Jak sociální pracovníci utvářejí identitu oboru sociální práce v postmoderních podmínkách?

V článku se věnuji závěrům, které vyplynuly z výzkumné části rigorózní práce. Rigorózní práci, resp. její zásadní část, jsem tvořila v období 2014 – 2017. Nejprve se stručně věnuji metodice, kterou jsem v práci použila, a definuji základní teoretická východiska, ze kterých jsem při tvorbě práce vycházela. Stěžejní část textu uvádí závěry, které vyplynuly z výzkumné části rigorózní práce na základě realizovaných nestrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky, tyto výstupy pak krátce shrnuji.  Nakonec nastiňuji možná doporučení a postupy sociálních pracovníků tak, aby laická i odborná veřejnost vnímala sociální práci jako specializovanou činnost a docházelo k uznání specifického přínosu sociální práce pro postmoderní společnost.

V rigorózní práci (2018) jsem se zabývala otázkou, zda a jak se sociální pracovníci podílejí na utváření identity svého oboru a zda způsob jejich utváření oborové identity odpovídá formám, které předkládá teorie institucionalizace oboru sociální práce v moderním kontextu či zda formy a způsoby účasti na utváření identity korespondují s teorií institucionalizace oboru sociální práce v kontextu postmoderním. Předpokládala jsem, že se na utváření identity svého oboru mohou podílet i zcela jinak. Identitu, resp. její místo v procesu institucionalizace oboru sociální práce vnímám jako popis reakce společnosti na problémy, které z perspektivy nikoliv jenom sociálních pracovníků, ale celé společnosti, vedly ke vzniku a ustavení sociální práce.