.eurlyaid.eu/.
[4] Více na http://icevi.org/who-we-are/.
