V České republice žije půl milionu lidí v ekonomickém věku s větším či menším zdravotním omezením. Lidí, kteří pro kvalitní a plnohodnotný život potřebují kompenzační pomůcky, speciální služby nebo na míru upravené prostředí pro práci i běžné fungování.
Výsledky výběrového šetření osob se zdravotním postižením z roku 2018 poukazují na fakt, že pouze polovina z této cílové skupiny lidí dosahuje na dlouhodobé, perspektivní a důstojné zaměstnání (ČSÚ, 2019). Takto nízký počet osob může být způsobený mnoha faktory, mimo jiné i nízkou ochotou firem zaměstnávat uchazeče naplňující definici osob se zdravotním postižením (OZP) či osob zdravotně znevýhodněných (OZZ) nebo nedostatečným povědomím veřejnosti o potřebách hendikepovaných. Sociální podnik Kolibřík CSR spolu s dalšími firmami a organizacemi, které zaměstnávají sociálně či zdravotně znevýhodněné, proto zahájil jednání s novou vládou. Cílem je systémová, legislativní podpora, která transparentně nastaví podmínky pro důstojné a perspektivní zaměstnávání lidí dlouhodobě vyčleněných z trhu práce.
Desetiletí provizoria
Situaci, která hendikepované tlačí do sociální izolace a finančních i psychických problémů, se dlouhodobě snaží řešit síť sociálních podniků, jejichž poboček je dnes v České republice kolem 300 (České sociální podnikání, 2022).
„Během téměř desetiletého působení sociálního podniku Kolibřík CSR v oblasti zaměstnávání OZP a OZZ jsme zjistili, že nejsou výjimečné případy, kdy zdravotně znevýhodnění pobývají na úřadech práce dlouhá léta. Po letech s absencí pracovních návyků o ně společnosti z otevřeného trhu práce nejeví žádný zájem. A i přes snahu úřadů jsou v běžných firmách nezaměstnatelní. Nestrádají jen finančně, ale především psychicky a dochází tak k jejich vyčleňování ze společnosti,“ říká ředitel sociálního podniku Kolibřík CSR, Zdeněk Kosour. Tento podnik funguje jako sociální firma a aktuálně poskytuje zaměstnání více než 125 lidem, z nichž je přes 90 procent zdravotně postižených.
Každý úspěch s umístěním OZP či OZZ má přitom velkou cenu pro více stran. Znevýhodněný zaměstnanec získá pevný kompas svého denního fungování a finanční jistotu, která mu umožní jeho integraci zpět do společnosti. Jako zaměstnanec sociálního podniku dosáhne navíc na psychosociální podporu. Stát zároveň významně ušetří na sociálních dávkách. Sociální podnik pak nadstandardní péči o své zaměstnance může financovat z příspěvků na chráněné pracovní místo. Dokonce i odběratelé sociálních firem získávají za svoji účast v celém cyklu odměnu, a to formou náhradního plnění za to, že odebírají produkty a služby od společnosti, která zaměstnává více než 50 procent zdravotně znevýhodněných osob.
Možnosti sociálních podniků zajistit dlouhodobé důstojné pracovní uplatnění jsou ale omezené. Situaci ještě umocnily dva pandemické roky. V průběhu těch se ukázalo, jak komplikované je nastavit pracovní procesy s lidmi, kteří potřebují specifický přístup a psychosociální péči i mimo pracovní dobu.
Řešení, které by mohlo přispět ke zlepšení tohoto stavu, spočívá mimo jiné v ukotvení statutu sociálních podniků v kvalitně nastaveném zákoně. Ten umožní sociálním podnikům posílit jejich pozici u partnerů a odběratelů a nabídne i možnost rozšířit know-how ze zaměstnávání zdravotně znevýhodněných na skupiny sociálně znevýhodněných, jako jsou maminky po rodičovské, dlouholetí klienti ÚP, lidé v předdůchodovém věku ad.
Nejlepší pravidla vznikají v terénu a diskusí
Jarní verze zákona o integračním sociálním podnikání, která se nestihla v minulém volebním období schválit, bohužel řešila jen část tématu. Pomáhala nastavit podporu zaměstnávání sociálně znevýhodněných, ovšem vyhnula se definici tzv. obecný sociálních podniků, environmentálních sociálních podniků a neřešila dlouhodobou udržitelnost chráněného trhu práce (ten je definován zákonem o zaměstnanosti). Právě udržitelnost je pro fungování celého systému zásadní. Je nutné nastavit taková legislativní pravidla, která zamezí zneužívání příspěvků na chráněné pracovní místo a nadužívání náhradního plnění.
Sociální podnik Kolibřík CSR spolu s dalšími zástupci odborníků a legislativců proto připravil sérii kulatých stolů, při kterých nedostatky legislativy i různé aspekty sociálního podnikání v Česku analyzoval. V rámci setkání byla pozornost věnována bariérám v sociálním podnikání nebo sdílení know-how. V následujících měsících se kulaté stoly zaměří na nastavení podmínek pro využití náhradního plnění. Přímo v Poslanecké sněmovně pak zástupci sociálních podniků budou se zákonodárci i úředníky hledat cestu, jak umožnit sociálním podnikům účastnit se veřejných zakázek. „Dalším krokem může být školení pro sociální podniky, které mají o veřejné zakázky zájem. Cílem je, aby byly schopny sestavit nabídku s potenciálem uspět. Je nezbytné změnit nejen zákony, ale i postoje na trhu. Sociálně odpovědné veřejné zakázky jsou skvělou vizitkou i pro samotný stát nebo obce,” domnívá se senátorka Adéla Šípová.
