Oběti trestných činů jsou skupinou, které se ještě nedávno nedostávalo přílišné pozornosti. Zatímco neziskové organizace, poskytující služby osobám se zdravotním postižením, seniorům nebo rodinám s dětmi, nabízí mnoho služeb (často i duplicitních nebo takových, které již dávno překonaly hranici pomoci z obtížné životní situace), o obdobném komfortu si oběti trestných činů mohly nechat jen zdát. V ČR je obětem poskytována pomoc prostřednictvím několika druhů služeb. Některé jsou již zavedené a vcelku dobře ukotvené v praxi, jiné přináší inovativní prostupy.
Individuální či skupinová práce
Služby obětem trestných činů zajišťuje stát prostřednictvím své organizační složky Probační a mediační služby (dále jen PMS). V oblasti nevládní neziskové působí na trhu se sociálními a dalšími službami jedna dominantní organizace a v jednotlivých koutech naší republiky případně i menší poskytovatelé služeb této cílové skupině. Pomineme-li intervenční centra, která jsou cílena pouze na specifickou oblast obětí, lze konstatovat, že zatímco některé oblasti republiky jsou službami dobře zasíťované, jinde najdeme jen jediného poskytovatele – PMS. Některé služby, které mají celorepublikovou působnost, jsou schopny za klientem dojet i do míst, kde nemají kamennou pobočku. Těžko bychom však očekávali, že sociální pracovníci, psychologové či právníci pojedou 100 kilometrů za obětí vykradení bytu vloupáním. I když ani tato možnost se nedá vyloučit, lze dovodit, že k jejímu uskutečnění by bylo potřeba mnohem silnější finanční zajištění, než jaké je v dnešní situaci reálné.
Na první pohled se zmíněné vykradení bytu může zdát naprostou banalitou. Každodenně se však v praxi potvrzuje, že i trestná činnost, která se může zdát bagatelní, může mít dalekosáhlé důsledky na život oběti. Může znamenat ztrátu jakýchkoli jistot a pocitu bezpečí, nastolení všudypřítomné úzkosti a dezorientace. V konečném důsledku může trestný čin znamenat nastartování závažných změn v životě oběti v oblasti psychické, sociální i ekonomické. Organizace, které se dlouhodobě zabývají pomoci obětem trestných činů z humánního hlediska (zejména sociální a psychologické služby), jsou si spojitosti různých faktorů s dopady trestného činu vědomy. V ostatních oborech snad přináší nastartování pozitivních změn zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, který nabyl plné účinnosti v srpnu loňského roku. Tento zákon ostatně říká: „každou osobu, která se cítí být obětí spáchaného trestného činu, je třeba považovat za oběť, nevyjde-li najevo opak nebo nejde-li zcela zjevně o zneužití postavení oběti podle tohoto zákona. Na postavení oběti nemá vliv, pokud nebyl pachatel zjištěn nebo odsouzen.“ (zákon č. 45/2013 Sb.). Nejen tuto část zákona reflektuje PMS. Již v době příprav citovaného právního předpisu připravila a začala realizovat projekty zaměřené na pomoc obětem trestných činů.
Praxe ukazuje, že je potřeba systematicky rozvíjet síť služeb
PMS pracuje s oběťmi trestných činů již od svého vzniku v roce 2001, a to ve všech fázích trestního řízení. Poskytuje obětem psychosociální podporu, řeší majetkovou i nemajetkovou újmu, provádí mediace mezi pachatelem a obětí trestného činu, motivuje pachatele trestného činu k řešení následků, které svým jednáním způsobil. Praxe ukazuje, že je potřeba systematicky rozvíjet síť služeb a nabízet inovativní programy práce s obětí. V současné době PMS například podporuje změny zaváděním inovativních přístupů a posilováním mezioborové spolupráce v rámci projektů „Proč zrovna já?“, „Křehká šance“ či „Na správnou cestu!“.
Dle dikce zákona o obětech trestných činů jsou poskytovatelé služeb této cílové skupině zapsáni v registru poskytovatelů služeb obětem, který je veden Ministerstvem spravedlnosti ČR. Vedle poskytovatelů psychologického a sociální poradenství, restorativních programů, právních informací a právní pomoci v registru najdeme také všechna střediska PMS. Služby tohoto subjektu jsou tedy velmi dobře přístupné všem obětem trestných činů v ČR. Probační úředníci s magisterským vzděláním poskytují právní informace obětem celkem na 78 pracovištích. Nad rámec těchto služeb jsou ve vybraných 30 městech zaváděny inovativní přístupy také projektovou činností.
