Úvod
Žijeme ve světě peněz, které jednoznačně vítězí nad ostatními entitami, které nás obklopují a ovlivňují nás více, než si dokážeme představit. Na základě této skutečnosti se schopnost nakládat se svými finančními prostředky stala jednou z nepostradatelných kompetencí člověka v postmoderní době. I současná společnost služeb podléhá otrocky diktátu peněz. Peníze se podílí na redukci tradiční společenské soudržnosti, jejíž udržení je nezbytnou podmínkou funkční pomoci všem, kteří ji potřebují, staré lidi nevyjímaje (Sokol, 2007).
Vyznat se tedy v problematice peněz je nutností a znamená daleko více než jen umět číst a počítat. Pro běžný život se stala nezbytnou finanční gramotnost, která představuje soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen, je schopen odpovědně spravovat osobní nebo rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace (např. schopnost zajistit si příjem, zvažovat důsledky osobních rozhodnutí na současný a budoucí příjem, orientaci na trhu pracovních příležitostí, schopnost rozhodovat o výdajích, apod.), promyšleně a ekonomicky nakládat se svými finančními prostředky (Pavelková, 2017).
Senioři a finance
V dnešním komplikovaném světě, v kterém je pro dospělou populaci složité se orientovat, se nejvíce zaskočenou jeví starší generace občanů – seniorů. Demokracie a nově vzniklý pocit svobody, ve skutečnosti život pod tlakem konzumní společnosti, s sebou přináší naléhavé krize v osobním životě, kdy právě pro tuto věkovou kategorii je obtížné, v důsledku snížení schopností, vlastními silami vše zvládnout. V obecné rovině, podle H. Janečkové (in Matoušek a kol., 2005), bývá starý člověk charakterizován svou příslušností k věkové skupině definované dosažením 60, resp. 65 let. Je spojován se sociálním statutem důchodce; je považován za neaktivního či neproduktivního a předpokládány jsou i zdravotní charakteristiky spojené s involucí – ztrátou funkčních schopností, morbiditou a postupnou ztrátou soběstačnosti, včetně adaptability. Determinanty zdraví a kvality života ve stáří jsou, mimo jiné, určovány společensko-ekonomickou vyspělostí dané společnosti a jejím politicko-ekonomickým systémem (Haškovcová, 2010) a podílí se přímo i nepřímo na životních souvislostech seniorů v české společnosti (vliv sociálně ekonomického kapitálu jedince na základě jeho majetkových poměrů, výše penze / tedy příjmů ve stáří, či chudoba). Právě senioři se často stávají na základě svého finančně slabého sociálně-ekonomického potenciálu sociálně znevýhodněnými skupinami (nízké hmotné zabezpečení ve stáří; vlastním přičiněním či okolnostmi často přítomná finanční nestabilita; neuvážené finanční výdaje) a stávají se i snadným cílem bankovních i nebankovních společností, které využívají jejich neznalosti nakládání s financemi a jsou příčinou zadlužení a finanční nestability. Strategie Evropské hospodářské komise OSN o stárnutí mluví o zabezpečení integrace a participace starších spoluobčanů do společnosti v podobě zlepšování jejich postavení a podpory účasti na trhu práce, ale i jejich celoživotního učení a vzdělávání (Policy Brief 10, 2011).
Jednou z možností naplnění těchto strategií je vzdělávání seniorů v oblasti sociálně ekonomických kompetencí. Jak bylo výše zmíněno, mezi sociálně znevýhodněné skupiny patří v současné době senioři. Z tohoto důvodu je nutné v rámci důsledné prevence chránit právě starší generaci. Smyslem cílených aktivit je zvýšit šance starší populace získat a udržet si socioekonomické kompetence, v tomto případě tedy finanční gramotnost, mimo další sociální dovednosti, která zahrnuje např. peněžní, informační a rozpočtovou gramotnost a další měkké dovednosti (tj. komunikační a prezentační dovednosti, které vedou ke zvýšení uplatnění na trhu práce). Jen finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopný zodpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, spolu se spravováním finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situaci.