On-line debaty, které si vyžádala doba pandemie, paradoxně odstranily část bariér, kvůli kterým se řada odborníků k tématu sociálního podnikání dosud veřejně nevyjadřovala. Debat v on-line prostředí se tak zúčastnily desítky zástupců sociálních podniků z mnoha regionů, zástupci akademické i odborné veřejnosti i členové obou komor parlamentu. V rámci diskusí zaznívala silná potřeba vzájemně sdílet dosud získané zkušenosti. Zástupci sociálních podniků vyzývali zároveň ke zohledňování různých typů sociálního či zdravotního znevýhodnění. Ukázalo se, že připomínek k navrhovanému zákonu je celá řada.
Dotazníková šetření předejdou nedostatkům
Koordinátor připravované legislativy Zdeněk Kosour proto společně s Kateřinou Broža, ředitelkou skupiny sociálních podniků Etincelle, obeslal sociální firmy s dotazníkovým šetřením. V něm se například dotazoval, jaký typ znevýhodněných osob je ochoten a schopen sociální podnik zaměstnávat. Další dotaz směřoval na systém náhradního plnění a jeho funkčnost. Třetí okruh otázek se soustředil na to, jakým způsobem budou sociální podniky postupovat, pokud se mzdové náhrady od státu budou vyplácet jen na dobu určitou a postupně se zredukují na polovinu.
Sociální podniky se shodují na tom, že jediná nepřekročitelná bariéra je v zaměstnávání lidí bez domova. Tito lidé ve většině případů ztratili pracovní návyky, případně je nad jejich možnosti pravidelná spolupráce, mimo jiné i kvůli časté nemocnosti. U ostatních znevýhodnění je vždy postup individuální. Bez náhradního plnění – tedy příspěvku na znevýhodněného zaměstnance – většina sociálních podniků nebude moci plnohodnotně fungovat. Zároveň požadují důslednou kontrolu jeho využívání. Pokud by se příspěvek na mzdu vyplácel jen po dobu tří let s postupným snížením na polovinu, byly by sociální podniky nuceny zaměstnance uvolnit již po prvním roce na otevřený trh práce. Dle jejich zkušeností by však dotyčný velmi brzy skončil opět na úřadu práce a byl znovu na začátku.
Podle všech respondentů je klíčová pomoc psychosociálních pracovníků, kteří se zaměstnanci se znevýhodněním dlouhodobě pracují. Tento aspekt lze přirovnat k inkluzi ve vzdělávání, kdy pedagog nebude schopen v rámci třídy vzdělávat i studenty s hendikepem bez podpory asistenta pedadoga a v dlouhodobém horizontu je tak připraví o možnost plnohodnotného vzdělání.
Pozitivní zprávy z Poslanecké sněmovny
Zdá se, že si aktuální nedostatky v zaměstnávání lidí se sociálním či zdravotním hendikepem neuvědomují jen překladatelé zákona o integračním sociálním podnikaní, ale i nová garnitura, v čele s ministrem sociálních věci, Marianem Jurečkou. „Zákon o sociálním podnikání rozšíří možnosti zaměstnávání osob s postižením od chráněných dílen k integraci s využitím sociálních podniků. Ty pak připraví zaměstnance se znevýhodněním k přechodu na otevřený trh práce,“ zmínil ministr na svém facebookovém profilu na konci ledna (Jurečka, 2022).
Organizátoři kulatých stolů i dotazníkových šetření mezi sociálními podniky tak doufají, že důsledná příprava i připomínky od zástupců sociálních podniků povedou k novele, na které bude mezi vládnoucími stranami shoda. A která především přinese statisícům znevýhodněných lidí perspektivu důstojné a dlouhodobé práce.
„Již rok komunikujeme s místopředsedkyní sněmovny Olgou Richterovou a senátorkou Adélou Šípovou o navrhované legislativě. Zástupkyně Pirátské strany proaktivně téma řeší a iniciovaly i seminář, který v dubnu otevře téma sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek na půdě poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že přijetí integračního zákona je jedním z cílů koaliční smlouvy, předpokládám, že bude novela brzy na stole,“ věří koordinátor příprav zákona Zdeněk Kosour. Ten je přesvědčen, že právě participativní metody, podněty od sociálních podniků a neziskových organizací, které pracují se sociálně a zdravotně znevýhodněnými, konečně umožní nastavit kvalitní a udržitelná pravidla sociálního podnikání v Česku.
Magda Koutská,
mediální konzultantka sociálního podniku Kolibřík CSR
Použití literatura a zdroje
ČESKÉ SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ [online]. 2022. [5.2.2022]. Dostupné z: https://ceske-socialni-podnikani.cz/adresar-socialnich-podniku
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. 2019. Výběrové šetření osob se zdravotním postižením – 2018 [online]. ČSÚ. [5.2.2022]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vyberove-setreni-osob-se-zdravotnim-postizenim-2018
JUREČKA, M. 2022. Příspěvek na facebookovém profilu ze dne 24. 1. 2022 [online]. [5.2.2022]. Dostupné z: https://www.facebook.com/JureckaMarian/posts/4857760030970332
