Profesionální pomoc je velmi složitá záležitost

Existují dvě roviny profesní etiky pracovníků krizových linek. Na jedné úrovni se jedná o vztah pracovníka vůči sobě samému, protože podle toho pak jedná se svými klienty. Na druhé úrovni je pak podstatný vztah mezi pracovníky, neboť takto pak vypadá i jejich vztah ke klientům.

Pracovník je zpravidla klientem vnímán jakožto představitel společnosti, jako někdo, kdo má moc, má právo říkat, co je správné a co nikoli, čeho by se klient mě vyvarovat. Pracovník by si tohoto postavení měl být vědom a nezneužívat ho. Zastupování státu ho zavazuje k dodržování norem, ale současně by měl pracovat ve prospěch klienta. Pro vyjasňování těchto pozic je vhodné vysvětlit klientovi své a jeho postavení, vymezit si pravidla a podmínky společné práce tak, aby byla možná pro obě strany. Klient může přicházet s očekáváními, která pracovník nemůže naplnit, a bylo by neetické mu to i přesto přislíbit. Důležitý je vzájemný respekt a vymezení hranic spolupráce.

Profesionální pomoc je velmi složitá záležitost. Pracovník je při jednání s klientem nucen rozhodovat podle ustálených pravidel, zákonů a nařízení, ale současně je do značné míry ovlivněn i svým prožíváním, svými zkušenostmi. Proto často volí ryze subjektivně to, co v danou chvíli vnímá jako správné, ale jiný pracovník by mohl zvolit postup odlišný. V tomto je práce s lidmi zajímavá, krásná, ale zároveň i velmi zrádná. Je proto nutné, abychom vždy důkladně volili a poctivě se rozhodovali mezi jednotlivými možnostmi tak, abychom vždy mohli své rozhodnutí legitimizovat. Je rovněž důležité, do jaké míry se rozhodneme převzít na sebe klientovu odpovědnost. Opět by toto pracovník v každém oboru mohl učinit v různé míře a všechna rozhodnutí by mohla být hodnocena jako správná a současně i špatná. Proto je vhodné, aby docházelo k propojování jednotlivých odborníků tak, aby docházelo k eliminaci jednostranných rozhodnutí.

Je snaha vymezovat etiku práce pomocí etických kodexů, ale je nutné dodat, že to není vždy možné. Jedná se o určité první nahlédnutí na konkrétní problematické otázky či situace, ale ani kodexem je není možné všechny ošetřit. Do daných situací budou totiž vždy vstupovat individuální zkušenosti pracovníků, které budou jejich zdárné řešení ovlivňovat. Důležitý je tedy nejen fakt, že jsou určité situace zobecněny a jsou vymezena pravidla, jak se v nich chovat a jak s nimi zacházet, ale záleží také na přístupu konkrétních pracovníků k sobě samým, k životu a ke klientům.

Kateřina Lišková,
vedoucí online služeb Linky bezpečí

_____________________________

O Lince bezpečí

Linka bezpečí pořádá pro své konzultanty výcvik TKI od druhé poloviny 90. let a je pro ni současně stěžejním zdrojem pracovníků její krizové linky. Od roku 2007 byl výcvik akreditován pod Ministerstvem práce a sociálních věcí a nabízen odborné i široké veřejnosti až do dubna 2015.  Z důvodu změny v akreditačních podmínkách MPSV je výcvik od letošního roku provozován v rámci systému následného vzdělávání a ačkoli je kurz stále otevřen všem zájemcům bez ohledu na předchozí vzdělání, místo konzultanta linky bezpečí může být nabídnuto pouze absolventům výcviku TKI s vysokoškolským, nebo VOŠ vzděláním sociálního směru, případně absolventům Obecného kvalifikačního kurzu pro pracovníka v sociálních službách. I z toho důvodu se Linka bezpečí nyní potýká s velkým nedostatkem konzultantů, tedy pracovníků na telefonech, kteří nepřetržitě poskytují pomoc dětem v krizových situacích.