5/2019

Na počátku čtyřletého projektu s názvem „Práva a participace dětí v agendách Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí“ bylo přesvědčení, že svět, který dospělí sdílejí s dětmi, má být srozumitelný a otevřený pro všechny stejně. Zahraniční inspirace a trend dobře ukazoval na přínosy, které má rozšiřování participativního přístupu vůči dětem pro jejich vlastní prožívání a také pro změnu perspektivy, ze které vidíme realitu my, dospělí. Letos je to třicet let od přijetí Úmluvy o právech dítěte, která tvoří rámec pro naplňování práv dětí – právo na informace a právo podílet se na rozhodování ve věcech, které se dítěte týkají, jsou její součástí. Projekt byl tedy současně jednou zZobrazit text

Rozhovor s Markétou Vinkelhoferovu, expertkou na sociální ekonomiku Markéta mne na rozhovor pozvala do kavárny Barák (v Praze-Karlíně). Jedná se neobydlený pavlačový dům, kde probíhají různé zajímavé iniciativy, které měly s naším rozhovorem společné jmenovatele: udržitelnost a komunitní rozměr. Kromě kavárny tam sídlí spolkový bioobchod Obživa, výdejna komunitou podporovaného zemědělství a re-use dílna Z pokoje do pokoje. Také tam čas od času probíhají umělecké performance. Markéta Vinkelhoferová je členkou správní rady Tematické sítě pro sociální ekonomiku (TESSEA). Pracovala v neziskové organizaci Ekumenická akademie, kde koordinovala mezinárodní projekt na podporu sociální solidární ekonomiky. Spolu s dalšími experty na sociální solidární ekonomiku se snaží šířit povědomost oZobrazit text

V soudobé sociální práci je kladen velký důraz na využívání participativních přístupů s klienty sociální práce. Participativní přístupy jsou přitom dávány do velmi ostrého protikladu k expertním přístupům, které se v tomto kontrastu stávají normativně nežádoucími. Domnívám se ale, že k tomu dochází bez hloubkové reflexe jejich vztahu. Předkládaný text si proto klade za cíl zamyslet se nad uplatňováním expertního a participativního přístupu v soudobé sociální práci v kontextu povahy vědění, které přináší. Je to totiž právě povaha vědění, která oba dva přístupy v sociální práci odlišuje, ale také spojuje. Text je přitom členěn na teoretickou úvahu a její následnou praktickou aplikaci. Teoretická úvaha sloužíZobrazit text

„Metody moderní sociální práce směřují k posílení vlastní zodpovědnosti člověka.“ To vám v dnešní době bezpochyby odpoví každý sociální pracovník, ať už jsou jeho klienty senioři, handicapovaní, nemocní či rodiny s dětmi. Jak ale vypadá „posilování zodpovědnosti“ v praxi? Například můžeme nechat klienty dělat různé věci samostatně – klienti chráněného bydlení samostatně vaří nebo rodiče sami pomáhají svým dětem s přípravou do školy, a to vše bez zásahu pracovníka. Pokud bychom ale chtěli jít v posilování zodpovědnosti ještě dál, musíme nutně naše klienty zapojit nejen do činností samotných, ale i do rozhodování o tom, jakou cestou se ve svém životě vydají a jestli se budouZobrazit text

Kolín s 33 000 obyvatel je středočeské průmyslové město s významným dopravním uzlem. Jeho dostupnost a množství pracovních příležitostí přivedly do města vysoký počet osob s nízkou kvalifikací. Hledání práce je však pro ně, a zejména pro Romy, obtížné. V Kolíně se tak koncentroval vysoký počet osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených. Ve městě je přibližně třicet ubytoven. Organizace Prostor+ poskytuje sociální služby širokému spektru lidí v několika regionech. Cílovými skupinami služeb jsou děti a mládež, matky a rodiny s dětmi, uživatelé drog, dospělí jednotlivci a skupiny lidí, osoby bez přístřeší, lidé s vysokou mírou předlužení a další specifické skupiny. Na území města KolínZobrazit text

Během srpna 2019 jsem měla možnost se setkat s Miroslavem Pilátem, akreditovaným krajským metodikem a vzdělavatelem komunitního plánování sociálních služeb Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR nad tématem „Expertní a participativní přístup v sociální práci“. Měla jsem připravené otázky do rozhovoru, ale byla jsem překvapena písemnou přípravou, kterou mne pan doktor zasvětil do tématu. V první části příspěvku přinášíme vysvětlení participace v kontextu komunitního plánování sociálních služeb ve formě odborného sdělení. V druhé části příspěvku si můžete přečíst rozhovor, který obsahuje mnoho zkušeností z praxe a zároveň otevírá některé organizační záležitosti spojené se zapojováním uživatelů do komunitního plánování. Obsah slova „participace“ si mohou různí jedinci vysvětlovat odlišně a stejně tak tomu bude zřejměZobrazit text

V rámci své práce v rodinné poradně se velmi často setkávám s různými pohledy na dnes velmi aktuální téma „Participace dětí na rozhodovacím procesu“. Zejména z toho důvodu, že náplň práce v rodinné poradně je velmi široká a týká se jak spolupráce s pracovníky OSPOD, jinými neziskovými organizacemi, ale také s rodinami, které aktuálně v hledáčku žádné jiné instituce nejsou, vnímám jako velmi užitečnou určitou otevřenost odlišným postojům a pohledům jednotlivých klientů i spolupracujících organizací k tomuto tématu. Přestože zejména v poslední době pozoruji velký tlak ze strany odborníků i klientů na větší začlenění dětí do rozhodování v procesech, které se jich týkají, a v mnohaZobrazit text

Dovolte mi podělit se s vámi o zkušenost, která zásadním způsobem ovlivnila můj přístup k práci s klienty bez domova a obecně přístup k sociální práci. Byl jsem týden na „ulici“ v Brně. Do kůže osoby bez přístřeší jsem se převtělil v rámci sběru dat ke své bakalářské práci. Ta se zabývá studiem adaptačních mechanismů u lidí bez domova. Nenapadlo mě nic jiného, než tento fenomén studovat zakotvenou teorií a experimentem v podobě zúčastněného pozorování v podobě pobytu na ulici. Pracuji jako terénní sociální pracovník v Armádě spásy v Praze s osobami bez domova druhým rokem. Experiment jsem se rozhodl udělat ve městě, které neznám a kde nepracuji jako sociální pracovník, abych se jakoZobrazit text

Málokteré výrazy se staly tak známými a obecně uznávanými jako jsou participace a zplnomocnění, posílení, anglicky empowerment. V soudobé sociální práci asi nenalezneme oblast, kde by chyběl důraz na uplatnění prvků účasti klientů, rodin, skupin či celých komunit v procesu sociální práce. S očekáváním, že svojí účastí, participací, budou zároveň zvyšovat šance na zlepšení nepříznivé situace, nabydou žádoucích kompetencí, dojde ke snížení mocenské asymetrie mezi nimi a sociálními institucemi, popř. pracovníky těchto institucí, a ve finále bude dosažena udržitelnost nabytého dobrého stavu. Vychází se z víceméně ověřeného předpokladu, že aktivní účast lidí při řešení jejich problémů v nich vytváří silné emoční a vazby a respekt kZobrazit text