Každý rok 11. listopadu na Den válečných veteránů si lidé po celém světě připomínají válečné hrdiny a další bojovníky za svobodu. Květy vlčího máku pokrývaly hroby vojáků padlých na západní frontě první světové války a staly se proto symbolem tohoto svátku. V roce 2014 se k svátku poprvé přidala nezisková organizace Post Bellum, aby veřejnosti přiblížila příběhy válečných veteránů. Podporou letošní sbírky lidé přispívají nejen na dokumentování hrdinských příběhů, ale také na Centrum pomoci Paměti národa, které pomáhá pamětníkům.
Před 20 lety začali dokumentaristé z Post Bellum natáčet životní příběhy pamětníků – válečných veteránů, převážně z druhé světové války. Dnes obsahuje jejich archiv Paměť národa přes tisíc svědectví veteránů a celkem více než deset tisíc pamětnických příběhů, což jej řadí mezi jeden z největších archivů orální historie na světě. Najdete v něm vyprávění účastníků Pražského povstání, odbojářů proti nacismu a komunismu nebo disidentů. Z uchovaných příběhů vydávají knihy, tvoří pořady pro rozhlas i televizi, realizují výstavy nebo vzdělávají nejmladší generaci, která se tak seznamuje s dějinami 20. století prostřednictvím reálných lidských osudů.
Pro válečné veterány a další pamětníky, jejichž příběhy měli dokumentaristé možnost zachytit, založila organizace v době covidové pandemie Centrum pomoci Paměti národa. Seniorům se především pomáhalo se zajištěním ochranných pomůcek, nákupů, doprovodem k lékaři, zprostředkováním odborné péče nebo vyslechnutím na telefonní lince.
Z letošní pořádané sbírky ke Dni válečných veteránů půjde část vybraných prostředků právě na podporu fungování Centra pomoci, které pokračuje v činnosti i v současné době. Cílem je vytvořit stabilní podporu pamětníkům, nabídnout pomoc při řešení obtížných životních situací a každodenních starostí. Nově se mají po celé České republice otevírat poradensko – kontaktní centra se sociálními pracovníky a dobrovolníky.
„Ti, kteří bojovali za naši svobodu, dnes patří mezi nejzranitelnější z nás. Právě je nejvíce zasahují vysoké ceny energií nebo inflace. Chceme jim dát najevo, že jsme na ně nezapomněli, že jsme jim vděční a že na své starosti nejsou sami,“ říká ředitel Centra pomoci Paměti národa Jakub Suchel. „Je na nás, jak žijí naši hrdinové,“ vyzývá veřejnost, aby se zapojila do sbírky na Den válečných veteránů.
Veterány nedefinuje jejich uniforma, ale spíše odvaha nasadit za vlast svůj život. Ukazuje to také příběh Marie Dubské, která se zapojila do Pražského povstání, bojovala na radnici, která byla napadena německými tanky. Ona jako zázrakem přežila nejen bombardování, ale i rozsáhlý požár. Dnes je jí 101 let a žije na pražském sídlišti. „Chtěla bych vzkázat, aby byli víc vlastenci. Aby svou zem milovali, vážili si tak krásné země a svobody. A nebáli se obětovat své zdraví i život za její svobodu,“ zdůrazňovala během rozhovoru pro archiv Paměť národa. Na natáčení a zachování příběhů hrdinů bude věnována další část prostředků ze sbírky, aby se důležitá svědectví dostala hlavně k mladým lidem.
Sbírka ke Dni válečných veteránů probíhá po celý listopad na více než 1000 místech. Květy vlčího máku je možné pořídit v kavárnách, muzeích, divadlech, informačních centrech nebo obchodech. V týdnu od 7. do 11. listopadu taky v ulicích měst od dobrovolníků. Zároveň je možné přispět online. Za každý takový příspěvek vysadí organizace květ do makového pole. V rámci doprovodných akcí jsou v krajských městech k vidění výstavy příběhů letců RAF, legionářů, hrdinů druhého i třetího odboje a dalších pamětníků, kteří vyprávěli pro Paměť národa. Ve dnech 10. a 11. listopadu se rozsvítí do červena některé budovy v Praze, Plzni, Ostravě a Liberci jako připomínka hrdinů a svátku Dne veteránů. Veškeré informace najdete na denveteranu.cz.
Petra Dosoudilová,
junior marketing specialist Paměť národa/ Post Bellum
