Sociální pracovník v azylovém domě/v azylovém domě pro matky s dětmi

Smysl existence pracovní pozice

Řešení klientovy životní situace (poskytnutí bydlení, stravování, hygieny, praní, pomoc při uplatňování práv). Služba se poskytuje zpravidla na jeden rok. Podpora při výkonu rodičovské role.

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

(Osobou bez přístřeší je v široké definici každý, kdo žije v nejistých podmínkách.) Uživateli služby jsou dospělí lidé, případně i s dětmi, kteří nemají možnost přiměřeně bydlet. Někdy bydlí, ale v přeplněném bytě. Někdy bydlí v prostoru, k němuž nemají žádná práva.

Tito lidé mají někdy také dluhy (mj. na nájemném). Mívají i nízké příjmy. Mívají problémy ve vztazích s blízkými lidmi, případně jsou v rozvodové nebo po-rozvodové situaci. Někdy jsou obětmi domácího násilí. Někteří přišli v nedávné době o zaměstnání. Někdy jsou těsně po výkonu trestu odnětí svobody, po výstupu z terapeutické komunity, po ústavní léčbě, po pobytu v domě na půl cesty nebo v jiném azylovém domě. U klientů je riziko recidivy závislosti na návykových látkách i recidivy duševní nemoci, pokud takové problémy měli v minulosti.

Klientky matky s dětmi mají někdy za sebou traumata z dětství a aktuálně jim chybí dostatečná podpora širší rodiny.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

  • Zákon 108/2006 o sociálních službách a vyhláška 505 k tomuto zákonu.
  • Občanský zákoník, Zákon 89/2012 (rozvod, bydlení).
  • Zákoník práce (Z 262/2006).
  • Trestní zákoník (Z 40/2009).
  • Zákon o sociálně právní ochraně dětí (Z 359/1999).
  • Zákon o státní sociální podpoře (Z 117/1995).
  • Zákon o pomoci v hmotné nouzi (Z Z 111/2006).
  • Zákon o existenčním a životním minimu (Z 110/2006).
  • Školský zákon (Z 82/2015).

Organizační rámce

Služba je zřízena církevní právnickou osobou, případně jako nezisková organizace nebo je zřízena krajem, případně obcemi. Naprostá většina služeb je nestátních. (Domů je v ČR aktuálně 218, kapacitu mají 7 000 lůžek.)

Způsob definování cílů pro pracovníka

Plnění individuálního plánu.

Popis jednotlivých pracovních činností

Komunikace se zájemci o službu. Vedení evidence žadatelů. Hodnocení potřeb a situace klienta. Vypracování plánu podpory, rodičovských plánů. Dlouhodobě provádění procesem řešení životní situace v roli klíčového pracovníka. Pomoc při řešení rodinných problémů, pomoc při určování otcovství, pomoc při získávání výživného na děti, pomoc při hledání práce a uzavírání pracovní smlouvy, pomoc při řešení dluhů a finanční stabilizace, pomoc při vyřizování sociálních dávek, pomoc při zvládání poruch duševního zdraví a závislostí na návykových látkách, pomoc při hledání bydlení, pomoc při uzavírání nájemní smlouvy. Pomoc má někdy formu doprovázení na úřady, do ordinací odborníků apod. Podpora v péči o domácnost a v péči o děti. Zajišťování žurnální služby v domově. Zajišťování provozních schůzek s uživateli („komunit“). Vybírání poplatků za službu. Spolupráce se zainteresovanými subjekty. Účast na případových konferencích. Účast při komunitním plánování. Přerozdělování materiální a potravinové pomoci. Podíl na realizaci skupinových programů pro klienty azylového domu. Podíl na akcích pro veřejnost, např. na de-stigmatizačních kampaních. Vedení stážujících studentů.

Okruh spolupracujících subjektů

  • Úřad práce.
  • Městský úřad (OSPOD, sociální kurátor).
  • Úřad práce.
  • Pedagogicko-psychologická poradna.
  • Manželská poradna.
  • Služby pro oběti domácího násilí.
  • Policie, soudy, PMS.
  • Zdravotnická zařízení pro děti a dospělé.
  • Školy.
  • Nadace poskytující příspěvky klientům.
  • Dětské domovy.
  • Ordinace psychologů a psychiatrů pro dospělé i pro děti.
  • Exekutoři.
  • Lektoři programů pro klienty.
  • Jiné sociální služby.

