Sociální podnikání je v současné době vyhledávaným tématem. Termín ,,sociální“ je však často mylně chápán a u někoho může vyvolávat nesprávné asociace. Mnohdy bývá zaměňován se sociálními službami, proto je důležité o tomto netradičním druhu podnikání informovat a zabývat se možnostmi, které může vzájemný vztah sociální práce a sociálního podnikání přinést.
Sociální práce
“Sociální práce je prakticky založená profese a akademická disciplína, která podporuje sociální změnu a rozvoj, sociální soudržnost, zplnomocnění a osvobození lidí. Základními principy sociální práce jsou sociální spravedlnost, prosazování lidských práv, kolektivní odpovědnost a respekt k lidské diverzitě. S podporou teorií sociální práce, sociálních věd, humanitních a vlastních znalostí se sociální práce zabývá lidmi a strukturami v jejich prostředí s cílem řešit jejich životní problémy a zlepšovat životní podmínky“ (IFSW, 2014). Sociální práce se tak snaží o zlepšení nepříznivé sociální situace jedinců ve společnosti. Jedním z nástrojů pomoci jsou sociální služby, které lze podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, poskytovat jen na základě registrace konkrétní sociální služby. Měnící se podmínky ve společnosti jsou však ovlivněny sociální politikou a kladou důraz na ekonomizaci sociální práce. S tímto aspektem se v současné době potýkají zejména nestátní neziskové organizace (dále jen NNO), jejichž služby jsou dotovány ze státního rozpočtu a je na ně apelováno, aby se chovaly tržněji, jako soukromí poskytovatelé sociálních služeb se ziskovou právní formou. I když nejsou NNO zakládány za účelem podnikání, mnohokrát své služby doplňují vedlejší činností, která jim přináší ekonomický prospěch. V tomto ohledu se organizace poskytující sociální služby ubírají směrem sociálního podnikání. Jejich silnou stránkou je, že umí velmi dobře pracovat s cílovou skupinou. Problém však mají v oblasti ekonomické, jelikož jejich myšlení je zaměřeno více sociálně než ekonomicky. U klasických podnikatelských subjektů je tomu přesně naopak. Dokážou vytvářet zisk, plánovat, být konkurence schopní, nemají však zkušenosti s tím, jak pracovat s osobami se znevýhodněním. Aby mohl sociální podnik fungovat, je nutné najít průsečík mezi oblastí sociální a ekonomickou v souladu s enviromentálními aspekty výroby a spotřeby. Jestliže se zamyslíme nad hodnotami sociální práce a sociálního podnikání, zjistíme, že se velmi přibližují, protože u sociálního podnikání je naplňování sociálního principu těsně před principem ekonomickým a environmentálním. Sociální ekonomika je považována za jednu z možných cest k řešení sociálních problémů prostřednictvím sociálního podnikání, které vytváří pracovní místa pro osoby se znevýhodněním. Znevýhodněným jedincem není jen osoba se zdravotním postižením, ale také osoby, jež jsou dlouhodobě bez zaměstnání. Nástrojem sociální práce jsou sociální služby poskytované jednotlivcům, skupinám nebo komunitě, které jsou centrem zájmu tohoto oboru. Jestliže je ale člověk zadlužený, nemá důvod vstupovat na pracovní trh, protože by o velkou část svého příjmu exekučně přišel. Zde je prostor pro vzájemnou spolupráci NNO a sociálních podniků. Neziskové organizace mohou pomoci např. s řešením dluhů prostřednictvím nastavení splátkového kalendáře, jelikož sociální podniky obvykle nemají sociální pracovníky z důvodu nedostatku finančních prostředků. Sociální pracovníci se umí orientovat v mnoha oblastech a dokážou pracovat s dilematy v sociální oblasti. Na koncept sociálního podnikání můžeme nahlížet jako na inovativní přístup, který má vliv na aktivity třetího sektoru. (Defourny, 2004)
Vymezení sociální práce a sociálního podnikání
Sociální podnikání
Definice sociálního podnikání schválená v roce 2011 TESSEA: ,,Sociální podnikání jsou podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Hraje důležitou roli
v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu“ (České sociální podnikání, 2015).
Ač o sociálním podnikání hovoříme již několik let, stále ho nemáme legislativně vymezené. V současné době probíhá projednávání věcného záměru zákona o sociálním podnikání, po kterém volají hlavně subjekty poskytující finance na podporu sociálního podnikání. Sociálním podnikem je dnes subjekt, který podniká a naplňuje sociální, ekonomické a environmentální principy sociálního podniku. Ty by měl mít každý sociální podnik specifikovány a formulovány včetně společensky prospěšného cíle ve svých zakládacích dokumentech. Integrační sociální podnik je trvale udržitelný podnikatelský subjekt, který vytváří pracovní příležitosti nejméně pro 30 % zaměstnanců se společenským znevýhodněním a klade důraz na respektování zdravotního stavu, či sociální situace každého jednotlivce. Aktuální potřeby zaměstnanců v sociálním podniku zvyšují náročnost podnikání přizpůsobováním příznivého a bezpečného pracovního prostředí, včetně odborného vedení a psychosociální podpory. Financování sociálního podniku je vícezdrojové, hlavní příjmy má z vlastní činnosti, a to minimálně 30 % příjmu z vlastních tržeb. Současně může využívat dotace či granty z veřejných zdrojů, kterými vyrovnává nižší výkonnost svých zaměstnanců. Dalšími příjmy mohou být dary či dobrovolnická činnost. Zakladatel sociálního podniku si na rozdíl od zakladatele běžné firmy musí být vědom potřeby dodatečných finančních prostředků, které je nezbytné investovat například do úprav pracovního prostředí, vzdělávání zaměstnanců v oblasti specifik sociálního podniku, zajištění psychosociální podpory a prevence syndromu vyhoření. Sociální podnikání klade vysoké nároky na management podniku, zejména v oblasti ekonomické a sociální. Management NNO zvládá potřeby sociálního cítění, na rozdíl od podnikatelského subjektu, kde je kladen důraz na ekonomickou soběstačnost. Tento aspekt je třeba vzít v úvahu při zakládání sociálního podniku a snažit se zapojit do řízení vedoucí pracovníky, kteří některé ze zmiňovaných potřeb zvládají a vzájemným prolínáním názorů umožní vytvářet podmínky pro vyvážené fungování sociálního podniku.
