Online články (Page 72)

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

V roce 2009 bylo v Nizozemí propuštěno z vězení nebo z jiného vězeňského zařízení na 40 tisíc osob. Tresty odnětí svobody jsou v Nizozemí relativně krátké a více než 70 % propuštěných stráví ve vazbě méně než 6 měsíců. Stává se, že někteří jsou uvězněni i vícekrát ve stejném roce. Někteří propuštění vězni nemají žádný domov, žádnou práci, žádné peníze ani žádnou rodinu nebo přátele, ke kterým by se po výkonu trestu mohli vrátit. Z těchto důvodů byla v roce 1981 založena organizace Exodus, aby pomohla propuštěným vězňům v začlenění se do společnosti. Následná péče je velice významná proto, aby se lidé po výkonu trestu bez zázemí, domova a práceZobrazit text

By:
On:
In: 3, Inspirace pro praxi, Online články

Elisabeth Fry rodená Gurney sa narodila v roku 1780 ako štvrté z dvanástich detí Jána a Kataríny Gurneyovcov z Earlhamu, Suffolk. Stala sa známou vďaka svojim úspechom v práci s väzenkyňami, čo viedlo k následnej reforme britského väzenského systému. Young a Ashton (1956) o nej píšu, že bola členkou Spolku priateľov a v roku 1799 sa stala členkou cirkvi „Plain Quaker1“, v rámci ktorej prijala aj príznačné „oblečenie a spôsoby typické pre prísne sekty“ (s. 153). V roku 1800 sa vydala za Josepha Frya (tiež člena cirkvi „Plain Quaker“) a porodila mu jedenásť detí. Začiatky jej činnosti, ktorú Young a Ashton (1956) spájajú so sociálnou prácou, datujú už pred jej manželstvom. Angažovala sa v každodenných záležitostiach pomoci pre rodiny robotníkovZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Reformy, které jsou v současné době prosazovány, mají prý za cíl řešit závažné problémy v oblasti důchodového a sociálního systému, v oblasti výběru daní, v oblasti zdravotnictví a školství. Při bližším pohledu však tyto reformy zmíněným cílům nemohou sloužit. Ukažme si to nejprve na reformě penzijního systému a poté se zamysleme nad mechanismem reforem obecně. Důchodová reforma vybízí občany, aby vyváděli 3 % ze svého příjmu z průběžného penzijního systému do soukromých penzijních fondů. K tomu mají přidat dvě procenta měsíčně ze svého platu. Jak známo, současný průměrný plat činí necelých 25 000 Kč hrubého. Tři procenta z této částky dělají měsíčně 750 korun. Za rok tak občan s průměrným platem připraví průběžnýZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Získání pracovního uplatnění klientů s kriminální minulostí sice přesahuje rámec klasické sociální práce, ale je pro dosažení jejich úspěšné resocializace naprosto zásadní. Když se například Daniel (25 let) dopustil trestného činu výtržnictví, byl odsouzen k podmíněnému trestu a zároveň mu byla uložena povinnost uhradit škodu 20 000 Kč. Daniel, který před nedávnem přišel o práci, chce ve zkušební době obstát, a tak si v první řadě potřebuje najít nové zaměstnání. Hledá uplatnění v oblasti pomocných dělnických profesí. Zatím ale nenašel nabídku, kde by zaměstnavatel nepožadoval doložit výpis z rejstříku trestů. Je třeba si uvědomit, že záznam v rejstříku trestů se týká statisíců lidí. V ČR bylo v roce 2011 odsouzeno téměř 74 000 osob aZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Náplní práce sociálního pracovníka pracujícího s odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody je zejména sociální práce, která je zaměřena na plynulý přechod odsouzeného do řádného občanského života. Sociální pracovník se podílí na vytváření koncepce zacházení s odsouzenými, zpracovává sociální posouzení, spolupracuje s příslušnými orgány sociálního zabezpečení, poskytuje sociálně-právní poradenství, provádí výchovnou a poradenskou činnost pro odsouzené, udržuje přímé pracovní kontakty s orgány státní správy, církvemi, charitativními a zájmovými občanskými sdruženími v místě věznice, ale také v místě trvalého pobytu odsouzeného, navazuje potřebné kontakty s blízkými osobami odsouzených, podílí se na řešení sociálních problémů. Sociální pracovník je s odsouzenými po celou dobu jejich výkonu trestu Vedle individuálníhoZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Humanitární pracovníci ze šesti českých neziskových organizací si připomněli Světový humanitární den vyhlášený OSN na 19. srpna. Ve světle varovných informací z roku 2013 o dramatickém nárůstu počtu bezpečnostních incidentů, jejichž oběťmi jsou i humanitární pracovníci, hovořili o vlastních zkušenostech z aktuálních krizových oblastí, jako je Jižní Súdán, Sýrie nebo Ukrajina. Počet zabitých, unesených a zraněných humanitárních pracovníků vystoupal v roce 2013 na 460. Oproti roku 2012 tak stoupl o 183 lidí a za posledních deset let se počet téměř zčtyřnásobil. Podle statistik Aid Worker Security Database stouply zejména útoky s použitím výbušnin, fyzického napadení a únosy humanitárních pracovníků. Více než polovina incidentů se přitomZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

