gender

This investigation centres on how the mentally ill with a forensic admission compare to the mentally ill with a civil admission, and investigates who inpatients with a forensic and civil admission are, and how the risk factors and negative historical events they have experienced compare or differ.Zobrazit text

Pro sociální práci je důležité, aby dokázala jako instituce nalézat způsoby řešení sociálních problémů.
K tomu potřebuje disponovat adekvátním souborem aktuálního vědění o tom, jak sociální problémy
vznikají, projevují se nebo vyvíjí v čase. To se týká i domácího násilí. Pro institucionalizaci sociální
práce je potřeba znát rámec veřejného mínění, v němž je poskytována a utváří se sociální práce
s ohroženými osobami. Sociální práce musí reflektovat postoje a názory veřejnosti k domácímu násilí
a jeho proměny v čase. Provedený výzkum a porovnání s dřívějšími zjištěními poukazuje na to, že
domácí násilí ztrácí ve společnosti legitimitu. Lidé jsou přesvědčeni, že domácí násilí není pouze
vnitřní záležitostí rodiny, ale pomoc ohroženým osobám by měla být koncipována v širším rámci.
Přesto platí, že je pro veřejnost obtížné rozpoznat domácí násilí. Pojetí domácího násilí se v čase
mění, ustupuje fyzické násilí a nastupují jiné formy, proměnou prochází i sociální mýty, které slábnou.
To je příležitost k aktualizaci forem pomoci v praxi.Zobrazit text

Text se zaměřuje na genderové percepce u sociálních pracovnic a pracovníků, kteří pracují s rodinami. Obsahuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak genderové konstrukce sociálních pracovníků a pracovnic týkající se obrazu matek-klientek a otců-klientů ovlivňují jejich představy o možnostech řešení obtížných situací, které klienti a klientky prožívají v interakcích mezi rodinným a pracovním životem. Kvalitativní šetření potvrdilo zásadní rozdíly ve vnímání matek-klientek a otců-klientů u sociálních pracovnic a pracovníků. Pomáhající pracovníci a pracovnice si na základě, mnohdy nereflektované, stereotypní percepce rodiny vůbec neuvědomují potřebu matek-klientek a otců-klientů řešit problémové situace interakcí sfér práce a rodiny.Zobrazit text

Based on a critical review of social science research into female drug use, the author identifies
a tendency to lay particular emphasis upon two roles: that of structural constraints or that of
individual agencies. This dichotomous perception portrays women drug users as either powerless
victims of oppression, or as volitional agents unrestricted by structural limitations. The author
explores the implications of such specialised discourse upon social work practice and how
it may contribute to further stigmatization and disempowerment of female drug users. Using
intersectionalism and broad definitions of agency and social structure, the article suggests a basis
for empowering social work practice.Zobrazit text

Text se zabývá některými v současnosti diskutovanými tématy feministického přístupu k psychologii. Vychází především ze sociálního konstrukcionismu, který stručně představuje, předkládá však i jeho kritiku a naznačuje určité směry aktuálního vývoje, například psychosociální studia kombinující sociální konstrukcionismus s fenomenologií a psychoanalýzou. S ohledem na feministický přístup představuje především východiska vlastní kritiky používání konceptualizace genderu a kategorie žena a poukazuje na vývoj myšlení směrem k uplatnění tzv. intersekcionálního pojetí rozdílností.Zobrazit text

The objective of this text is to introduce the issue of domestic violence against men from the social work perspective. The author focuses on the question of, How do adult men cope with a life situation when they become victims of violence in intimate partner relationships? The concept of a life situation and ways of coping are described. The author consequently focuses on the situation of male victims of domestic violence and the role of gender in violence against men. In addition, the text summarizes psychological responses by men to violence and their coping strategies. The author also outlines the results of the existing research concerning the issue while focusing on the life situation of male victims. Finally, the text introduces possibilities for help which are available to male victims of violence from the social work perspective. Zobrazit text

Podniky jsou často chápány jako genderově neutrální prostředí, poskytující zdánlivě rovné šance ženám i mužům. V článku je přijímáno porozumění genderovanosti sociálních struktur vycházející z prací Sandry Harding a Joan Acker a je použito s cílem identifikovat genderové režimy vybrané pracovní organizace. Provedená kvalitativní studie zahrnuje vybrané aspekty personální politiky a firemní kultury a analyzuje je z hlediska genderu. Jedná se o: obecné nároky a organizaci pracoviště, hierarchické uspořádání pracovního prostředí, mechanismy náboru a výběru zaměstnaných, způsoby hodnocení a neformální komunikaci. Po uvedení příkladů zjištěných v rámci případové studie jsou v závěru textu formulována možná doporučení pro zaměstnavatele, kteří se rozhodli uplatňovat principy rovných příležitostí.Zobrazit text

Život v genderované společnosti vytváří nutnost reflektovat specifické způsoby, kterými sociální problémy a sociální otázky ovlivňují životy žen a mužů. Sociální problémy jsou velmi často genderově založené a to by mělo být podstatným předpokladem pro profesionály potýkající se s těmito problémy i vzdělavatele v profesích, jako je sociální práce. Vzdělávání v sociální práci a každodenní praxe jsou stále necitlivé vůči genderovým nerovnostem. Rozvoj genderové teorie a výzkumu zdůrazňuje význam kategorie gender při porozumění sociálním fenoménům a podpoře genderově rovných způsobů smýšlení a politiky. V tomto článku zkoumám možnosti pro zavedení genderově integrovaného kurikula a praxe sociální práce.Zobrazit text