5/2021

Sociální práce je klíčovou profesí při řešení nepříznivých sociálních situací a při sociálním začleňování. Má své místo hned v několika soustavách, především tam, kde je primární konání ve prospěch potřebných, ale i v dávkových systémech. V České republice se stará o několik set tisíc klientů přibližně 17 tisíc sociálních pracovníků. Z historie vývoje profesionalizace „Profesionalizace znamená směřování k profesi, tedy historický vývoj, kdy na sebe navazují tři vývojové stupně: původně vykonávané a neinstitucionalizované pracovní činnosti, které se později mění v zaměstnání (řemeslo) vykonávané na plný úvazek a sociálně výrazněji ohodnocené, a vývojově nejvyšší stupeň, kterým je profese. Profese je založená na dlouhodobém procesu přijetí teoretického vědění, kteréZobrazit text

První ze tří článků na téma oznamovací/překažovací povinnosti naleznete zde. Druhý ze tří článků na téma oznamovací/překažovací povinnosti naleznete zde. Tento článek se zabývá procesem oznamovací a překažovací povinnosti a rolí OSPOD v něm. Vycházím tedy ze situace, že se pracovníci či vedení organizace rozhodnou náročné situace spadající do oznamovací a překažovací povinnosti trestního zákoníku (Zákon č. 40/2009 Sb.) oznámit. V takovém případě máme tři varianty, které nám ukládá platná legislativa: Policie ČR, státní zastupitelství a OSPOD, kde se ovšem jedná pouze o oznamovací povinnost, nikoli o povinnost překažovací. Na tomto místě je však třeba zdůraznit, že oznámením na OSPOD se osoba, ať už fyzická či právnická,Zobrazit text

Cílem příspěvku je analyzovat vybrané části zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Vzhledem k rozsahu článku se jedná o rozbor několika vybraných oblastí. Autorka vychází především ze svých zkušeností z kontextu sociálních služeb a vzdělávání sociálních pracovníků. Dílčím cílem příspěvku je zamyšlení nad přínosem a možnými limity zákona o sociálních službách. Předmět úpravy a příspěvek na péči V roce 2006 vstoupil v platnost zákon o sociálních službách, který dle mého názoru přinesl přelom v poskytování sociálních služeb. Již v § 2 jsou uvedeny zásady, že má pomoc vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit aktivně, podporovat rozvoj samostatnosti. Osoby, klienti by neměli dlouhodobě setrvávat v nepříznivé sociální situaci. Cílem je, abyZobrazit text

První ze tří článků na téma oznamovací/překažovací povinnosti naleznete zde. Třetí ze tří článků na téma oznamovací/překažovací povinnosti naleznete zde. Každá situace, kdy zvažují pracovníci svoji oznamovací či překažovací povinnost (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) je pro ně obtížná. Proces vyhodnocování je složitý a v řadě ohledů dilematický. Na tento proces můžeme nahlížet v logické posloupnosti ve třech rovinách:  Individuální rovina procesu vyhodnocování je zpravidla první kontakt mezi odborníkem a situací, která je potenciálně hodna oznámení, či překažení. V této rovině se rozhoduje o tom, zda bude tato situace posunuta dále do týmu, či bude vyhodnocena jako standartní kontakt s klientem služby, do kteréhoZobrazit text

Podle kvalifikovaného odhadu (pro neexistující statistiky) žije v České republice 30–40 tisíc dětí, které mají mámu nebo tátu ve vězení. Připočteme-li k číslu děti, které tuto zkušenost zažily v minulosti (každý rok se ve věznicích obmění zhruba třetina odsouzených), číslo je mnohem větší. Děti, které prožily uvěznění rodiče, čelí mnoha rizikovým faktorům, které ovlivňují jejich zdárný vývoj a kvalitu života (Wildeman, 2010). Děti se musejí vypořádávat s odloučením od rodiče, se stresem a psychickými problémy pečující osoby, s finančními problémy rodiny, se změnami pečujících osob, s rozdělením sourozenců mezi více pečujících osob, se strachem, obavami a nejistotou, co bude s rodičem ve vězení, stejně tak jako co bude s nimi. Podle MurrayeZobrazit text

