V průběhu nelehkého období pandemie covid-19 jsem poslouchala zprávy kolegyň a kolegů z nemocničních paliativních týmů, kteří mluvili nejen o péči o pacienty a jejich rodiny, ale i o ambivalenci zkušeností, které mají z práce, kterou museli částečně přesunout do on-line světa, částečně ponechat v osobní „verzi“ a zejména velmi jemně zvažovat, kdy kterou navrhnou a využijí. Zkusila jsem se tedy zeptat kolegyň, většinou sociálních pracovnic, formou krátké ankety, jak by zkušenosti vyhodnotily, a hlavně, co bychom si mohli ponechat v praxi sociální práce jako užitečné nové metody.
Konziliární paliativní týmy v nemocnicích jsou multidisciplinární pracovní týmy sestávající z lékařů, sester, sociálních pracovníků, psychologů, spirituálních pracovníků. Tým zajišťuje konzultace a intervence paliativních specialistů pro všechna oddělení nemocnice. Základní činností paliativního týmu je vedení komunikace obtížných témat s pacienty a jejich rodinami, zjištění jejich potřeb, podpora při formulaci preferencí a také zajištění respektu k těmto preferencím. V současnosti existuje pilotní projekt MZČR, v jehož rámci pracuje 7 týmů, více viz www.paliativa.cz.
Na čtyři otázky odpovídaly sociální pracovnice Lucie Trpkošová (Podpůrný a paliativní tým pro dospělé FN Motol), Kateřina Tichá (bývalá členka KPPT FN Olomouc) a Zuzana Kadlecová (vrchní sestra, Klinika paliativní medicíny, VFN Karlovo náměstí). Některá témata doplnila i MUDr. Lucie Hrdličková, vedoucí Týmu dětské podpůrné a paliativní péče FN Motol.
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být předplatitelem časopisu.
Nemáte předplatné? Objednejte si ho.