Univerzita třetího věku
Seniorské všeobecné neindividuální vzdělávání má v zásadě dvojí podobu, jak uvádí R. Čevela s kolektivem (2012), a to v podobě klasických kurzů, označovaných jako akademie 3. věku či volného času (organizované různými institucemi a agenturami) nebo univerzity 3. věku (organizované vysokými školami). Právě v rámci celoživotního zájmového vzdělávání občanů organizuje FSV UCM v Trnavě pro absolventy středních a vysokých škol zájmové vzdělávání dospělých a seniorů (po dosažení věku 45 let) ve formě U3V. Vzdělávání je určeno lidem, kteří mají zájem si rozšířit a doplnit poznání a osvojit si praktické zručnosti. Studium je organizované ve smyslu zákona č. 131/2002 Z. z. o vysokých školách, o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov v súlade so zákonom č. 568/2009 Z. z. o celoživotnom vzdelávaní o zmene a doplnení niektorých zákonov. Studium je tříleté, šestisemestrální a realizuje se formou soustředění 2x do měsíce. Vzdělávání končí obhajobou závěrečné práce, či závěrečnou zkouškou. Po ukončení studia vydává UCM v Trnavě absolventovi osvědčení o ukončení zájmového studia na U3V s uvedením studijního oboru. Představená nabídka dlouhodobého kurzu probíhá v rámci Akademického roku 2017/2018 pátým rokem. V kurzu Zvýšení kvality života seniorů v roce 2015 proběhla v rámci dalších přednášek (např. Význam komunikace pre seniorov, Kvalita života seniorov, Sociálne poradenstvo pre seniorov) i Finančná gramotnosť pre seniorov, kterou přednášela autorka příspěvku, jejímž smyslem byly cílené aktivity, jak přiblížit, doplnit a posílit sociálně-ekonomické kompetence v hospodaření s financemi u starší populace, včetně prevence zadlužení (foto 1). Vybrána byla témata, která jim pomohou usnadnit v praktickém životě hospodaření s finančními prostředky, či preventivně eliminují útoky spotřebitelského trhu, reklam a nekalých obchodních praktik některých neziskových entit. Obsahem přednášky byla témata:
- Ochrana spotřebitele
Ochrana spotřebitele, metody poskytovatelů úvěrů a poskytování státními a nestátními institucemi, lichváři, triky ve smlouvách a obchodních podmínkách, osobní zodpovědnost, stát a zákon, sdružení obrany spotřebitelů, poradny pro zadlužení lidi.
- Peněžní gramotnost
Peníze (funkce, druhy), domácí a zahraniční měna (mezibankovní úrokové sazby a kurz koruny, kurzovní lístek), způsoby placení (hotovostní platební styk, bezhotovostní platební styk), bankovní a nebankovní sektor, úrok a úroková sazba, typy bankovních účtů, platební karty, spoření, pojištění, investice, úvěry, alternativní způsoby financování.
- Cenová gramotnost
Trh a tržní mechanismus (poptávka, nabídka, faktory ovlivňující nabídku a poptávku, tržní rovnováha, dokonalá a nedokonalá konkurence, monopoly z pohledu konkurence. Cena (atributy ceny, druhy, metody stanovení ceny, odlišné ceny stejných výrobků, cenové praktiky), inflace.
- Rozpočtová gramotnost
Veřejné finance, státní rozpočet, daně a daňový systém, rozpočtová (fiskální) politika, osobní a rodinný rozpočet (příjmy domácnosti, výdaje domácnosti, majetek a závazky domácnosti, rodinný rozpočet, řešení schodku rodinného rozpočtu, finanční plánování ve vztahu k životnímu cyklu rodiny.
S největším zájmem se setkaly otázky věnované Hospodaření v domácnosti (rozpočet jako porovnání příjmů a výdajů, sestavování rozpočtu na určité období, rozvaha nad vydáním peněz za nákup zboží, zpětná kontrola příjmů a výdajů, majetek a závazky domácnosti, nebezpečí nepravidelných jednorázových výdajů) a Ochrana spotřebitele (kupní smlouva, záruka, reklamace, práva a povinnosti vyplývající z kupní smlouvy pro prodávajícího i kupujícího, výměna zakoupeného zboží, vadné zboží, otázky kolem reklamace potravin, ochrana spotřebitele, klamavé obchodní praktiky).
Závěr
Je nutné si uvědomit, že zadlužení a neschopnost splácet dluhy trápí celou současnou společnost. Pohybovat se ve společnosti a finančně se zabezpečit i do budoucna, tedy dosáhnout finanční nezávislosti, je složité bez socioekonomických kompetencí. Prevence finanční zadluženosti a získávání informací v oblasti finanční gramotnosti u starší populace se stává důležitou a spočívá v systematickém vzdělávání samotných seniorů, a to v teoretické i praktické rovině s vlastními modelovými příklady. Jednou z možností se jeví aktivity v rámci celoživotního vzdělávání u starších lidí jako součásti aktivního stárnutí v kurzech U3V, zde představené v problematice finanční gramotnosti. Důležitost vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti si již uvědomuje řada subjektů, počínaje státními a veřejnými organizacemi, přes vysoké školy, až po organizace poskytující sociální služby. Jejich příspěvek je značný, přesto však nepostačuje potřebě a mnoho seniorů se stále dostává do finančních problémů.
Použité zdroje
ČEVELA, R. a kol. 2012. Sociální gerontologie. Praha: Grada.
HAŠKOVCOÁ, H. 2010. Fenomén stáří. Praha: Fakulta humanitních studií UK.
JANEČKOVÁ, H. 2005. Sociální práce se starými lidmi. Praha: Portál, 2005, 163–193. In: Matoušek, O. a kol. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 1. Praha: Portál.
PAVELKOVÁ, J. 2017. Sociálně-ekonomické kompetence v hospodaření s financemi u seniorů. In: Šance a limity seniorov v súčasnej modernej komunikácii (negatíva a pozitíva IKT v živote seniora). Prešov: Prešovská univerzita v Prešove, 120–127.
Policy Brief No. 10: Tapping the Potential of Volunteering [online]. Geneva: UNECE, 2011. 16 p. [26. 12. 2017]. Dostupné z: http://www.unece.org./fileadmin/DAM/pau/_docs/age/2011/Policy-briefs/10-Policy-Brief-Volunteering.pdf
SOKOL, J. 2007. Moc, peníze a právo. Praha: Nakladatelství A. Čeněk.
