5/2018

V souvislosti s loňským stoletým výročím sociální práce jsme vyzpovídali historičku Denisu Nečasovou. Zajímalo nás, jak pracovat s historickými zdroji, kde hledat věrohodné informace a kde čerpat atmosféru doby. Naše vlastní interpretace historických událostí způsobují subjektivní zabarvení, kterým se v textem lze jen těžko vyhnout, ale my přece jen chceme historii použít jako relevantní zdroj bez našeho obtisku. Jak tedy historii jen poznávat? V loňském roce jsme slavili 100leté výročí sociální práce. Bylo to pro nás velké jubileum a připomínali jsme si vznik naší vědní disciplíny. Také bylo mnoha odborníky proklamováno heslo, že už není potřeba nic zkoumat, že už je všechno vyzkoumáno. Jaký na to máte názor vy z hlediskaZobrazit text

Stoleté výročí slavila sociální práce v loňském roce a my jsme se věnovali nejen významným osobnostem našeho oboru, ale také jsme se zamýšleli o tom, co nám vlastně všechno historie může nabídnout. Zajímalo nás, jakou roli hraje historický výzkum právě při studiu sociální práce. Zeptali naší jediné expertky na toto téma v České republice doc. Mgr. Marie Špiláčkové, Ph.D. z Ostravské univerzity. Historický výzkum a vůbec historické pozadí sociální práce je ve vaší pozornosti již dlouho. Kdy jste začala považovat historické souvislosti za zásadní informační základnu pro studium oboru? První setkání s historií sociální práce proběhlo během magisterského studia. Na přednáškách k teoriím a metodám sociální práce nás prof. Chytil seznamoval s historickým kontextem nejenZobrazit text

Úvod Dílo a život, ale i motivy průkopníka a zakladatele charitativní a diakonické práce na území dnešní České republiky Václava Šuberta není dosud příliš známé. V článku vycházím z vlastního bádání, které jsem vložil do diplomové práce. Časový odstup umožňuje střízlivé zhodnocení působení Václava Šuberta, ale i doplnění mého dřívějšího bádání o nové poznatky. Šubertem poskytovaná pomoc bližním se sice odlišuje od současného pojetí sociální práce jako profesionálního pomáhajícího oboru, nicméně Šubert zůstává svým osobním nasazením inspirující osobností. V červenci roku 2025 uplyne 200 let od jeho narození. Pojďme si tedy připomenout dílo a život Václava Šuberta. Dílo Šuberta se stalo nedílnou součástí života celéZobrazit text

Celý rok si připomínáme 100. výročí sociální práce na území České a Slovenské republiky. A právě na základě tohoto jubilea se věnujeme také vzpomínkám na významné osobnosti našeho oboru. V tomto medailonku se zastavíme u jedné z žen, která se podílela na formulaci profesní identity sociální práce a přispěla i k budování teoretické a praktické základny případové práce. O Marii Krakešové Dr. Marie Krakešová, rozená Došková, se narodila 3. července 1898 ve městě Toušeň, dodneška existujícího polabského města, známého svými lázněmi[1]. V místní škole dosahovala Marie vzorných výsledků a její studijní postup se přesunul na dívčí reálné gymnázium s latinou a francouzštinou, kterému se přezdívalo Minerva. [2] Při studiu naZobrazit text

Odkud se bere spokojenost v práci a jak ji podpořit? Otázky, které si položil snad každý z nás. Během naší dlouholeté praxe s klienty se s nimi setkáváme dennodenně. Rozhodli jsme se proto na téma spokojenosti zaměřit. V rámci projektu „Práce bez předsudků“ tak vznikla kniha, kterou ocení nejen kariéroví poradci, ale i psychologové, sociální pracovníci, učitelé a další specialisté z pomáhajících profesí. Nabízí tipy, cvičení i teoretická východiska zaměřená na posílení sebevědomí klientů, empatii anebo zvládání stresu. A v čem spokojenost v práci spočívá? Podle nás stojí na dvou hlavních pilířích – kompetentnosti a psychohygieně. Proto jsme také knihu rozdělili do dvou částí. VZobrazit text

Za sto let svého trvání česká sociální práce: vstoupila dvakrát do demokracie, třikrát do nejistoty praxe, dvakrát do totality – poprvé nacistického a podruhé komunistického režimu, dvakrát se významně podílela na pomoci válkou zasažené společnosti a likvidaci jejích důsledků, čtyřikrát zakládala profesní spolky, dvakrát zakládala vysokoškolské vzdělávání v oboru a třikrát vydala významné memorandum na svou obhajobu a podporu. Poprvé vstoupila do demokracie, když absolventky Ženské vyšší školy pro sociální péči na Praze VII (později jen Vyšší školy sociální péče) školního roku 1918/19 nabídly terénu místo do té doby laicky vykonávané sociální práce práci odbornou a tím tzv. vstoupily poprvé do nejistoty praxe. To znamenalo, žeZobrazit text

Úvod Historie české sociální práce nabízí pro badatele mnoho zajímavých témat s bohatými archivními prameny, neboť se dosud stále nachází ve fázi jejího zkoumání, mapování a objevování. Její dílčí témata jsou velmi přínosná zvláště pro uchopení geneze samotné profese sociální práce a zároveň jsou schopná aktuálně reagovat na současnou reflexi praxe tohoto oboru. Cílem tohoto příspěvku je formou historického výzkumu popsat vznik, studium a zánik první vysoké školy na českém území, zasazené do poválečného vzdělávacího systému, jejímž posláním bylo vychovávat a vzdělávat sociální pracovnice pro výkon jejich profese. Česká sociální práce, a související kvalifikační vzdělávání, prošla v minulosti trnitou cestou, aby si vybojovala právoplatné místoZobrazit text

…aneb Odbornost sociálních pracovníků jako nutnost ve všech resortech Profesní komora sociálních pracovníků (dále jen PKSP) oslovila resort MŠMT s požadavkem na dodržování legislativních podmínek pro výkon profese sociálního pracovníka ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Podnětem bylo několik dotazů na výkon povolání sociálního pracovníka, kde na pozicích sociální pracovník pracovali kolegové a kolegyně bez dosaženého vzdělání, ačkoliv zákon č. 108/2006 Sb. jasně vymezuje kvalifikační požadavky. V některých institucionálních zařízeních tedy nebyla splněna odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka, a tím docházelo k porušování legislativy. Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. jasně vymezuje odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka, a to:Zobrazit text