V České republice se pod sociální podnik řadí organizace zakládané podle občanského
i obchodního práva, zřizované soukromými osobami (fyzickými a právnickými), ale také veřejnými, či ve smíšeném vlastnictví. Existuje tedy významná variabilita právních forem subjektů od osoby samostatně výdělečně činné, přes družstva, církevní organizace, jež podnikají ve své vedlejší činnosti, až po dobrovolné svazky obcí, které bývají založené ze tří obcí, z nichž žádná nedisponuje většinou rozhodovacích práv. Pokud však chce začínající podnikatel žádat o podporu na založení sociálního podniku, je právní forma striktně definována konkrétní výzvou. V loňském roce byla vyhlášena výzva č. 015 na podporu sociálního podnikání, ve které byly oprávněnými žadateli osoby samostatně výdělečně činné a obchodní korporace založené podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech.
S účastí NNO nepočítala, a to z důvodu povinného 15% spolufinancování (ESF, 2015). Letos byla spuštěná další výzva na podporu sociálního podnikání č. 067, kde NNO mezi oprávněné žadatele spadaly, ale podmínkou bylo, aby ve své hlavní činnosti poskytovaly základní druhy a formy sociálních služeb. Trochu ,,Kocourkov“, ale je to tak. Jestliže bylo spolufinancování neziskových organizací v minulosti překážkou, letos tomu již tak není (ESF, 2016). Důvodem, proč NNO vykonávají další činnost, je snižování dotačních zdrojů na poskytování sociálních služeb, ale také uplatnění bývalých klientů, kteří již prošli pracovní a sociální rehabilitaci v pracovním procesu.
Pyramida financování
Příklad dobré praxe
Dobrým příkladem propojení sociální práce a sociálního podnikání je sociální družstvo Stabilita v Olomouci, které bylo založeno v roce 2012 za účelem podnikání neziskové organizace P-centrum, jež od roku 1993 poskytuje sociální služby osobám se závislostí. Družstvo se snaží pomoci svým klientům sociálních služeb, kterým nabízí pracovní uplatnění. Nejdříve své klienty zaškoluje v bezpečném prostředí kavárny Naše Café s podporou odborného týmu, poté jim umožňuje zaměstnání. V rámci výzvy na podporu sociálního podnikání vytvořili pracovní místa pro provoz kavárny, kde jednotlivci získávají pracovní návyky, praxi a zkušenost s legální prací. Sociální družstvo se řídí principy sociálního podniku, jeho zaměstnanci, kterých je minimálně 40 % z řad osob se znevýhodněním, se podílí na řízení podniku, jsou dále profesně vzděláváni a někteří později odcházejí na otevřený pracovní trh. Vytvořený zisk vrací sociální družstvo zpět do podniku nebo na naplňování veřejně prospěšného cíle. U tohoto sociálního podniku je významné propojení sociální práce a sociálního podnikání včetně zaměření na individuální potřeby jedince se znevýhodněním. Sociální družstvo Stabilita je dobrým příkladem podpořeného podniku, který po ukončení podpory stále funguje, dále se rozvíjí a dává pracovní možnosti dalším lidem (Stabilita, 2016).
Prostupné zaměstnávání
Zde je znázorněn proces, jak se klienti sociálních služeb dostávají přes zaměstnání v sociálním podniku až na otevřený pracovní trh. Každý subjekt je zaměřen na řešení konkrétních problémů, proto je vzájemný vztah pro zlepšení životní situace člověka a zapojení do pracovního procesu nepostradatelný. Zaměstnání není však vždy možné vyžadovat po všech. Trvale zůstane určitá skupina lidí, která pracovat z nějakého důvodu nemůže, a tak se zpětně uplatní v sociálních službách. Sociální podnikání je na pomezí neziskového a podnikatelského sektoru. NNO obvykle potřebují podporu v začátcích i v průběhu svého podnikání, a to zejména v oblasti marketingu, v obchodních dovednostech a finančním řízení. I když mají silné sociální cítění, tak nedostatky ve zmíněných oblastech jim znesnadňují konkurenceschopnost v podnikatelské činnosti.
Použité zdroje:
BORZAGA, C., DEFOURNY, J. 2004. The emergence of social enterprise. London: Routledge.
ČESKÉ SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ, 2015. Sociální podnikání [online]. [28. 9. 2016]. Dostupné z: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/socialni-podnikani/principy-a-definice
ESF, 2015. Podpora sociálního podnikání [online]. [28. 9. 2016]. Dostupné z: https://www.esfcr.cz/vyzva-015-opz
ESF, 2016. Podpora sociálního podnikání [online]. [28. 9. 2016]. Dostupné z: https://www.esfcr.cz/vyzva-067-opz
ISFW. 2014. Global Definition of Social Work [online]. [28. 9. 2016]. Dostupné z: http://ifsw.org/get-involved/global-definition-of-social-work/
STABILITA. 2015. [online] [cit. 2015-11-12] Dostupné z: http://www.stabilita-olomouc.cz/
