posouzení

Tato studie si klade za cíl přinést implikace pro posouzení dětského blaha, jehož vymezení
a měření přináší v praxi řadu nejasností, a to i přesto, že zabezpečení dětského blaha má legislativní
oporu. V textu odpovídám na otázku: „Jaké implikace pro posouzení dětského well-beingu přináší
sociálním pracovníkům využívání capability přístupu?“Zobrazit text

Práce se zabývá posouzením životní situace adolescentů s psychickými poruchami. Základní výzkumnou otázkou je: V čem se liší životní situace adolescentů s psychickými poruchami od adolescentů bez diagnóz (běžné populace)? K tomuto posouzení byl použit autorkou práce upravený model obsahující čtyři základní dimenze potřeb (původně podle Navrátil, Musil, 2000), v rámci nichž byly srovnávány další subdimenze prostřednictvím konkrétních indikátorů. Práce má kvantitativní charakter. Soubor, tvořený 15letými adolescenty sledovanými v rámci projektu ELSPAC, je rozdělen na výzkumnou část (adolescenti s psychickými poruchami; N = 447) a kontrolní skupinu (adolescenti bez diagnóz; N = 2 838). Pomocí statistických metod (parametrické, neparametrické testy) byly testovány nulové hypotézy, tedy hypotézy o shodě rozložení ve sledovaných skupinách. Z výsledků vyplynulo, že v praxi často užívané posuzování pouze základních, fyziologických potřeb
není vhodné, neboť sledovaná skupina vykazuje významnější potíže v dimenzích psychických a především
sociálních. Naopak pozitivní zjištění byla nalezena v noogenní dimenzi, která tak může být považována za jeden z resilienčních prvků skupiny adolescentů s psychickými poruchami.Zobrazit text