3/2014

Sociální práce a soudobá společnost

Příspěvek se zabývá vymezením souvislostí principů sociální spravedlnosti a solidarity. Zejména s akcentem na demografické změny ve společnosti, přibližuje koncept mezigenerační spravedlnosti a solidarity. V praktické rovině přináší první vybrané závěry výzkumu. Cílem výzkumu bylo zjistit názory studentů sociální pedagogiky UTB na vybrané aspekty mezigenerační solidarity. Studenti sociální pedagogiky jsou chápáni jako potencionální subjekty a zároveň i objekty přístupu zaměřeného na mezigenerační relace.Zobrazit text

Príspevok sa zaoberá terénnou sociálnou prácou, jej súčasným stavom a perspektívami rozvoja na Slovensku. Zároveň poukazuje na to, aká je realita na Slovensku v oblasti fungovania terénnej sociálnej práce, aké sú nedostatky pri jej realizácii a čo by bolo dobré zmeniť pre jej skvalitnenie. Cieľom výskumu bolo zmapovať úroveň spokojnosti so súčasným spôsobom fungovania terénnej sociálnej práce na Slovensku, identifikovať nedostatky a obmedzenia pri vykonávaní tejto práce a v konečnom dôsledku zistiť odporúčania pre jej skvalitnenie do budúcna. Základné otázky, na ktoré sme v našom výskume hľadali odpovede, boli, či sú terénni sociálni pracovníci spokojní so súčasným modelom fungovania terénnej sociálnej práce; aké bariéry musia pri výkone svojej práce prekonávať; aké návrhy predkladajú terénni sociálni pracovníci na rozvoj a zefektívnenie svoje práce. V závere príspevku podávame podrobnú interpretáciu výsledkov výskumu a taktiež odporúčania pre prax.Zobrazit text

Příspěvek se zabývá dílčími výsledky analýzy využití úkolově orientovaného přístupu v Ostravě. Úkolově orientovaný přístup je model krátkodobé intervence, který vznikl přímo v kontextu sociální práce a byl vyvinut sociálními pracovníky pro jejich vlastní potřebu. V současné praxi české sociální práce se řadí mezi čtyři nejužívanější přístupy v sociální práci. Cílem výzkumu je zmapovat současné využití tohoto přístupu sociálními pracovníky v Ostravě a dále zjistit, které konkrétní prvky tohoto přístupu jsou v ostravské praxi aktivně využívány. Metodologicky je projekt ukotven kvantitativní výzkumnou strategií. K naplnění výzkumného cíle byla použita technika dotazníku, polostrukturovaného rozhovoru a obsahové analýzy dokumentů. Výzkumný vzorek byl složen ze sociálních pracovníků pracujících v ambulantních, terénních a pobytových sociálních službách na území města Ostravy.Zobrazit text

Stať je příspěvkem k diskusi současných diskurzů v sociální práci z perspektivy konceptu informační společnosti. Na informatizaci společnosti je nahlíženo jako na jeden z charakteristických procesů postmoderního světa. Téma tohoto textu nahlížím z ekologické perspektivy, která mi nabízí vhodnou paralelu. Otázkou, na kterou si klade za cíl stať odpovědět, zní: Jaké potřeby vyplývají z digitální exkluze pro sociální práci? K odpovědi postupuji skrze rozbor jednotlivých dimenzí sociální exkluze, obohacených o rozměry digitální – tedy nabízím úvahy o tom, jak se informační a komunikační technologie spolu s digitalizací řady procesů promítají do tradičních dimenzí sociálního vyloučení a jak mohou ovlivňovat již zažívané sociální vyloučení v jednotlivých dimenzích. V závěru přináším přehled oblastí, o kterých se domnívám, že by se jimi měla sociální práce v soudobé společnosti zabývat ve vztahu k sobě samé tak, aby mohla následně adekvátně a s větší jistotou podporovat své klienty ve zvládání nároků soudobé společnosti.Zobrazit text

Tato stať popisuje oboustranné aktivní zapojení pomáhajících pracovníků a jejich klientů do spolupráce v rámci case managementu jako metodě sociální práce. Snaží se objasnit, co aktivní zapojení znamená a jaké benefity či obtíže přináší ve spolupráci. Hledá také odpověď na to, jak aktivní zapojení ovlivňuje dosahování žádoucí změny, o kterou klient usiluje. V první části jsou definovány klíčové pojmy: case management, jeho vývoj v zahraničí a jeho podoba v České republice, aktivní zapojení, klient s mnohočetnými problémy, pracovník v roli case managera a zapojení dalších subjektů do spolupráce. Druhá část stati tyto pojmy sleduje ve výpovědích sedmi pracovníků a sedmi klientů, kteří hodnotili spolupráci v case managementu jako koordinované komplexní metodě, ve výzkumu realizovaném v roce 2012.Zobrazit text

Tato teoretická přehledová stať reaguje na současné diskuse o institucionalizaci sociální práce v ČR. V literatuře lze vystopovat dva základní typy institucionalizace: moderní profesionalizaci a postmoderní institucionalizaci. Oba pohledy rozdílně pojímají oborové zájmy sociální práce i možné způsoby jejich dosahování v organizacích. Stať si klade za cíl zodpovědět otázku: „Jak mohou podle relevantní literatury sociální pracovníci dosáhnout vybraného prvku oborových zájmů sociální práce v jejich zaměstnavatelských organizacích?“ Vybraným prvkem oborových zájmů bylo dosažení odborné svobody. Text přináší zjištění, že sociální pracovníci mohou svých zájmů dosáhnout prostřednictvím: kolektivního vyjednávání, lobbingem, manažery podporovanou participací na rozhodování, zastupováním organizace v sítích a uplatněním individuálních strategií v rámci řádu organizace.Zobrazit text