Úvodem je nutné předeslat, že předlužování není předmětem zájmu státu posledních let či desetiletí, dokonce ani staletí. Postupy upravující situaci, kdy osoba není schopna plnit své závazky, nalezneme již v dobách antiky v římském Zákonu dvanácti desek či řeckých Solónových reformách. Potíže plynoucí z nadměrného zadlužování byly, jsou a nepochybně budou. Mění se pouze jejich příčiny, následky a možnosti řešení. I v dnešní době se proto stát jevem předlužování zabývá a hledá způsoby, jak mu v lepším případě předejít, v tom horším jej odstraňovat. Je totiž jednou z příčin sociálního vyloučení (Špidla, 2006). V oblasti primární prevence je u nás v současnosti kladen důraz na posilování finanční gramotnosti. V roce 2010 vydalo Ministerstvo financí ČRZobrazit text

By:
On:
In: o čem se mluví, Online články

S účinností od 1. 1. 2012 podle ustanovení § 92, § 93 a § 93a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a podle ustanovení § 7, § 63, § 64 a § 65 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, vstoupila v platnost povinnost realizace činností sociální práce v přenesené působnosti na obecních, újezdních a krajských úřadech. Jedním z hlavních důvodů pro zavedení této agendy byla nedostatečná nabídka nebo dokonce absence sociální práce v některých oblastech České republiky, kde není poptávka občanů po sociální práci či společenská potřeba sociální práce pokryta činností neziskových organizací či sociální prací ze strany samosprávy, případně jiných organizací. Cílem je zajištění minimální sítěZobrazit text

By:
On:
In: Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

Téměř jednoznačná shoda, že český systém ochrany dětí potřebuje projít transformací, nezahrnuje vizi obsahu reforem: různí aktéři sledují různé cíle vycházející z různých představ, což výsledná opatření rozděluje a někdy staví do vzájemného protikladu. Evropští činitelé sledují otázku ochrany dětí zejména v kontextu porušování práv Romů, přitom na české úrovni se debatuje o prioritách v oblastech umístění dítěte. Na vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o sociálně-právní ochraně dětí (č. 359/1999 Sb.), se můžeme dívat (mezi jinými úhly pohledu) jako na pokus uznat mínění všech nejvýznamnějších aktérů ochrany dětí v čr, a to na různých úsecích její implementace. Skutečně, tento bouřlivě diskutovaný návrh můžeme považovat za pokus získatZobrazit text

By:
On:
In: Fakta, legislativa, dokumenty, Online články

V posledním půlroce zpracovává pracovní skupina jmenovaná Vědeckou radou MPSV pro sociální práci (dále jen „vědecká rada“) a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (dále jen „MPSV“) podklady pro teze k právní úpravě, která by měla: a)      zajistit kvalitu výkonu sociální práce, b)      zajistit profesní rozvoj a růst pro sociální pracovníky, c)      a také napomoci zvýšit prestiž oboru, který klade vysoké nároky nejen na studium (získání kompetencí a kvalifikace), ale také na vlastní výkon a další vzdělávání sociálních pracovníků. Proces opakovaných reorganizací výkonu sociální práce ve veřejné správě a nejistota podmínek pro výkon sociální práce v nevládním sektoru zesiluje v obci sociálních pracovníků očekávání, že podmínky pro poskytování pomociZobrazit text