Typy výsledků

Formalizované: Individuální plány péče.
Faktické: Viz níže.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: VOŠ, Bc. nebo Mgr. vzdělání v soc. práci.
Potřebné znalosti: Legislativa viz výše. Systém sociálních dávek. Místní trh práce. Minimum z vývojové psychologie. Psychiatrické minimum. Minimum z rodinné psychologie. Vedení rodinného rozpočtu. Postupy mapování dluhů, postupy vedoucí k sanování dluhů. Nároky na dávky a důchody. Síť dostupných návazných služeb.
Potřebné specifické dovednosti: Komunikace s lidmi s duševními nemocemi, poruchami osobnosti, závislostmi na návykových látkách. Poskytování pracovního, dluhového, bytového poradenství. Poskytování poradenství ve věcech rodinných vztahů, výchovy dětí a vedení domácnosti.
Měkké dovednosti: Schopnost učit se. Asertivita. Schopnost sebereflexe. Týmová spolupráce. Psychohygiena.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Partnerský přístup ke klientům. Respekt ke klientům a zdrženlivost v situacích kdy hrozí, že pracovník bude uplatňovat své hodnotové schéma. Po klienty bývá aktuální soubor základních potřeb souvisících s přežitím. Je vhodné zvláště v začátečních fázích práce s klientem neřešit, co zavinil klient a co někdo jiný.
Využívané teorie, přístupy a metody: Sociálně ekologický přístup. Hodnocení situace dítěte a rodiny. Teorie vývoje dětí. Teorie fungování rodiny (včetně transgeneračního předávání vzorců chování). Teorie příčin a forem domácího násilí. Teorie traumatu. Participativní přístup k náplni služby.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Počet klientů v přímé péči za jednotku času. Počet podepsaných nájemních smluv za jednotku času. Počet uzavřených pracovních smluv za j.č. Počet matek, které mají po určité době stále v péči své děti. Počet zpráv a žádostí odeslaných spolupracujícím subjektům. Počet stížností.
Kvalitativní kritéria: Klient žije samostatně a nepotřebuje další službu. Klientova situace se významně zlepšila v některých sférách jeho života (zejm. finance včetně dluhů, práce, bydlení, vztahy k blízkým lidem). Klient se vymanil se závislosti na partnerovi, který ho týral. Klient dokáže přiměřeně zjistit potřeby svých dětí. Klient pobírá dávky, na které má nárok, resp. důchod. Klient má přiměřenou zdravotní péči. Děti klientek se zlepšily v prospěchu ve škole.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Pracovník směřuje k příliš ambiciózním cílům a nerespektuje možnosti klienta. Klienti se vrací opakovaně a jejich situace se nelepší. Pasivita klientů. Do služby někdy přichází ze stejné rodiny další generace s podobnými problémy, jaké měla generace předchozí. Vysoká administrativní zátěž. Nejisté financování NNO. Práce s „nepopulární“ cílovou skupinou spojená s nízkou společenskou prestiží takové práce.
Kritické a velmi náročné situace: Práce s případy, kdy je klient obětí domácího násilí, nebezpečného pronásledování apod. Práce s klienty s duševní poruchou, se závislostí na návykových látkách. Ukončování služby z důvodů porušení pravidel v azylovém domě (zejména, když dospělý vychovává děti). Doprovázení klientky, které se rozhoduje, zda přerušit nebo nepřerušovat těhotenství. Doprovázení klientky, která se rozhoduje, zda si ponechat dítě v péči nebo souhlasit s jeho předáním do péče jiné osoby/subjektu. Oznámení OSPODu o tom, že matka nezvládá péči, odebírání dětí z péče matek.

Zdroje:

Jurtíková, H. (2013): Azylový dům jako nástroj intervence u obětí domácího násilí. Diplomová práce. Brno: Pedagogická fakulta MU, Katedra speciální pedagogiky.

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.