Klíčovým tématem tohoto textu je zapojování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby poradních a pracovních orgánů veřejné správy. Zapojování vnímáme jako klíčové především v kontextu rozhodování a tvorbě dokumentů, jež vznikají a mají na ně dopad. Kromě samotné aktivizace a zplnomocňování marginalizovaných skupin obyvatel do tvorby veřejných politik doporučujeme sociálním pracovníkům podporovat v rámci advokační činnosti také jejich zapojování u institucí, jejichž činnost s řešenými tématy významně souvisí (zejm. příslušná ministerstva a orgány veřejné správy). Cílem textu je osvětlit, proč je výhodné zohlednit hlas marginalizovaných skupin a tvořit pro ně veřejné politiky participativně.
Marginalizaci vnímáme jako: „proces sociálního vyloučení, v rámci něhož je určitá skupina obyvatel vytlačena nebo vytlačována „na okraj společnosti“, a může se proto jen limitovaně podílet na kulturním, ekonomickém a politickém životě na rozdíl od většinové společnosti. Důvody tohoto vyloučení přitom mohou být různé, může se jednat o etnický původ, věk, sexuální orientaci, náboženské vyznání nebo např. situaci ztráty domova a z ní plynoucího bezdomovectví.“ (Chand et al., 2017 in Špiláčková et al., 2021, s. 98). Lidé ohrožení sociálním vyloučením čelí bariérám při zapojení do tvorby veřejných politik včetně neúčasti v základních demokratických institucích (např. volby, hlasování apod.). Občanské vyloučení je spoluutvářeno vyloučením určité skupiny obyvatel z rozhodovacích procesů, které je ovlivňují. Procesy sociálního začleňování jsou potom otázkou nejen sociální, ale i občansko-politickou (Dahl, 2015).
V každodenní praxi se setkáváme s nedostatečným zastoupením některých skupin obyvatel vytlačovaných na okraj společnosti nebo znevýhodněných z důvodu etnicity, zdravotního stavu, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení při tvorbě veřejných politik. Nemají hlas ve společnosti, veřejné politiky se jim věnují až v době, kdy vznikne nějaký problém, což může vést k jejich další stigmatizaci. Při tvorbě veřejných politik o nich často rozhodují expertní skupiny, lékaři, politici nebo úředníci. Mocní jsou ti, kdo definují, co je „pravdivé“. Získání nové znalosti (o problému sociálního vyloučení) může pomoci ke zmocňování lidí, jenže znalosti znevýhodněných lidí se často chápou jako méněcenné, všechny poznatky tedy nemají stejnou váhu. Dle Černé (2017) jsou znalosti lidí žijících v sociálním vyloučení akceptovány jako hodnotné pouze tehdy, když je možné je ověřit ještě z dalších zdrojů a jinými způsoby.
Veřejná politika se tvoří zejména na národní úrovni, kde ministerstva a poradní orgány přijímají množství opatření a politik, které mají přímý dopad na marginalizované skupiny obyvatel. Když bude zohledněn hlas a zapojování znevýhodněných skupin ve státní správě, pak budou politiky a opatření, které se jich bezprostředně týkají, efektivnější, adresnější, detailněji naplánované. Dalším efektem je, že znevýhodněné skupiny mohou být vyslyšeny a je posilován pocit sounáležitosti a spoluodpovědnosti za občanskou společnost. Mohou tak opustit svou obvyklou „klientskou“ roli a stát se plnohodnotnými občany ČR.
Proč tvořit a realizovat politiku participativně?
(dle Gallové Kriglerové, 2020, s. 13) Prostřednictvím participace je možné hlouběji a adekvátněji porozumět situaci s využitím znalostí znevýhodněných skupin obyvatel, kterých se plánovaná opatření bezprostředně týkají, a jejich různých pohledů na věc. To pak znamená:
- kvalifikovanější rozhodnutí – veřejná správa má k dispozici širší spektrum informací, znevýhodněné skupiny obyvatel jsou „odborníky“ na problémy, které se jich bezprostředně týkají;
- vyšší ochotu veřejnosti včetně znevýhodněných skupin akceptovat rozhodnutí a opatření – lidé jsou si vědomi, že byli vyslechnuti, že bylo vybráno dobré řešení, uděláno dobré rozhodnutí a oni k tomu přispěli;
- kvalitnější implementaci plánů a projektů – při zapojení veřejnosti se někdy mohou zcela změnit původní záměry, mohou se dokonce najít levnější řešení, nebo řešení výhodnější pro všechny;
- prevenci krizových situací a konfliktů – navázání dialogu mezi jednotlivými zájmovými skupinami a ostatní veřejností, ale i mezi veřejnou správou a občanskou společností;
- zapojení aktéři se vzájemně učí – setkají se a komunikují spolu, vyjasňují si svá stanoviska;
- posiluje se postavení znevýhodněných skupin v rámci občanské společnosti (rozvoj aktivního občanství) a pocit vzájemné sounáležitosti mezi znevýhodněnými skupinami obyvatel a ostatní veřejnosti.
