Institut veřejně prospěšných prací (VPP) existuje v ČR od 90. let 20. století, přičemž jeho současná podoba je založena na Zákoně o zaměstnanosti z roku 2004, vyhláškách MPSV a generálního ředitelství Úřadu práce ČR (ÚP ČR). VPP jsou jedním z hlavních nástrojů české aktivní politiky zaměstnanosti. Jejich cílem má být aktivizace nezaměstnaných a získání či udržení pracovních návyků. V zákoně jsou vymezeny jako časově omezené pracovní příležitosti spočívající v provádění nekvalifikovaných činností a musí být vykonávány ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí – obvykle se jedná o obce a příspěvkové organizace obcí, v menší míře o nevládní organizace, školy a další subjekty. Zaměstnání v rámci VPP může v současnosti podle zákona získat uchazeč o zaměstnání registrovaný v evidenci ÚP ČR minimálně po dobu 5 měsíců (respektive 3 měsíců v případě opakované nezaměstnanosti), maximálně na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, ve výjimečných případech až na 24 měsíců. ÚP ČR na tyto pozice může poskytnout – a obvykle také poskytuje – měsíční příspěvek na úhradu mzdových nákladů (Trlifajová, Büchlerová, Szénássy, 2019).
Zkušenosti z projektu Dobrá práce v obci (2021) však ukazují, že práce na dotované pozici sama o sobě nemusí lidem, kteří se potýkají s dluhy, nejistým bydlením, předsudky a dalšími nejistotami, poskytovat možnost zlepšit životní situaci. Jak vyplývá z hlavních zjištění projektu (Kol. autorů, 2020), pokud mají VPP skutečně fungovat jako účinný odrazový můstek k zaměstnání na volném pracovním trhu, musí je provázet komplexní sociální práce zaměřená na stabilizaci životní situace a na kontinuální podporu při překonávání řady bariér na trhu práce (Trlifajová, Gajdoš, 2019a). Hlavním cílem aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) se musí stát udržitelná změna postavení dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných osob na trhu práce.
To, jak se člověk dříve nezaměstnaný „chytne“, co se v průběhu pár měsíců na VPP naučí a zda bude v práci pokračovat, nyní do značné míry záleží na jeho přímém nadřízeném – předákovi, mistrovi, personálním řediteli, jednoduše vedoucím. Bez ohledu na služební zařazení, předpokládané vzdělání i řídicí kompetence čelí vedoucí při své práci s dlouhodobě nezaměstnanými podobným úkolům, nárokům i dilematům. Klíčovým rysem této pozice je nutnost neustálého balancování mezi mnoha rolemi a očekáváními, přičemž jsou v různé míře akcentovány dva základní nároky: požadavek zřizovatele VPP na kvalitu odvedené práce a příležitost podpořit zaměstnance při změně jejich životní situace.
Obr. 1: Cíle a očekávání, které ovlivňují přístupy vedoucích VPP
Vedoucí VPP předávají kompetence, zadávají práci, poskytují na ni zpětnou vazbu, vytvářejí pracovní atmosféru, dohlížejí na vztahy v týmu, zprostředkovávají pracovníkům uznání, případný kontakt s budoucím zaměstnavatelem, dohlížejí na dodržování pravidel a povinností, a zároveň by měli umět porozumět problémům konkrétního člověka. Nesou odpovědnost za nestejnorodý tým lidí ve složitých situacích, v důsledku čehož se častěji než jiní vedoucí setkávají s nespolehlivou docházkou, nedostatečnou motivací k práci či s konfliktním jednáním. Výše odměny hraje v motivaci pracovníků jen malou roli kvůli jejich častému předlužení, o to významnější jsou pak „nefinanční“ kvality jako slušné jednání, projevy uznání nebo zohledňování potřeb rodiny. [1] Kromě flexibility a schopnosti improvizace se tak součástí balíčku nezbytných dovedností vedoucích stává i emoční práce: schopnost regulovat vlastní i cizí emoce, nabízet psychosociální podporu a vnímat pomoc druhému jako součást své práce.
Z výzkumu mezi vedoucími, který realizovalo Centrum pro společenské otázky SPOT, však vyplynulo, že až na výjimky nemají poradenství v oficiálním popisu své práce. Jelikož jim v této oblasti zpravidla schází elementární odborná příprava i průběžná podpora, adekvátní přístup k sociálně a emočně náročným stránkám své práce i hranice své angažovanosti v nich hledají pouze intuitivně a na základě vlastní pracovní a životní zkušenosti (Gajdoš, Trlifajová, Decker, 2020).
Obr. 2: Výpověď účastníka výzkumu
Obr. 3: Výpověď účastníka výzkumu
Na druhé straně stojí lidé, kteří jako dlouhodobě nezaměstnaní čelí při vstupu na otevřený trh práce vzájemně se posilujícím bariérám, při jejichž překonávání mají jen zřídka k dispozici dostatečnou komplexní podporu (Trlifajová, Gajdoš, 2019b). Pro některé z nich tak může VPP představovat natolik dobrou práci, že k opuštění dotované pozice jen těžko hledají motivaci a ohlíží se spíše po způsobu, jak si stávající práci uchovat. Snaha o kontinuitu know-how a stabilizaci výkonu pracovního týmu zároveň motivuje vedoucí k opětovnému najímání osvědčených lidí, v lepším případě k jejich internímu zaměstnání v organizaci zřizující VPP. Za této situace mohou VPP fungovat jako odrazový můstek pro přechod do běžného zaměstnání jen stěží.
Obr. 4: Výpověď účastníka výzkumu
Potenciál VPP také zásadně omezuje příliš krátká doba trvání úvazku, jež v mnoha případech na přípravu pro vstup na pracovní trh nestačí. Navíc, i při zavedení koordinované komplexní sociální práce je nutné připustit možnost, že někteří mohou v situaci, v níž potřebují podporu, „bejt napořád“.
Výzkum popisuje i strategie, které vedoucí vyvíjejí ve snaze předejít emočnímu přetížení a frustraci. Ti empatičtější jdou cestou nastavování a nepřekračování hranic své angažovanosti, techničtěji orientovaní si udržují autoritu přísností, striktním vykáním a omezováním familiárnosti. Jednou z klíčových technik vyvažujících emoční nároky pozice pak je budování hrdosti na výsledky pracovníků – ať už na rovině kvality odvedené práce, nebo individuálního posunu v samostatnosti.
Obr. 5: Výpověď účastníka výzkumu
Významnost role vedoucích je zřejmá. Nelze však očekávat, že budou schopni naplnit veškerá očekávání a cíle VPP. Je třeba jasně definovat vztah vedoucích k dalším aktérům podpory, nastavit systém koordinace a spolupráce, vymezit parametry dobrého vedení VPP na systémové úrovni, zajistit vedoucím metodickou a supervizní podporu i sdílení zkušeností. [2]
Příklad dobré praxe
V MAS Brdy – Vltava vznikl v roce 2012 projekt tzv. pracovní čety. Poskytnutí práce je tu doprovázeno podporou cílenou na stabilizaci situace pracovníků. Díky kombinaci sociální podpory, pracovního a psychologického poradenství představuje četa v českém kontextu jedinečný projekt, který dává možnost změnit životní situace lidem točícím se v kruhu dočasných, nejistých a nekvalitních forem práce. Základní realizační tým tu tvoří průvodce / pracovní poradce, kouč a adiktolog (Todorová, Dvořáková, Trlifajová, 2020).
Příběh čtyřicetileté Petry
Po útoku partnera skončila Petra na JIP, kde se dozvěděla, že partner spáchal sebevraždu a zanechal jí dluhy přesahující 900 tisíc korun. Rázem přišla o byt a soud jí vyměřil exekuci ve výši půl milionu. Přidaly se problémy s chováním dětí a Petra se stala pro potenciální zaměstnavatele nedůvěryhodnou. Nijak se netají tím, že do pracovní čety šla první den s odporem. Nechtěla být vnímána jako sociální případ, příčilo se jí být vystavena lítosti či odsouzení okolí. Nakonec byla součástí čety více než rok. Díky zapojení se do týmu a citlivému vedení získala zpět pocit vlastní důležitosti. Absolvovala zahradnický kurz, pravidelný plat jí umožnil naučit se vyjít s penězi, začala splácet exekuci a další dluhy již nevytvářela. Získala městský byt a za pomoci OSPOD začala řešit problémy s chováním své dcery.
