Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové vydala analýzu dopadů pandemické zkušenosti na sociální pracovníky ve veřejné správě v rámci projektu OPZ Systémové podpory sociální práce v obcích pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Stejně jako většina států čelí také Česká republika pandemii covid-19, která mění společenské podmínky a společnost je na tuto skutečnost nucena reagovat. Tato situace zasahuje do všech úrovní sociálních systémů, postupů a nástrojů. Tuto změnu je potřeba přijmout a adaptovat se na nově vzniklé podmínky jak v osobní, tak i v pracovní rovině. Nutnost přijímat neustále změny nese velkou míru nejistoty, způsobuje tlak na psychickou zátěž a ohrožení sociálních pracovnic a pracovníků.
Současným tématem ve výkonu sociální práce je problematika duševního zdraví a vnímání významu této profese. Analýza si tedy klade za cíl zmapovat dopady pandemické zkušenosti na sociální pracovníky a navrhnout doporučení pro budoucí praxi.
Výzkum ukázal, že ohrožen depresí by mohl být každý pátý sociální pracovník. V rámci analýzy bylo také zjišťováno, jaké osoby jsou depresí nejohroženější a jaké charakteristiky tuto situaci ovlivňují. Tyto prognózy zvyšují pravděpodobnost rizika deprese nezávisle na věku, pohlaví, délce praxe a vzdělání. Nejvíce ohroženi depresí jsou ti jedinci, kterým se motivace snížila v důsledku pandemie, sociální pracovnice/pracovníci, kteří pracují s osobami, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženi. Dále ti pracovníci, kteří během pandemie museli uplatňovat více protiepidemiologických opatření a setkali se se smrtí covid pozitivního klienta.
V rámci primární prevence se doporučuje zaměřovat na posilování silných stránek osobnosti a duševního zdraví. Specificky pak přímo na ty pracovníky, kteří se ukázali být ohroženější.
Sekundární prevence by se měla zaměřovat na ty pracovníky, u kterých se projevuje snížená motivace k výkonu profese.
Z výzkumu dále vyplynulo, že téměř 20 % pracovníků ve veřejné správě je vážně ohroženo syndromem vyhoření. Což je horní hranice teoretického očekávání. Hlavními faktory jsou nejistota a nečekanost, které vyvolávají stresové situace.
Doporučení, které z analýzy vzešly se dělí na technickoorganizační a na podporu v oblasti prevence duševního zdraví sociálních pracovníků. Jedná se o situace a podněty jak pro preventivní, tak i nečekané okolnosti. Uvádíme zde malý výčet:
V rámci vydávání nových nařízení je doporučováno vydávání zároveň s příklady z praxe a konzultování možných dopadů. Ohledně plnění lhůt a termínů je žádáno o zajišťování dostatečného času pro zapracování a možnost prodloužení termínů v případě potřeby a nečekaných situací spojených např. s karanténou.
K těmto nečekaným situacím se vážou doprovodné materiály s konkrétními pokyny, návody, jak postupovat když…ať už pro pracovníky nebo klienty.
Nabízí se také možnost získávat informace online, ať už od jiného pracovníka, klienta nebo propojení s úřady pro snadnější a rychlejší komunikaci. Taktéž zapůjčení ICT techniky pro klienty, kteří se nemohou fyzicky dostavit.
Jeden z dalších bodů je pro pracovníky upřesnění práce na home office, jde zejména o převážení citlivých a osobních údajů, sjednocení podmínek, kdy lze home office využít. Zároveň je doporučeno mít předem zpracovaný systém zastupování zaměstnanců při delším výpadku.
Z oblasti prevence duševního zdraví se doporučuje zapojení psychologické či psychoterapeutické konzultace, pravidelná supervize nejen skupinová, ale také individuální, bonusy na relaxaci, sport, …
Jako důležité se doporučuje sledování a věnování pozornosti situacím úmrtí klientů s aktivní nabídkou pomoci sociální pracovnici/pracovníkovi.
A v neposlední řadě budování mediálního obrazu profese sociální práce jako užitečné, prestižní a nezbytné.
Michaela Horváthová,
redaktorka časopisu Sociální práce | Sociálna práca
Použitá literatura a zdroje
Truhlářová, Zuzana; Havigerová, Jana; Haviger, Jiri (2021): Analýza_dopadů_final.pdf. figshare. Preprint. https://doi.org/10.6084/m9.figshare.17105819.v2
