Podle slov německé kancléřky Angely Merkelové byl příchod uprchlíků do Německa „těžkou zkouškou“, ve které se podařilo obstát především díky zapojení aktivistů, dobrovolníků a občanské společnosti obecně. Svůj dík kancléřka vyjádřila v mnoha projevech mimo jiné na konci letošního ledna v bavorském Würzburgu[1]. Dobrovolníci v mnoha ohledech nahrazovali a podporovali migrační organizace – podíleli se na bezprostřední pomoci s ubytováním, pomáhali v ubytovacích centrech a významně se zapojili do integračních aktivit. Věnují se doučování němčiny, pomáhají uprchlíkům s komunikací s úřady nebo prostě s orientací v každodenním životě německé společnosti. Do České republiky přišlo nesrovnatelně menší množství uprchlíků. Vytvořily se i u nás nějaké významnější dobrovolnické aktivity?
První čeští dobrovolníci v Maďarsku a na Balkáně
Na konci srpna 2015 odjely první skupinky českých dobrovolníků do tábora v maďarském Rözske, který vznikl poblíž srbských hranic. Výjezdy se zpočátku koordinovaly pomocí Facebooku, v lednu tito koordinátoři vytvořili spolek „Pomáháme lidem na útěku“, který zastřešil veškeré výjezdy českých dobrovolníků a přes který vyrazilo pomáhat více než tři tisíce dobrovolníků. Po uzavření maďarsko-srbských hranic se aktivity českých dobrovolníků přesunuly na srbsko-chorvatský hraniční přechod Berkasovo-Bapska. Spolupracovali s UNHCR, srbským Červeným křížem a místními policisty. Během čekání na autobusy, které poskytovala srbská vláda, zajišťovali uprchlíkům potraviny, teplé oblečení a pomáhali ve stanu pro matky s dětmi provozovaném UNICEF. Poté, co se srbská a chorvatská vláda dohodly na plynulejší přepravě uprchlíků na „balkánské trase“, pomáhali čeští dobrovolníci s organizací bezproblémového přechodu hranic.
Čeští dobrovolníci se dále angažovali v srbském Šidu a během zimy 2015-2016 působilo „Pomáháme lidem na útěku“ i na ostrově Lesbos, kde dobrovolníci vedle bezprostřední asistence uprchlíkům spravovali i sklad materiální pomoci. I když je v současné době „balkánská trasa“ oficiálně uzavřena, pokračují dobrovolníci z „Pomáháme lidem na útěku“ v práci v oficiálních uprchlických táborech Principovac a Adaševci. Provozují zde prádelnu, distribuují hygienické potřeby, věnují se práci s dětmi, a dokonce založili knihovnu s knihami v angličtině, arabštině a farsi a mezi uprchlíky je největší zájem o učebnice němčiny a angličtiny.
Nedílnou součástí činnosti spolku i je informování médií i široké veřejnosti. V poslední tiskové zprávě spolku[2] upozornil analytik Dalimil Petrilák na skutečnost, že „uzavření“ balkánské trasy pochopitelně vedlo k rozkvětu pašeráckých služeb a převáděčských mafií. S jejich pomocí se z Řecka do Srbska dostalo od uzavření hranic přibližně 10–12 tisíc migrantů, v průměru tedy více než 50 lidí denně. Více než polovině z nich se podařilo dostat až do Rakouska nebo Německa, ale asi 7000 z nich je v současné tvrdé zimě nuceno přežívat v Srbsku – buď v přeplněných táborech, kde působí i čeští dobrovolníci, nebo na ulicích Bělehradu, případně v lesích u severních hranic Srbska s Maďarskem.
Iniciativa Hlavák
Další početná dobrovolnická skupina vznikla na počátku září 2015, kdy se na hlavním nádraží v Praze začali objevovat uprchlíci propuštění z detenčních center. V těch byli zadržováni několik týdnů až měsíců, a protože si byli nuceni své nedobrovolné zadržení platit, ocitli se bez peněz a jízdenek a jediné, co měli, byl pouze příkaz k opuštění republiky.
Spontánní pomoc jednotlivců se brzy změnila v organizovanou sociální službu „zdola“, která v mnoha ohledech nahrazovala činnost zavedených neziskových organizací či složek státní správy. Vytvořil se systém směn a koordinátorů, probíhala rekrutace a školení nových dobrovolníků, díky spolupráci s provozovatelem budovy hlavního nádraží fungoval na nádraží infostánek i improvizovaná kancelář. Iniciativa Hlavák poskytovala nejprve z darů, později díky příspěvkům Červeného kříže jízdenky, jednorázové ubytování a stravování, byla schopna zprostředkovat i právní a lékařskou pomoc.
Do činnosti se zapojilo více než 500 dobrovolníků, ze kterých se zhruba třetina účastnila směn pravidelně, někdy i několikrát za týden. Kromě dobrovolníků přítomných na nádraží poskytovala celé skupině podporu i skupinka koordinátorů, kteří měli na starosti například komunikaci s Červeným křížem, spojení na neziskové organizace poskytující právní pomoc či na tlumočníky. Iniciativa Hlavák byla schopna zajistit tlumočení z arabštiny, farsi, dari, paštu, urdu, kurdštiny či bengálštiny, kdy většinu tlumočníků tvořili dobrovolníci z příslušníků minorit žijících v Praze.
