3/2018

By:
On:
In: 3/2018, Inspirace pro praxi, Online články

S tématem kritických perspektiv v sociální práci se pojí i téma různorodosti mezi lidmi. Různorodost, či v odborném pojmosloví „diverzita“, je jedním z důležitých pojmů definice sociální práce od Mezinárodní federace sociálních pracovníků z roku 2014. Jako příslušník společnosti na území státu, který posledních sto let usiloval o homogenizaci, se domnívám, že téma diverzity je nutné diskutovat s příslušníkem společnosti, pro niž se diverzita mezi lidmi stala jedním ze základních kamenů jejího rozvoje. Své náhledy na rozdílnost mezi lidmi, hodnotové systémy různě rozvinutých společností a role sociálních pracovníků nám poskytla Leida Schuringa, nizozemská socioložka, komunitní pracovnice a koučka žijící v Utrechtu. Proč je diverzita mezi lidmi tak důležitá pro současné společnosti? Pohled naZobrazit text

By:
On:
In: 3/2018, o čem se mluví, Online články

Bytová nouze rodin se stává palčivým problémem nejen v Hradci Králové. Dočasné řešení této situace využíváním tzv. komerčních ubytoven je stále obtížnější. Sociální pracovníci Hradecké neziskové organizace Salinger, z. s., hledají řešení. Může jím být zákon o sociálních službách, který však stále čeká na schválení, ale i efektivnější spolupráce mezi odborem správy majetku města a odborem sociálních věcí a zdravotnictví a zavedení funkčního systému sociálního bydlení. Salinger, z. s., je stabilním poskytovatelem sociálních služeb v Královéhradeckém kraji již 20 let. Zaměřuje se na komplexní práci s dětmi a jejich biologickými i náhradními rodinami, pomáhá v překonávání obtížných životních situací. Typickým příkladem situace, se kterou se klienti obrací na sociálníZobrazit text

By:
On:
In: 3/2018, Inspirace pro praxi, Online články

O problému rasismu a možnostech, jak mu čelit, jsem hovořil s Liz Fekete, ředitelkou Institutu mezi-etnických vztahů a vedoucí Evropského výzkumného programu. V Institutu pracuje od roku 1982. Věnuje se aspektům současného rasismu a fašismu, právům uprchlíků, proti-radikalizačním a proti-teroristickým politikám EU a islamofobii v celé Evropě. Je autorkou odbornou veřejností pozitivně přijatých knih A Suitable Enemy: Racism, Migration and Islamophobia in Europe a Europe’s Fault Lines: Racism and the Rise of the Right. V současné době spolupracuje s Mezinárodní iniciativou pro státní kriminalitu na Queen Mary University v Londýně a Observatoří přechodů hranic na univerzitě Monash University v Austrálii. Jak dlouho se věnujete vztahůmZobrazit text

By:
On:
In: 3/2018, o čem se mluví, Online články

Úvod V praxi české sociální práce je reflexe tématem, s nímž jsou obeznámeni všichni, kdo ji využívají například v rámci supervize. Jsou však pracoviště, kde z různých důvodů k této ani jiné organizované reflexi nedochází, přestože o ni sociální pracovníci mají zájem. Pro ně je určen předložený text. Zjednodušeně řečeno reflexí rozumíme dívání se do sebe a zaznamenávání toho, co se v nás děje. Např. zaznamenáme dojem z klienta, s nímž mluvíme, tělesné reakce, které v nás vzbuzuje, poznatky, které k jeho situaci máme. Nasvícení vnitřních dějů pomocí reflexe působí podobně, jako vývojka na fotografii – prokreslí a oživí všechny detaily a umožní s nimi vědomě pracovat. Reflexe nastává spontánně nebo může být záměrněZobrazit text

By:
On:
In: 3/2018, Inspirace pro praxi, Online články

Cílem tohoto příspěvku je představení capability přístupu[1] jako jednoho z teoreticko-praktických modelů kritické sociální práce. Článek vysvětluje nejenom základní východiska tohoto přístupu a jeho místo v kritické praxi sociálních pracovníků, ale především se snaží ukázat na širokou paletu jeho využití v rámci praxe sociální práce. Přestože je capability přístup v zahraničí využíván v řadě společenských oborů, včetně sociální práce, u nás je tento přístup téměř neznámý. Pokud je zmiňován, pak především v kontextu ekonomického a filozofického myšlení[2]. S ohledem na to, že capability přístup formulovaný Amartyou Senem a rozvíjený Martou Nussbaumovu, se v obecné rovině zabývá zlepšováním fungování jedinců ve společnosti, kvalitou života a lidským rozvojem v kontextu společenských podmínek, nabízí se zásadní otázka,Zobrazit text

By:
On:
In: 3/2018, o čem se mluví, Online články

V ČR je mnoho matek, které se dostaly do tíživé situace hned na úplném začátku svých mateřských povinností, a jejich dítě se stává díky podmínkám matky dítětem ohroženým. V současné praxi jsou tyto děti oddělovány od matek a jsou umísťovány v horším případě do dětských center, v lepším případě do pěstounské péče na přechodnou dobu. Jakákoliv individuální péče je pro dítě významným bonusem, avšak v současném pojetí s sebou přináší významné ztráty v oblasti citové vazby – matka/dítě. V praxi se setkáváme se situací, kdy matce je odebráno dítě a ona v reakci na tento fakt, který není terapeuticky ošetřen, je opět gravidní a rodí další děti. Úskalím se stává i významný nedostatek dlouhodobýchZobrazit text

By:
On:
In: 3/2018, Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

Úvod V júli 2018 bol na valných zhromaždeniach Medzinárodnej federácie sociálnych pracovníkov a Medzinárodnej asociácie škôl sociálnej práce v írskom Dubline schválený nový „medzinárodný etický kódex“, dokument s názvom Statement of Ethical Principles (IFSW, 2018), ktorý do slovenského jazyka môžeme preložiť ako Vyhlásenie etických princípov (sociálnej práce), resp. Deklarácia etických princípov (ďalej „Vyhlásenie“). Obdobne ako predchádzajúci dokument Etika v sociálnej práci – vyhlásené princípy (IFSW/ IASSW, 2004) ide o spoločné dielo týchto dvoch kľúčových medzinárodných organizácií. Cieľom príspevku je identifikovať a predstaviť aktuálne trendy nového medzinárodného etického kódexu. Z metodologického hľadiska sme za účelom dosiahnutia tohto cieľa použili obsahovú analýzu a komparáciu troch východiskových dokumentov, a síce oboch uvedených kódexov ako ajZobrazit text

By:
On:
In: 3/2018, Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

Text se zaměřuje na způsob, jak pomoci lidem dosáhnout jejich práva na svobodnou volbu toho, kde, s kým a jak žít. Jde o základní předpoklad naplnění principů deinstitucionalizace, tj. přechodu od ústavní péče ke komunitním službám. Vychází z mnohaletých zkušeností sociálně-právního týmu organizace Quip shrnutých v Analýze publikované v r. 2017 (Johnová, Kořínková, & Strnad, 2017). Omezování svéprávnosti jako překážka k naplnění práva na život v komunitě Východiskem sociální služby Quipu je přesvědčení o tom, že každý člověk má právo si zvolit, kde, s kým a jak bude žít. Uvedené právo má oporu v článku 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (dále jen Úmluva). Lidem, kteří mají tzv. mentálníZobrazit text