V dosavadní praxi sociální práce reflektujeme, že převažuje přístup, kdy poskytovatelé, radnice a další aktéři řeší situaci utlačovaných obyvatel bez nich. Sociální vyloučení může vést ke zvýšení napětí a stavění fyzických či mentálních zdí a rozdělení na kategorie „my“ a „oni“. Je třeba hledat způsoby, jak je do řešení jejich vlastní životní situace zapojit jako aktivní hráče, kteří mohou získat kontrolu nad svými životy a stát se odpovědnými za to, v jakém prostředí a jak žijí. Pro některé z nich může být poměrně náročné zorientovat se
v kompetencích veřejných institucí, proto je nutný proaktivní přístup a aktivní snaha o jejich zapojení do fungování veřejných institucí.
Z naší zkušenosti doporučujeme, aby byly setkání facilitována externím expertem nebo člověkem zkušeným, který hájí zájmy marginalizovaných skupin. Na příslušnosti takového člověka k zastupované marginalizované skupině nemusí nutně záležet, avšak musí znát dobře potřeby dané skupiny a měl by mít výborné komunikační schopnosti.
Naše doporučení
Delegování zástupců marginalizovaných skupin do jednání s veřejnou správou a ostatní veřejností by měla předcházet důkladná příprava a demokratické zapojení různých zájmových (pod)skupin mezi marginalizovanými obyvateli. Jejich zástupci by měli skutečně reprezentovat společné zájmy skupin, jejichž jsou součástí. K tomu je vhodné využít participativních metod.
V následující tabulce č. 1 uvádíme příklady marginalizovaných skupin, kterým mohou sociální pracovníci asistovat při zapojování do tvorby veřejných politik. Dále jsou u jednotlivých skupin uvedena specifika při jejich zapojování do tvorby veřejných politik a příklady participativních platforem a organizací, které již na úrovni státní správy při jejich zapojování fungují.
Tabulka 1: Kdo jsou znevýhodněné nebo zranitelné skupiny a jaké mají potřeby ve vztahu k participaci na úrovni státní správy?
| Cílová skupina | Specifika jejich zapojování | Příklady participativních platforem a organizací |
| Lidé se zdravotním postižením | Vytváření a úprava podmínek (bezbariérový přístup, úprava dokumentů, prostorové a jiné podmínky). | Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením Pacientské rady ministra zdravotnictví, Pacientský hub |
| Lidé ovlivnění přetrvávající stigmatizací | (Sebe)stigmatizace kvůli různému zdravotnímu handicapu, prodělanému onemocnění, sociálnímu statusu atd.Ze začátku mohou vyžadovat více času na získání důvěry, osmělení a „vtažení“ do společné práce. | Zapojení osob se zkušeností s duševním onemocněním do Reformy péče o duševní zdraví (např. Dialogos, Nevypusť duši, Sdružení pečujících o duševně nemocné ČR atd.). |
| Senioři | Překážky: komplikovanost pojmů, složitost politických procesů, používání složitých technologických nástrojů, nevhodný čas setkávání apod. Kontinuální, nepřetržitá a flexibilní komunikace. | Výbor pro práva starších lidí Rady vlády pro lidská práva |
| Děti a mladí lidé | Volit efektivní metody zapojení a přizpůsobit prostory, podmínky a formy zapojení.Do procesu zapojit dospělé lidi, kterým mladí důvěřují. | Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží, Výbor pro práva dítěte Rady vlády pro lidské práva |
| Romové | Sami by se měli stát aktéry politik, protože nejlépe znají svoji situaci.Jejich zapojení je klíčovým nástrojem jejich emancipace a zmocňováni (empowerment). | Rada vlády pro záležitosti romské menšiny |
| Národnostní menšiny a cizí státní příslušníci | Zapojení jim umožňuje stát se součástí společnosti, lépe poznat fungování státní správy a státní správě poznávat jejich potřeby.Náročnost orientování se v kompetencích veřejných institucí, nutnost proaktivního přístupu veřejné správy. | Rada vlády pro národnostní menšiny, Výbor pro práva cizinců Rady vlády pro lidská práva |