Ráda vzpomíná na vstřícné přijetí ze strany starostů v obcích, kam jezdila pracovat. Podpora, důvěra a pocit sounáležitosti byly něčím, co v životě postrádala. Možná i proto nesla konec v četě těžce a vnímala ho ze strany koučů jako zradu. Nakonec se pro ni stal odrazovým můstkem. Nejprve vyměnila několik zaměstnání, později absolvovala svářečský kurz a zřídila si živnost. Podařilo se jí získat zpět sirotčí důchod a splatila exekuci. V současnosti má připravenou zálohu na odkoupení bytu do osobního vlastnictví a vztahy s dcerou jsou dobré. Jak sama říká: „Jsem maximálně spokojená“.
Obr. 6: Výpověď účastnice projektu
Monika Skopalová,
redaktorka projektu Dobrá práce v obci
Text vznikl v rámci projektu Dobrá práce v obci: Možnosti pracovní integrace osob ohrožených sociálním vyloučením na úrovni obce s registračním číslem CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_124/0006493 v rámci Operačního programu Zaměstnanost. Projekt je spolufinancován Evropskou unií.
Použitá literatura a zdroje
DOBRÁ PRÁCE V OBCI. 2021. [cit. 21 3. 2021] Dostupné z: pracevobci.cz/, zamestnavam.pracevobci.cz/
GAJDOŠ, A., TRLIFAJOVÁ, L., DECKER, A. 2020. Podpora bez podpory. Výzvy a potřeby spojené s vedením lidí se zkušeností dlouhodobé nezaměstnanosti v tréninkovém zaměstnání [online]. Praha: Centrum pro společenské otázky SPOT. [cit. 21. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.pracevobci.cz/upload/studies/21/podpora-bez-podpory.pdf
KOL. AUTORŮ. 2020. Dobrá politika zaměstnanosti musí lidem přinášet celkovou životní stabilizaci. Klíčová zjištění projektu Dobrá práce v obci [online]. Praha: Centrum pro společenské otázky SPOT. [cit. 21. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.pracevobci.cz/upload/studies/20/klicovazjisteni.pdf
TODOROVÁ, PETŘEK, T., DVOŘÁKOVÁ, M., TRLIFAJOVÁ, L. 2020. Je to tak hezký, že máte práci, máte kolem sebe lidi [online]. Praha: Centrum pro společenské otázky SPOT. [cit. 21. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.pracevobci.cz/upload/studies/22/Brdy-Vltava-final.pdf
TRLIFAJOVÁ, L., BÜCHLEROVÁ, D., SZÉNÁSSY, E. 2019. Jak využít zkušenost s veřejně prospěšnými pracemi? Zaměstnání v obci jako nástroj pro podpory dlouhodobě nezaměstnaných lidí [online]. Praha: Centrum pro společenské otázky SPOT. [cit. 5. 5. 2021]. Dostupné z: https://www.pracevobci.cz/upload/studies/7/SPOT-Jak-vyuzit-zkusenost-s-VPP.pdf
TRLIFAJOVÁ, L., GAJDOŠ, A. 2019a. Příčiny obtížného uplatnění na trhu práce: vícenásobné bariéry [online]. Praha: Centrum pro společenské otázky SPOT. [cit. 21. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.pracevobci.cz/upload/studies/16/factsheet-08.pdf
TRLIFAJOVÁ, L., GAJDOŠ, A. 2019b. Zkušenosti dlouhodobě nezaměstnaných [online]. Praha: Centrum pro společenské otázky SPOT. [cit. 21. 3. 2021]. Dostupné z: https://www.pracevobci.cz/upload/studies/15/factsheet-07.pdf
[1] Více o benefitech pro zaměstnance v exekuci online dostupné na: bit.ly/benefityvexekuci
[2] Na možnosti koordinace těchto služeb na úrovní obcí se zaměřila konference v rámci projektu Dobrá práce v obci (např. praxe z Hanušovic v čase 1:06), dostupné z: www.youtube.com/watch?v=nx1zweyBUX8
