Tým programu Pro rodiny organizace IQ Roma servis si jako leitmotiv roku 2016 vybral téma individuální práce s dětmi. V tomto článku bychom rádi ukázali, jak jsme došli k potřebě většího individuálního plánování s dětmi a jaké prostředky, postupy a metody se v současné době učíme používat. Chceme tak inspirovat ostatní sociální pracovníky, kteří se při své práci setkávají s dětmi, a případně uvítáme další nápady.
Tým programu Pro rodiny poskytuje sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi v sociálně vyloučené lokalitě v Brně. Pracujeme (nejen) s romskými rodinami, a to v rámci předškolního klubu pro děti od 3 do 7 let, s jejich rodiči, část týmu pracuje formou case managementu (koordinované spolupráce s odborníky) s rodinami v jejich domácnostech a poskytujeme také doprovázení pěstounů (v našem případě jde v naprosté většině případů o příbuzenskou pěstounskou péči). V průběhu roku 2015 jsme absolvovali několik různých školení, která nás vedla k tomu, že jsme si uvědomili, že se chceme více zaměřit na práci s dětmi, na vytváření prostoru pro jejich přání a potřeby. Zejména u rodin v rámci koordinované spolupráce, ale i u pěstounských rodin se nám totiž často stávalo, že akutní problémy rodiny (např. hrozba ztráty bydlení, finanční potíže, exekuce apod.) zastínily potřeby dětí. Došli jsme k tomu, že potřeby dětí jsou pro nás stejně, ne-li více, důležité jako potřeby dospělých klientů.
Individuální plány pro děti
V prvé řadě jsme se zamysleli, jak vůbec začít s dětmi mluvit o tom, co chtějí, jak jim vlastně vysvětlit koncept individuálního plánování. Chtěli jsme vytvořit nějakou vizuální pomůcku, která by dětem pomohla představit si, na čem aktuálně s pracovnicí pracují. Původně jsme chtěli pro děti vytvořit pohádkovou cestu k cíli, ale celkem brzy jsme si uvědomili, že naše individuální plánování s dětmi není lineární, ale že např. v předškolním klubu sledujeme více cílů najednou. Individuální plány tedy získaly podobu stromů – podzimního s listy a žaludy a jarního s jablíčky. Každé jablíčko nebo list pak pro dítě představuje jeden drobný krok, znázorněný piktogramem, například v rozvoji jeho předškolních dovedností nebo v přiblížení se jeho přání. V případě, že je tento krok naplněn, dítě „utrhne“ jablíčko či list a vloží ho do košíku. Děti tedy vidí, co už naplnily a zároveň i co jim ještě zbývá. Každý týden před koncem předškolního klubu pracovnice s dětmi projde, co se jim ten týden podařilo, a děti si pak otrhají vlastní strom. Děti se těší na to, co si budou moci utrhnout, učí se také zhodnotit samy svůj posun v naplňování určitého cíle.
Společně s dětmi jsme také vytvořili vizuální pravidla fungování v předškolním klubu. Tím, že děti samy vytvářely pravidla, přijaly je rychle za své a při nějakém jejich porušení na ně samy často odkazují.
Kreativní bedna
Část týmu na podzim absolvovala školení k používání Kreativní bedny.[1] Kreativní bedna, jak již název napovídá, je bedna se souborem hraček, pomůcek a pracovních listů, která umožňuje zjišťovat názory, přání a představy dětí, jež jsou uživateli sociálních služeb. Může jít o děti ohrožené či umístěné mimo svoji rodinu, děti s mentálním, fyzickým či smyslovým postižením, děti s komunikačními problémy, ale i děti, které využívají jiné služby (dětská hřiště, knihovny apod.).
Tento systém práce s dětmi reflektuje do velké míry fakt, že děti se málokdy podílí na rozhodování o tom, co se kolem nich děje. Dospělí, ať již rodiče, učitelé či sociální pracovníci, často jednají za děti, byť v dobré víře, že dělají pro dítě to správné. Názory a přání dětí zjištěné skrze zdroje Kreativní bedny by měly pak být stěžejní pro rozhodování o dětech či službách pro ně. Komunikační bedna obsahuje hračky, komunikační tabulku, knížky, hry a další zdroje, které pomáhají pracovníkům navázat vztah a komunikaci s dítětem. Mezi základní nástroje patří:
Jednostránkový profil
Ten je základním nástrojem, který pracovník s dítětem vyplní, aby získal představu o dítěti a jeho rodině. Tento nástroj se dá velmi dobře použít i při plánování a přípravě dítěte na interaktivní případovou konferenci (viz dále). Je dobré mít v bedně více profilů v různých provedeních, ze kterých si děti mohou vybrat – kytičkové pro holčičky, fotbalové pro kluky atd. Tyto profily mohou používat například i školy, aby se dozvěděly více o potřebách dítěte.