Po uzavření balkánské trasy klesl i počet uprchlíků zadržených českou policií a umístěných v detenčních zařízeních. Členové Iniciativy Hlavák začali pravidelně navštěvovat zařízení pro zajištění cizinců především v Bělé-Jezové, kde byly zadržovány rodiny s dětmi. Rodinám přiváželi potraviny, hygienické potřeby, knihy a byli s nimi v kontaktu i po propuštění, takže již nebylo nutné držet na nádraží nepřetržité směny a nahradil je systém pohotovostí.
Zapojení dobrovolníků do integrace cizinců
V roce 2016 byla hlavním poskytovatelem integračních služeb Charita Česká republika, která vytvořila svou vlastní síť dobrovolníků, a do práce s cizinci se zapojují i jednotlivé farní charity. Integrační projekty na lokální úrovni má i Evangelická diakonie. Armáda spásy v Praze a Slezská diakonie v Českém Těšíně využívaly dobrovolníky při integraci iráckých křesťanů přesídlených v rámci projektu Generace 21. I neziskové organizace jako Organizace pro pomoc uprchlíkům mají své dobrovolnické programy.
Práce dobrovolníků je skutečně neocenitelná a umožňuje realizovat celou řadu především volnočasových aktivit. Sociálním a interkulturním pracovníkům totiž velkou většinu času zabere zajištění všech nutných administrativních aktivit – od registrací na ministerstvu vnitra po komunikaci s úřadem práce, zdravotní pojišťovnou atd. Velkou pomocí se zajištěním školní docházky jsou neziskové organizace zaměřené na vzdělávání dětí-cizinců, například pražská organizace Meta, o. p. s, která si v této oblasti vybudovala skutečně velké know-how a zajišťuje konzultace, jazykové kurzy a právě za pomoci dobrovolníků doučování.
Pravidelné návštěvy, komunikace s rodinou, pomoc s orientací v prostředí, volnočasové aktivity – to vše jsou úkoly, které mohou s vynikajícími výsledky zastávat právě dobrovolníci. Dobrovolník se může stát prvním českým člověkem, s kým rodina naváže vztah, na koho se může obrátit s drobnými každodennímu starostmi. Dobrovolník může být ten, kdo napíše vzkaz pro lékárníka, kdo vysvětlí, jak se připravuje puding, nebo v supermarketu najde vhodné alternativy potravin. Kdo vezme děti do kina nebo doprovodí maminku na mateřské dovolené na setkání s dalšími ženami. Kdo najde a vysvětlí nejrychlejší cestu na nějaký úřad nebo do mešity. Neznalost arabštiny nebo jiného cizího jazyka není překážkou, spíše naopak – vede rodinu k tomu, aby si postupně osvojovala základy češtiny. Pravidelné setkávání s dobrovolníky pomáhá dostat uprchlické rodiny z izolace a pomalu vybudovat nové sociální vazby.
Závěr
Jak ukázaly příklady dobrovolnických iniciativ „Pomáháme lidem na útěku“ a „Iniciativa Hlavák“, mohou dobrovolníci suplovat činnost státních orgánů i zavedených migračních organizací. A to zejména u uprchlíků, kteří nespadají do jejich oblasti zájmů – když se například neplánují usadit v České republice. V tu chvíli se ocitají ve vakuu a jedinou možnost, jak jim pomoci, představují právě více méně neformální skupiny dobrovolníků fungujících na principu solidarity. V podobném vakuu se ocitají i rodiny participující na státním integračním programu – například ve chvíli, kdy poskytovateli integračních služeb skončí smlouva. Cizinci sice formálně splnili náležitosti daného integračního projektu, ale i nadále potřebují pomoc a podporu dobrovolníků, a to nejen ve volnočasových aktivitách, ale i při vyřizování administrativních záležitostí.
Multikulturní centrum Praha, z. s.
Bylo založeno v roce 1999 a zaměřuje se na vzdělávací, kulturní a informační aktivity. Realizuje přednášky a diskuse zabývající se tématem migrace, například Lidovou školu migrace, publikuje odborné texty na specializovaném portálu Migraceonline.cz. Věnuje se vzdělávacím programů pro žáky i studenty i pro učitele, kdy nabízí témata jako globální rozvojové vzdělávání, prevence předsudků či projevů nenávisti. V rámci programu „Praha sdílená a rozdělená“ ukazuje prostřednictvím komentovaných procházek pro veřejnost či výletů pro školy multikulturní historii Prahy. Multikulturní centrum Praha se ve svých výzkumech rovněž soustřeďuje na téma práce a pracovních práv, kdy provedlo výzkumy týkající se například postavení českých a ukrajinských prodavaček v supermarketech či porušování pracovních práv občanů Evropské unie v Česku a dalších zemích EU.
