2/2018

Domov Korýtko, příspěvková organizace statutárního města Ostrava, poskytuje dvě pobytové sociální služby. Služba Domov pro seniory je určena osobám, které dosáhly věk rozhodný pro přiznání starobního důchodu a potřebují podporu v úkonech péče kolem své osoby, přičemž jejich potřeby není možno saturovat v přirozeném sociálním prostředí. Služba Domov se zvláštním režimem je určena lidem od 60t let, kteří se nedokážou sami o sebe postarat ve svém přirozeném prostředí, protože mají problémy s pamětí (Alzheimerova choroba; poruchy chování v souvislosti s demencí). Podpora komunitního života K uspokojení potřeb seniorů, kteří jsou uživateli služeb Domova, a také za účelem naplnění aktivní úlohy poskytovatele sociálních služeb vůči veřejnosti realizuje Domov KorýtkoZobrazit text

Stárnutí populace je nevyvratitelný a nezastavitelný proces, se kterým se musí vyrovnávat společnosti na celém světě. Každý z nás má asi vlastní představu o tom, jak prožít své stáří. Někdo se těší na čas strávený s vnoučaty, jiný by rád přečetl všechny knihy, které za život nashromáždil a prozatím k jejich přečtení nenašel čas. Mnoho z nás chce také cestovat a každopádně být aktivní. Troufám si tvrdit, že podzim života by většina z nás ráda prožila mezi blízkými a ve známém, domácím prostředí. Ne vždy je ale tato varianta možná. Pro lidi, kteří již nemohou setrvat ve svém domácím prostředí, především z důvodů náročnosti péče o ně, je možné využít podporyZobrazit text

Podle Kaczor, Kaczor (2018) by měl do roku 2100 počet obyvatel v produktivním věku (tj. 15–64 let) v ČR poklesnout ze současných 6,923 mil. osob na 4,248 mil. osob (ČSÚ, 2013), což představuje  v této, pro fungování každé ekonomiky velmi klíčové, věkové kategorii úbyteko bezmála 40 % aktuálního počtu osob. Autoři sledují ve své stati základní trendy demografického vývoje v ČR do roku 2100 a na jejich základě identifikují hlavní oblasti rizik, která z tohoto vývoje mohou pro ČR vyplývat. Pro eliminaci negativních dopadů odsud plynoucích navrhují efektivní pronatalitní opatření, vyšší míru využití práce imigrantů – cizinců a vyšší míru využití práce seniorů (tj. kategorie 65+). Mimo zorné pole těchtoZobrazit text

V průběhu dvacátého století prošla česká společnost výraznými demografickými a sociálními změnami. V tomto období pokračují společenské procesy, které byly nastartovány ve stoletích předchozích. Nástup tzv. moderní doby je úzce spjatý s rozvojem průmyslu a s tím souvisejícím rozrůstáním městské zástavby (procesy industrializace a urbanizace). Průmyslová společnost potřebuje dostatek pracovní síly a s tímto požadavkem souvisí proces migrace obyvatel do měst. Lidé z vesnic se v produktivním věku stále častěji stěhují do měst, ve kterých si zakládají své nové rodiny a domácnosti. Tradiční pojetí vícegenerační rodiny je postupně revidováno a tento model se stává stále méně častým. V tomto období dochází i k částečné sekularizaci společnosti, tento trend graduje především v druhé poloviněZobrazit text

Úvod Žijeme ve světě peněz, které jednoznačně vítězí nad ostatními entitami, které nás obklopují a ovlivňují nás více, než si dokážeme představit. Na základě této skutečnosti se schopnost nakládat se svými finančními prostředky stala jednou z nepostradatelných kompetencí člověka v postmoderní době. I současná společnost služeb podléhá otrocky diktátu peněz. Peníze se podílí na redukci tradiční společenské soudržnosti, jejíž udržení je nezbytnou podmínkou funkční pomoci všem, kteří ji potřebují, staré lidi nevyjímaje (Sokol, 2007). Vyznat se tedy v problematice peněz je nutností a znamená daleko více než jen umět číst a počítat. Pro běžný život se stala nezbytnou finanční gramotnost, která představuje soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojůZobrazit text