| LGBT+ | V právních normách a institucích odstraňovat menšinové stresory, posilovat strategie zvládání stresu a potřebných zdrojů.Ve vzdělávání sociálních pracovníků umožnit teoretickou přípravu, kontakt s LGBT+ komunitou, využít podpůrné mediální prostředky. | Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu z.s. (PROUD), Výbor pro sexuální menšiny Rady vlády pro lidská práva |
| Lidé v bytové nouzi | Formální prostředí, špatné zkušeností s úřady, nedůvěra ve změnu, složitý jazyk při jednáních.Stigma souvisí se vzhledem, psychickým stavem či jejich životní situací. | Platforma pro sociální bydlení |
| Lidé ohrožení chudobou a sociálním vyloučením, resp. s kombinací více znevýhodnění | Nejčastěji znevýhodněni Romové, mladí dospělí opouštějící náhradní péči, dlouhodobě nezaměstnaní, samoživitelé a vícečetné rodiny, osoby se zdravotním postižením a duševním onemocněním, senioři, osoby se záznamem v Rejstříku trestů, osoby trpící závislostí, LGBT+ menšiny nebo cizinci žijící v ČR.Na úrovni SVL vícenásobné znevýhodnění jednotlivců a domácností s etnickou diskriminací, nízkým standardem bydlení, symbolickým vyloučením, někdy prostorová segregace a zhoršená dostupnost veřejných služeb. | Výbor pro práva lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, Mezinárodní konference LGBT+ Romského původu |
Závěr
V předchozím textu poukazujeme na řadu pozitivních dopadů participativní tvorby veřejných politik sociálního začleňování – například efektivnější, adresnější, detailněji naplánované veřejné politiky. Na druhé straně tento přístup buduje otevřené vztahy a marginalizované skupiny nejenže mají pocit, že se mohou k vyjádřit k politice, která se jich bezprostředně týká, avšak také, že je jejich názor vyslechnut a zohledněn. Současně participace a aktivní zapojování znevýhodněných skupin do tvorby politik posiluje pocit sounáležitosti k občanské společnosti a přispívá k budování soudržné veřejnosti.
Výsledkem zapojování marginalizovaných skupin obyvatel do aktivního občanského života a tvorby veřejné politiky by mělo být, aby byli postupně přijímáni a zároveň, aby sami sebe vnímali jako součást a aktivní spolutvůrce občanské společnosti, jejichž hlas je v jednání slyšet, je přijímán a vyslyšen při rozhodování o věcech, které se jich bezprostředně týkají (stejně jako hlas jiných zájmových skupin), a není mezi nimi činěn rozdíl.
Michal Kandler,
expert na komunitní práci a participaci, Agentura pro sociální začleňování (MMR)
Použitá literatura a zdroje
ČERNÁ, E. 2017. Metodická příručka participace obyvatel při řešení problematiky bydlení. Platforma pro sociální bydlení. Dostupné z: https://socialnibydleni.org
DAHL, R. 2015. On Democracy. Yale University Press.
GALLOVÁ KRIGLEROVÁ, E., ed. 2020. Metodika zapájania zraniteľných skupín na lokálnej úrovni. Bratislava: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky/Úrad splnomocnenca vlády SR pre rozvoj občianskej spoločnosti. Participácia. ISBN 978-80-89051-59-5. Dostupné z: www.minv.sk/?ros_participacia_publikacie_metodika_zapajania
KANDLER, M. 2021. Metodika: Občanská participace v obcích s koncentrací sociálního vyloučení. Ministerstvo místního rozvoje ČR/Agentura pro sociální začleňování. Dostupné z: www.socialni-zaclenovani.cz/dokument/metodika-socialni-participace
KUČERA, F., ed. 2022. Metodika participace nestátních neziskových organizací v poradních a pracovních orgánech a při tvorbě dokumentů státní správy (verze pro veřejné konzultace). Úřad vlády ČR. Dostupné z: www.vlada.cz/cz/ppov/rnno/aktuality/verejna-konzultace-k-metodice-participace-nno-193581
ŠPILÁČKOVÁ, M., et al. 2021. Přesunutí participativního plánování v městském prostoru do online prostředí jako důsledek koronavirové krize: zapojení marginalizovaných jako výzva pro sociální práci. Sociální práce/Sociálna práca, 21(2), 94–105. Dostupné z: https://socialniprace.cz/article/presunuti-participativniho-planovani-v-mestskem-prostoru-do-online-prostredi-jako-dusledek-koronavirove-krize-zapojeni-marginalizovanych-jako-vyzva-pro-socialni-praci