Semafor (hodnotící štítky)
Slouží pro rychlé určení nálady dítěte a usnadnění komunikace.
Kreativní bedna dále obsahuje komunikační tabulku, hračky a hry na podporu komunikace a zjišťování pocitů, obav a přání dítěte, výtvarné a rukodělné materiály, knížky a soubor pracovních listů s aktivitami. Všechny tyto aktivity umožňují zapojit děti různého věku a s různými potřebami do rozhodování o situaci, ve které se nachází. Nástrojů z Kreativní bedny se dá velmi dobře také využít při přípravě dětí na případové konference.
Případové konference se zapojením dětí – rodinné a interaktivní konference
Dalším možným způsobem zapojení dětí do rozhodování o jejich situaci jsou rodinné, a zejména interaktivní konference. Nástroj případových konferencí je v dnešní době již celkem rutinně používán orgánem sociálně-právní ochrany dětí, byť možná je zde stále ještě prostor pro zlepšení některých věcí, které se v praxi objevují (například je vcelku běžné, že případovou konferenci facilituje jiný pracovník ze stejného OSPODu, případně se poněkud zanedbává organizace). Za IQ Roma servis se snažíme, aby v případě, kdy se naše klientská rodina účastní případové konference, byly přítomny děti. Často se setkáváme s tím, že se těžké rodinné situace řeší přímo před dítětem, aniž by mu bylo cokoliv vysvětleno. Věříme tomu, že přítomnost dětí na případových konferencích má smysl a mnohokrát se nám potvrdilo, že děti jsou schopné již od útlého věku vyjádřit velmi jasně svůj názor na situaci, která se jich dotýká, a že mají velmi často konstruktivní připomínky k akčnímu plánu. Samozřejmě ale dbáme na to, aby během konference bylo možné zajistit bezpečí dítěte (např. přítomností podpůrné osoby) a dítě mělo vždy možnost odejít z místnosti.
Jako další krok k většímu zapojení dětí jsou rodinné konference. Smyslem rodinných konferencí je vrátit rozhodování zpět rodině. Jsou totiž postaveny na víře, že rodina sama nejlépe najde řešení, které jí bude vyhovovat, a že také sama najde zdroje, které může využít při řešení své situace. Od případových konferencí se liší například tím, že chybí facilitátor. Širší rodinný kruh sám řídí setkání a vytváří akční plán.
Kromě rodinných konferencí chceme prosazovat i interaktivní případové konference. Ty jsou přímo zaměřeny na dítě, kterého se týká nějaká změna (nejčastěji umístění do ústavní výchovy či pěstounské péče, ale může jít o jakoukoliv změnu v životě dítěte). Při přípravě interaktivní konference se hodně pracuje s dítětem a využívají se techniky Kreativní bedny. Dítě se podílí na přípravě setkání, vybírá například občerstvení, místo setkání a hudbu. Celé setkání pak začíná v pozitivní duchu, kdy jsou blízcí dítěte požádáni, aby všem řekli, co mají na dítěti rádi. Celé interaktivní setkání je dání prostoru dítěti, aby porozumělo situaci, ve které se nachází, vyjádřilo svoje přání a potřeby. Na podzim 2015 absolvovala jedna z pracovnic školení interaktivních případových konferencí a v současné době připravujeme první takovou konferenci s jednou klientskou rodinou.
A závěrem?
Necítíme se být odborníky na individuální plánování s dětmi, chceme se však učit, jak na to. Doufáme, že se během letošního roku posuneme v tomto tématu dále a bude se nám více a více dařit zapojovat děti do rozhodování, která se jich přímo (i nepřímo) týkají.
[1] Zdroje jsou ke stažení na stránkách www.sheffkids.co.uk.