Jedním z důležitých současných úkolů sociální práce je podpora rodin nebo jednotlivců, kteří se starají o blízkou osobu trpící demencí. Demence je závažné organické duševní onemocnění, které se projevuje úbytkem kognitivních funkcí, poruchami emotivity a poruchami chování. Příznaky demence způsobují postupnou ztrátu soběstačnosti nemocného. Podle příčiny poškození mozku se rozlišuje více typů demencí. Ve více než polovině případů onemocnění je příčinou degenerativní onemocnění mozku, tzv. Alzheimerova demence, ostatní demence jsou důsledkem jiných onemocnění, jako jsou např. opakované cévní mozkové příhody, nádory apod. Alzheimerova demence je nevyléčitelná nemoc, s průměrnou délkou trvání 7–8 let. Nemoc nelze vyléčit, je však přínosné ji léčit, protože farmakologická léčba zpomaluje průběh aZobrazit text

Jako výzkumnice věnující se dlouhodobě sociálně gerontologickým otázkám přednáším různým skupinám studujících i odborníků z různých oborů na témata spojená s otázkou stáří. Abych trochu poznala své posluchače, obvykle zahajuji výklad výzvou: „Pojďme si udělat takový brainstorming, co už o stáří a seniorech víme?“ V 99,5 % na tuto otázku dostanu „nesvatou“ trojici odpovědí: nemoc a závislost, chudoba, osamění. S menší frekvencí, ale podobně železnou pravidelností se objevuje ještě pojem „šediny“ a „65+“, pouze v těch nejosvícenějších skupinách někdo zmíní obvyklý cíl mého vyprávění: „heterogenita“. Dosud jsem nevysledovala žádnou variabilitu v těchto odpovědích s ohledem na odbornou senioritu, věkové složení ani národnost příslušníků té které studijní skupiny. Zdá se, že takto překvapeniZobrazit text

Významnou platformou medzinárodného diskurzu k otázkam starnutia cyklicky vyúsťujúcou do prijímania zodpovedajúcich opatrení a záväzkov spoločností, regiónov a komunít k využívaniu potenciálu ľudí každého veku, sa v roku 2002 stal  Madridský medzinárodný akčný plán pre starnutie (The Madrid International Plan of Action on Ageing; MIPAA) a z neho vyplývajúca Regionálna implementačná stratégia (The Regional Implementation Strategy; RIS). Po ministerských konferenciách k vyhodnocovaniu MIPAA a RIS v Leóne (2007) a Viedni (2012) sa v rámci ďalšieho päťročného cyklu uskutočnila v dňoch 20.–22. septembra 2017 v portugalskom Lisabone štvrtá ministerská konferencia pod názvom Udržateľná spoločnosť pre ľudí každého veku: realizovanie potenciálu dlhšieho žitia (2017 UNECE Ministerial Conference on Ageing „A Sustaiable Society for All Ages: Realising the potential of livingZobrazit text

Úvod Na zmeny v demografických ukazovateľoch, na ktorých vplyv má najmä rast počtu obyvateľov a zvyšujúci sa priemerný vek obyvateľstva súvisiaci so starnutím populácie, v ostatných rokoch reaguje aj sociálno-politický priestor medzinárodných štruktúr. Vyvoláva to potrebu hľadať riešenia a aplikovať ich na problémy, ktoré tento demografický trend prináša vo väzbe na sociálno-politické opatrenia, účelom ktorých je zabezpečiť nástroje pre otázky staroby, starnutia a kvality života tejto cieľovej skupiny v podobe aktivít zameraných na ich sociálne, ekonomické a kultúrne špecifiká. Cieľom predkladanej sociálno-politickej analýzy je preto identifikácia zvolenej problematiky – konceptu aktívneho starnutia v kľúčových dokumentoch Európskej únie a Slovenskej republiky. Problematika v podobe nových výziev Populačné starnutie tak predstavuje pre Slovensko jednu z najväčších výziev 21.Zobrazit text