Většina sociální práce je v současnosti v ČR realizována prostřednictvím profesionálních organizací, které mají povahu neziskových organizací, příspěvkových organizací státu, nebo jsou přímo organizačními složkami veřejné správy. Přímý výkon sociální práce a jeho kvalita je tak ze značné části ovlivňován procesy a strukturami, které přicházejí z pole těchto organizací. Jinými slovy kvalita sociální práce do značné míry determinována tím, jak kvalitně jsou řízeny organizace poskytující sociální služby. Pokud přijmeme tuto premisu, je až zarážející, jak málo prostoru je v profesním diskurzu věnováno právě tématu řízení pomáhajících organizací a jak nedostatečně je propojenost kvality řízení a kvality poskytované pomoci provazováno. Zatímco různé typy sociální práce jsouZobrazit text

Druhý ze tří článků na téma oznamovací/překažovací povinnosti naleznete zde. Třetí ze tří článků na téma oznamovací/překažovací povinnosti naleznete zde. Oznamovací a překažovací povinnost je tématem, které řeší pracovníci napříč pomáhajícími profesemi. Souvisí s řadou otázek a není snadné najít ty „správné“ odpovědi a strategie řešení. Internetový prostor, kam sociální práce stále více proniká, klade tyto otázky v novém kontextu. V roce 2019 se uskutečnila konference s názvem Oznamovací povinnost v internetovém prostoru, která mapovala současnou situaci v této oblasti. [1] Tři prezentované články jsou shrnutím sdělení z konference, kde zmíněné téma bylo reflektováno z řady úhlů pohledu a jsou doplněny našimi zkušenostmi z praxe. Oznamovací a překažovacíZobrazit text

Článek nabízí kolegyním a kolegům sociálním pracovníkům zkušenosti, které autorky nabyly v průběhu dlouhodobého projektu Profesní komory sociálních pracovníků, z. s. (dále jen PKSP) Mentoring nám otevírá dveře. Sdílením těchto zkušeností chceme povzbudit ostatní sociální pracovníky k využívání mentoringu jako přirozeného a dostupného nástroje podpory vzájemného učení se. V článku popisujeme průběh projektu, jeho klíčové aktivity, a v závěru nabízíme jak shrnutí našich dosavadních zkušeností z praxe, tak i výstupy z průběžného anonymního hodnocení mentoringu od jeho účastníků. Prvopočátek mentoringového projektu sahá do minulosti a souvisí s myšlenkou „kolegiálního konzultování“, kdy jsme v rámci profesního spolku zaznamenali poptávku po sdílení případů a situací z praxe,Zobrazit text

Freeman (1979) nahlíží na profesionalizaci jako na proces, během něhož určité zaměstnání nebo pracovní role, které až dosud neplatily za profesi, získávají tento atribut. Již v dřívějších letech přestalo být profesní osvědčení zárukou perfektního zvládnutí oboru. Vznikala častá diskrepance mezi formálním osvědčením, případným zastávaným pracovním místem a skutečnou profesionalitou vykonávané práce. Neobjevovalo se hnutí za profesionalizaci, ale volání po hodnocení výkonu bez ohledu na profesionální osvědčení. [1]  Z našeho úhlu pohledu vnímáme v obecné rovině profesionalizaci jako proces, ve kterém se v průběhu života získávají schopnosti a dovednosti. Tyto předpoklady k výkonu pozice sociálního pracovníka se nabývají nejen studiem a dosaženým vzděláním, ale právě dlouholetou praxí a zkušenostmi v daném oboru, spoluprací sZobrazit text

Úvod Na konci září 2021 byl ukončen projekt Inovace vyššího odborného vzdělávání. Obsahoval řadu aktivit, které svým významem přesáhly prostor vyšších odborných škol. V profesním terciárním vzdělávání i v oblasti dalšího vzdělávání v sociální práci přinesl velmi inovativní až revoluční návrhy. V následujícím textu bude projekt stručně představen, nicméně hlavní důraz bude zaměřen na výstupy projektu – na inovaci standardu vzdělávání s použitím kompetenčního rámce, výukové opory, metodiku hodnocení a na návrh systematické proměny dalšího vzdělávání sociálních pracovnic a sociálních pracovníků.  Projekt Inovace vyššího odborného vzdělávání Projekt Inovace vyššího odborného vzdělávání byl pod gescí MŠMT zahájen v dubnu 2018 a ukončen byl k 30. 9. 2021. Byl rozdělen do pěti pedagogických oblastí,Zobrazit text