V rámci projektu „Proč zrovna já?“ je obětem poskytován komplexní poradenský program. Vedle právního a psychosociálního poradenství jsou klientům k dispozici také doprovody k úkonům trestního řízení a k podání vysvětlení. Poradenský systém rozšiřuje a výrazně obohacuje o složku občanskoprávního poradenství, krizové intervence a psychoterapie také spolupráce s neziskovým sektorem. Cílem projektu je nastartovat dlouhodobé změny, rozšířit spektrum služeb pro oběti a ukotvit je v praxi.
Pomoc obětem trestných činů jako součást komunitní práce
Vedle již zmíněných služeb, které v našem prostředí mají alespoň nějakou tradici, mohou být v rámci práce s klientem realizovány restorativní skupinové konference (dále jen RSK). Tento koncept již přesahuje hranice klasické sociální práce či právního poradenství tak, jak je v naší zemi známe. Cílem RSK je pomoci narovnat či obnovit narušené sociální vztahy i pocit bezpečí oběti trestného činu, přinést pachateli možnost uvědomit si dopady svého jednání a přivést ho k odpovědnosti. Restorativní (obnovující) přístup, který v této projektové aktivitě dominuje, zapojuje do řešení případu nejen oběť a pachatele trestného činu, ale také další relevantní aktéry, kteří mohou nabídnout svůj pohled na věc a podílet se na formulaci řešení následků trestného činu.
V rámci RSK se tak na neutrální půdě setkávají obě strany sporu, jejich blízcí a případně i další členové komunity. Výsledkem RSK je pak nejen náhled zúčastněných stran na trestný čin a jeho důsledky, ale také řešení vzniklé situace či způsobu náhrady škody. Před samotnou realizací této metody je však potřeba zvážit několik faktorů – ne pro všechny případy je RSK vhodná. Elementárním předpokladem protokooperace je souhlas všech stran – pachatel tedy přiznává vlastní zavinění trestného činu a chce věc aktivně řešit, stejně jako se chtějí s dopadem trestného činu vyrovnat oběť trestného činu a komunita, kterou v závislosti na okolnostech případu můžeme vymezit místně či existencí sociálních vazeb.
Podpora funkčního systému pomoci obětem trestných činů
PMS však považuje za žádoucí podporovat a kvalitativně prohlubovat systém pomoci obětem, ve kterém se bude na poskytování služeb podílet také soukromoprávní neziskový sektor. Proto dlouhodobě usiluje o vytvoření skutečně propracovaného a funkčního systému pomoci obětem trestných činů a kromě konkrétních služeb jednotlivcům, vyvíjí aktivity směřující k větší provázanosti a komplexnosti pomoci pro oběti trestných činů. Minimálně čtyřikrát ročně se tak v jednotlivých městech v rámci projektu „Proč zrovna já?“ schází zástupci justičních, veřejnoprávních i neziskových institucí s cílem prohloubení a koordinace služeb pro oběti trestných činů. Tyto multidisciplinární týmy pro oběti trestných činů vytvářejí prostor pro sdílení informací a zkušeností dobré praxe, umožňují identifikovat problematická místa v situaci obětí a síti služeb pro ně a v neposlední řadě působí na větší provázanost jednotlivých složek systému a posilování pozitivních vztahů. V praxi se jednoznačně ukazuje, že tyto týmy pro oběti mají výrazný vliv na odbourávání stereotypů o jednotlivých institucích, vedou k lepšímu poznání potřeb obětí, a umožňují tak na tyto potřeby přiléhavěji reagovat.
A jedna pozitivní zpráva nakonec: veškeré služby PMS jsou pro klienty samozřejmě zdarma. Projekt „Proč zrovna já?“ je spolufinancován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu. Oběť trestného činu tak získává potřebnou podporu pro to, aby se s dopady nepříjemného zážitku vyrovnala. Program pomoci a podpory v projektu „Proč zrovna já?“ je bez nadsázky komplexním a v našich podmínkách jedinečným.
