Sociální pracovník/zdravotně-sociální pracovník v psychiatrické nemocnici

Smysl existence pracovní pozice

Podpora pacienta v době hospitalizace a po odchodu z lůžkového zařízení.

Sociální situace cílové skupiny a její hlavní potřeby

Dospělí trpící vážnými psychickými nemocemi (nejčastěji schizofrenie, bipolární porucha). U těchto lidí jsou podpůrné sociální sítě malé a křehké. Psychická nemoc zvyšuje pravděpodobnost rozvodu, resp. rozchodu s dospělým partnerem. Psychická nemoc představuje i riziko pro výkon rodičovské role dospělého. Psychická nemoc představuje hendikep při pokusu vstoupit na pracovní trh, resp. vrátit se na dříve zastávanou pracovní pozici.

Systémový kontext (legislativa, standardy)

  • Zákon 96/2004 o nelékařských zdravotnických profesích.
  • Zákon o zdravotních službách (Z 372/2011).
  • Zákon o sociálních službách (Z 108/2006).
  • Vyhláška 59/2011 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
  • Občanský zákoník (Z 89/2012).
  • Zákon o životním a existenčním minimu (Z 110/2006).
  • Zákon o pomoci v hmotné nouzi (Z 111/2006).
  • Vnitřní předpisy psychiatrické nemocnice.

Organizační rámce

Psychiatrická nemocnice je zdravotnické zařízení, odborný léčebný ústav určený pro diagnostiku, léčbu a posouzení duševních chorob a léčbu alkoholových a drogových závislostí. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Je příspěvkovou organizací, náklady na provoz jsou převážně hrazeny ze zdravotního pojištění pacientů. Pracovník je zařazen na některé oddělení nemocnice.

Způsob definování cílů pro pracovníky

Řešení sociální a ekonomické situace pacienta po dobu hospitalizace a připravení vhodných podmínek (v blízkých vztazích, v práci, ve finanční a bytové situaci) na dobu po opuštění lůžkové péče.

Popis jednotlivých pracovních činností

Hodnocení pacientovy situace a jeho potřeb. Zpracování plánu psychosociální intervence. Poskytování poradenství pacientovi i jeho rodině. Konzultace s rodinou při umístění pacienta do sociálního zařízení, do jiné následné péče o pacienta po propuštění, ve věcech finančního zajištění pacienta, poradenství v rámci opatrovnického řízení, či posouzení svéprávnosti pacienta, poskytování pomoci rodině při jednání s institucemi, sepsání plné moci, poradenství rodinným příslušníkům týkající se pracovní neschopnost pacienta, zajištění potřebných dokladů a výjimečně také úpravy vztahů v rodině. Vedení sociální karty v dekurzu pacienta. Účast na vizitách a léčebných programech. Mobilizace podpůrných vztahů pacienta (přirozené sítě podpory, dobrovolníci). Spolupráce při formulaci návrhů pro soud týkajících se omezení svéprávnosti. Podpora při vyřizování dokladů, při řešení dluhů, při řešení problémů s bydlením. Podpora při podávání žádosti o dávky. Vyjednávání následné péče. Řešení záležitostí souvisících s úmrtím pacienta a pozůstalostí. Komunikace s jinými organizacemi. Komunikace s opatrovníky pacienta.

Okruh spolupracujících subjektů

  • Jiní zdravotničtí pracovníci (lékaři, psychologové, zdravotní sestry).
  • Policie, cizinecká policie, městská policie.
  • OSPOD (u pacientů, kteří mají děti).
  • Soudy, PMS.
  • ÚP.
  • OSSZ.
  • NNO.
  • Městské úřady, obecní úřady.
  • Věřitelé, exekutoři, majitelé bytů a domů.

Typy výsledků

Formalizované: Vedení sociální karty pacienta. Zpracování souhrnu formou tzv. sociální epikrizy v pravidelných intervalech.
Faktické: Vyřešení pacientových problémů. Odchod pacienta z péče do prostředí, v němž jsou jeho hlavní potřeby naplněny.

Předpoklady k výkonu profese

Nutná formální kvalifikace: Pro sociálního pracovníka – studijní program v sociální práci VOŠ nebo VŠ (tento pracovník nemá přístup ke zdravotnické dokumentaci.) Pro zdravotně sociálního pracovníka – Bc. program v oboru zdravotně-sociální péče.
Potřebné znalosti: Psychiatrické minimum (znalost nemocí, léčebných postupů). Znalost příslušné legislativy. Znalost sítě služeb. Znalost fungování spolupracujících organizací, jejich možností.
Potřebné specifické dovednosti: Navázat, rozvíjet a ukončit pracovní společenství s pacientem. Vedení rozhovoru s psychiatrickým pacientem. Práce s rodinou pacienta. Práce se skupinou pacientů. Práce v týmu zdravotnického zařízení, kde je konečná odpovědnost na lékaři. Doprovázení pacienta k jednáním a poskytování asistence pacientovi při těchto jednáních.
Měkké dovednosti: Komunikace. Týmová spolupráce.
Žádoucí postoje, hodnotová orientace: Orientace na potřeby pacienta a zdroje jeho podpory. Nestigmatizující postoj.
Využívané teorie, přístupy a metody: Teorie komunikace. Úkolově orientovaný přístup. Teorie poradenství. Psychoterapeutické teorie.

Kritéria úspěchu v profesi

Kvantitativní kritéria: Počet souběžně vedených případů (doporučená horní hranice – na akutních odděleních max. 50, na odděleních následné péče max. 70).
Kvalitativní kritéria: Naplnění plánu intervence. Vyřešení pacientových problémů.

Faktory ztěžující výkon práce

Zdroje stresu/vyhoření: Administrativní zátěž. Nejasně koncipované požadavky na další vzdělávání. Nedostatečná podpora profesních organizací (Česka asociace sester, Společnost sociálních pracovníků). Nejasnosti v resortní příslušnosti (MZd, MPSV). Spolupráce s místními úřady, které někdy mají tendenci úkolovat SP povinnostmi, které SP nepřísluší.
Kritické a velmi náročné situace: Práce s umírajícími pacienty a jejich rodinami. Práce s pacienty v akutním stavu, někdy je nutné nejdříve pacienta stabilizovat a pak začít intenzivnější práci. Nespolupracující rodiny.

Zdroje:

Botková, A. (2016): Spolupráce zdravotně-sociálního pracovníka psychiatrické nemocnice s rodinou pacienta. Bakalářská práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati.