4/2015

By:
On:
In: 4/2015, Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

Tématem této expertizy bude vhled do problematiky soukromé praxe sociálních pracovníků v České republice, resp. možnost, nebo naopak nemožnost sociálních pracovníků založit soukromou praxi dle platného právního řádu České republiky. Součástí expertizy bude též komparace právního stavu v oblasti výkonu soukromé praxe v oboru sociální práce v České republice a Slovenské republice. První část této expertizy o možnosti založení soukromé praxe sociálních pracovníků v České republice bude rozdělena na část definující samotného sociálního pracovníka dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“).[1] Následně bude pojednáno o podmínkách, které jsou vyžadovány obecně pro výkon práce sociálního pracovníka dle zákona o sociálníchZobrazit text

By:
On:
In: 4/2015, o čem se mluví, Online články

Uvedomujeme si, že sociálne pracovníčky/ci, ktoré/í pracujú s klinickou klientelou, robia klinickú sociálnu prácu – ale v podstate si ani neuvedomujú, že ju robia. Klinická sociálna práca bola Federáciou klinických sociálnych pracovníkov (Clinical Social Work Federation, 1997) definovaná ako obstaranie alebo zabezpečenie služieb týkajúcich sa duševného zdravia, pre diagnostiku, liečbu a prevenciu duševných porúch, emocionálnych porúch a porúch správania u jednotlivcov, rodín a skupín. Ťažiskom klinickej sociálnej práce je poskytovať liečbu duševného (mentálneho) zdravia v sociálnych a resocializačných zariadeniach, na klinikách, ako aj v súkromnej praxi. Klinickí sociálni pracovníci/čky tak poskytujú služby zamerané na duševné zdravie pre jednotlivcov a rodiny. Uvedomujúc si skutočnosť, že dnes saZobrazit text

By:
On:
In: 4/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Brněnská organizace Ratolest Brno funguje v Brně a jeho nejbližším okolí již 20 let. Ke svému významnému jubileu si nadělila mimo jiné i nový sociální podnik s názvem Bajkazyl Brno. Ten dál nese principy pražského Bajkazylu, který založili Martin a Gábina Kontra. Díky jejich podpoře tak v Brně vzniká unikátní místo, které spojuje dohromady kavárnu, cyklodílnu a kulturní prostor, jež doplňují navíc tréninková pracovní místa pro klienty neziskové organizace Ratolest Brno. Brněnská Ratolest poskytuje široký vějíř služeb. Zastřešuje dva nízkoprahové kluby, které pracují s klienty kombinovanou formou (ambulantně i terénně). Jedná se o Nízkoprahový klub Pavlač, který pracuje s dětmi a mládeží v sociálně vyloučené lokalitě, a nízkoprahový klub Likusák, jenžZobrazit text

By:
On:
In: 4/2015, Inspirace pro praxi, Online články

O domácím násilí se v posledních letech mluví nahlas, k obětem domácího násilí se dostávají informace, které jim pomohou méně se stydět, méně se obviňovat za stav věcí, za zkažené partnerství, za to, že si to nechávají líbit, za cokoli, za co se obviňovat lze. Pomáhají jim uvědomit si, že situace, ve které se nacházejí, není běžná, a je dobré s ní něco udělat. Bránit se. Když s rodinami, ve kterých domácí násilí probíhalo, pracujete, zvyknete si. Zvyknete si na to, že jeho oběti dlouho snášely nesnesitelné, snažily se vycházet s partnerem, se kterým to nebylo možné, nechaly si postupně, nejprve velmi nenápadně, brát životní prostor, posléze důstojnost. Nakonec jimZobrazit text

By:
On:
In: 4/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Definice Model dynamického cíle je způsob, jak pracovat s cílem v rámci spolupráce s klientem při koučování, supervizi, terapii, poradenství, projektovém řízení apod. Využívá cíle jako dynamického, motivačního prvku, který se neustále mění a vyvíjí a je de facto neustále přítomnou součástí struktury rozhovoru. Nezbytnou podmínkou tohoto pojetí cíle je podrobný popis cíle technikou SBS (scope breakdown system). Teoretické východisko Model dynamického cíle, který předkládáme, vychází z teorie postmoderních filosofií, odráží v sobě systemické myšlení a praxi („Systemické myšlení nabízí myšlenkový rámec pro chápání problémů života jedinců, jakož i jejich sociálních vztahů“) (1) a využívá prvků a technik metody Řízení projektů a programů vedené předmětem plnění. OpíráZobrazit text

By:
On:
In: 4/2015, o čem se mluví, Online články

Uvedomujeme si, že sociálne pracovníčky/ci, ktoré/í pracujú s klinickou klientelou, robia klinickú sociálnu prácu – ale v podstate si ani neuvedomujú, že ju robia. Klinická sociálna práca bola Federáciou klinických sociálnych pracovníkov (Clinical Social Work Federation, 1997) definovaná ako obstaranie alebo zabezpečenie služieb týkajúcich sa duševného zdravia, pre diagnostiku, liečbu a prevenciu duševných porúch, emocionálnych porúch a porúch správania u jednotlivcov, rodín a skupín. Ťažiskom klinickej sociálnej práce je poskytovať liečbu duševného (mentálneho) zdravia v sociálnych a resocializačných zariadeniach, na klinikách, ako aj v súkromnej praxi. Klinickí sociálni pracovníci/čky tak poskytujú služby zamerané na duševné zdravie pre jednotlivcov a rodiny. Uvedomujúc si skutočnosť, že dnes saZobrazit text

By:
On:
In: 4/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Problematika mladých ľudí opúšťajúcich detské domovy na Slovensku nie je neznámou témou. Každoročne ukončí ústavnú starostlivosť dovŕšením plnoletosti okolo 300 mladých ľudí. Po mnohých rokoch starostlivosti v zariadení by len málokto predpokladal, že ich hlavným problémom bude práve nepripravenosť na samostatný život v spoločnosti. V optimálnych podmienkach dieťa opúšťa svoju biologickú rodinu v čase, keď je na to pripravené, prípadne je postupný odchod ovplyvňovaný zvládnutím niektorých míľnikov, napr. štúdiom (prebiehajúcim alebo ukončeným), vstupom do pracovného procesu, nadviazaním partnerského vzťahu, rozbiehajúcou sa kariérou, a to všetko sprevádzané subjektívnym pocitom dospelosti.   V krízových situáciách, kedy je dieťa umiestnené do detského domova alebo do iného zariadenia ústavnej starostlivosti z dôvodu zlyhania rodiny,Zobrazit text

By:
On:
In: 4/2015, o čem se mluví, Online články

Zákon o sociálnej práci, ktorý vstúpil do platnosti a účinnosti 1. januára 2015, uzatvára jednu etapu profesionalizácie sociálnej práce a jej spoločenskej etablácie. Tomuto profesijnému trendu sa musia prispôsobiť aj vzdelávacie inštitúcie. Generalizovaná orientácia na pregraduálne vzdelávanie by mala poľavovať zo svojej dominancie a vytvárať priestor pre postgraduálne vzdelávanie (chápané ako ďalšie odborné vzdelávanie po dokončení VŠ, nielen ako doktorandské štúdium), osobitne vo forme ďalšieho vzdelávania profesionálnych sociálnych pracovníkov a pracovníčok. V tejto súvislosti je potrebná aj identifikácia nových oblastí sociálnej práce, treba zachytávať a zrkadliť aktuálne spoločenské problémy prejavujúce sa svojou patologickou povahou a vyžadujúce si odborný zásah. Vytvorí sa tým priestor pre akcentáciu praxe teóriou a prax založená na dôkazoch vyústi doZobrazit text

By:
On:
In: 4/2015, Inspirace pro praxi, Online články

Klinická sociálna práca bola Federáciou klinických sociálnych pracovníkov (Clinical Social Work Federation, 1997) definovaná ako obstaranie alebo zabezpečenie služieb týkajúcich sa duševného zdravia, pre diagnostiku, liečbu a prevenciu duševných porúch, emocionálnych porúch a porúch správania u jednotlivcov, rodín a skupín. Ťažiskom klinickej sociálnej práce je poskytovať liečbu duševného (mentálneho) zdravia v sociálnych a resocializačných zariadeniach, na klinikách, ako aj v súkromnej praxi. Klinickí sociálni pracovníci/čky tak poskytujú služby zamerané na duševné zdravie pre jednotlivcov a rodiny. Uvedomujúc si skutočnosť, že dnes sa už v každom zariadení sociálnych služieb sociálni pracovníci/čky stretávajú s klientom, u ktorého je diagnostikovaná skleróza multiplex, demencia, Alzheimerova choroba, schizofrénia, Parkinsonova choroba a iné psychickéZobrazit text

By:
On:
In: 4/2015, o čem se mluví, Online články

Úvod Žijeme v době velkých transformačních procesů, které nejsou ovlivněny jen přechodem k tržně orientovanému hospodářství, ale mají daleko hlubší příčiny, a to v proměně sociální struktury obyvatelstva. Charakteristickým znakem dnešní společnosti je výrazná diferenciace životních stylů a doprovodná individualizace společnosti vedoucí k poklesu četnostia intenzity mezilidských vazeb. Dochází k socioprostorové segregaci, tzn. rozdělení na „sociální světy“, které mezi sebou přestávají komunikovat a uzavírají se do sebe. Rozpad sociálních vazeb a dlouhodobě budovaných společenských struktur má za následek šíření sociálních rizik, ve kterých se protíná celá řada zcela zásadních problémů dnešní společnosti. Jedním z rizikových faktorů je i nárůst počtu uživatelů nelegálních drog, kteří patří mezi nejčastější pachatele majetkových trestných činů,Zobrazit text